Jiří Slavíček Livres

Pařížské postřehy Jiřího Slavíčka alias Rudolfa Bašty, novináře francouzského rozhlasu a Rádia Svobodná Evropa. Memoárový průvodce Paříží má netradiční formu živého interview. Postřehy známého českého novináře žijícího čtyřicet let ve Francii jsou řazené do několika tras městem a nabízí čtenáři vtipnou, milou, praktickou i vzdělávací příručku při poznávání Paříže a jejího genia loci. Proč většina z nás miluje Paříž? Je to střed světa? Kde má hrob d´Artagnan a co dělá na Elysejských polích marťanská četa? Víte, proč je každé pařížské dítě diktátor a kdy má jíst normandskou díru? Že břicho má Paříž až za městem a proč francouzský řemeslník nikdy nedorazí? Kdo je to affineur a že ve francouzském senátu se pije žluté víno? A chcete vědět, jak koupit operní med, kde gaskoňské speciality a kam vrazit na nejlepší mušle nebo na tibetskou večeři? To vše se dozvíte v našem průvodci místem i časem, a také, že byl Rastislav Štefánek \\\"l´homme a femme\\\", Pavel Tigrid hodný pán, co má společného Paříž a Čapkova Strž a jak fungovala redakce Svědectví. A že Československý stát vznikl dříve ve Francii než doma.

Další pokračování příběhů Tédy Hustolese, kluka ze Žižkova. Tentokrát s kamarádem Čendou o prázdninách hledají mimozemské civilizace. Pro starší děti. Prázdniny se přehouply do druhé poloviny, když Téda dostal od svého kamaráda Čendy Pařízka z Kostelce nad Kostelkou pohled s obrácenou známkou napsaný zprvu nečitelným způsobem. V něm mu Čenda sděluje, že v Kostelci se děje něco zvláštního a že to spolu musejí prozkoumat. Téda se rozhoduje rychle a vyráží do Kostelce. Seznamuje se s Čendovými rodiči i kamarády. Hlavně se zajímá o astronomickou obzervatoř a program SETI@home, který využívá počítačů připojených na internet k hledání mimozemské civilizace. Právě s tímhle programem začal před časem Čenda pracovat. V Kostelci se však opravdu děje něco neobvyklého. Už brzy mají Téda s Čendou zjistit, kdo se za všemi podivnostmi skrývá. Čeká je opravdu překvapivé setkání.

Dobrodružství Tédy Hustolese, díl 2 Pokračování příběhů Tédy Hustolese, docela obyčejného kluka z pražského Žižkova. Druhý díl napínavých a veselých příběhů ze života žižkovského školáka Tédy Hustolese. Začínají prázdniny a Téda se svým novým kamarádem Čendou pátrá po stopách bájného žižkovského Golema. Jejich objevování je spojeno s řadou nesnází a dobrodružství. Podaří se dvěma kamarádům hliněného obra objevit a oživit šémem? Tak ahoj s Tédou, Čendou a Golemem!

Baštírna je vlastně občerstvovací kiosek na břehu Sázavy obklopen idylickými, prvorepublikovými říčními lázněmi. Místo kam jezdí trampové, kde se zastavují turisté na pouti podél řeky a kam se stahují chataři z okolních chat. Baštírnu obsluhuje samorostlý Antonín Kačaba a jeho pěkná žena Miluše. Stálejšími obyvateli tohoto místa pak jsou převozník Karel, obtloustlý Bandaska, vytáhlý chlapík přezdívaný Puška, tramp Bill a Malej Venca Kanda se svojí ženou a dvojčaty. Tady na Baštírně našli bezpečné útočiště a zázemí. Jsou to lidé, které sem zavál osud, snad proto, že se nedokázali přizpůsobit nové, polistopadové době. Jejich život tady u řeky ubíhá bezstarostně při klábosení, pití piva a vymýšlení nejrůznějších legrácek. Jsou to takoví pivní skauti. Mezi ně dokonale zapadá i starousedlík Kapitán Rik, jediný pravověrný tramp a zálesák, majitel chaty Rikatádo ve stráni hned nad Baštírnou. Nesmíme také zapomenout na šerifa Jozule, takovou podivnou figurku, mládence, který vyjíždí každý víkend z Prahy, aby se v převleku westernových hrdinů vydával na pouť podél Sázavy. Dny na Baštírně plynou v nečinnosti, v dokonalé pohodě, a na to, co se děje v okolním světě, zdejší obyvatelé myslet ani trochu nechtějí.

Román současného prozaika je příběhem dvou mužů, na jejichž osudech se autor pokouší zachytit průběh prvních let normalizačního období. Do rozpětí pouhých tří let situoval Jiří Slavíček román, který je obrazem nastupující normalizace, jež ve svých důsledcích poznamenala osudy mnoha lidí. Mezi ně patří i dvě hlavní postavyautorova příběhu. První z nich je provozní technik z holešovického průmyslového závodu Standa Kříž, který se v tragických okamžicích srpnové invaze dostaví před budovu rozhlasu. Vedle něho stojící muž, neúnavně mávající československou státní vlajkou, je zasažen náhodným výstřelem z řad okupantů a odvezen do nemocnice. Tímto zraněným demonstrantem je redaktor Kafka z pražského nakladatelství Orpis. Oba muži se odmítají smířit se situací, která po vstupu cizích vojsk v zemi nastala. Nesouhlasí s vysvětlením, s nímž přichází tehdejší nové vedení státu, které označuje agresi za internacionální pomoc a proto musí za své přesvědčení zaplatit. Postupně se jak Kříž, tak i Kafka ocitají až na dně společenského žebříčku. Oba jsou z politických důvodů propuštěni ze zaměstnanání a tak se pro ně jedinou útěchou a jakýmsi "přístavem svobody" stává trampská osada Bonako, kde stále vládne duch kamarádství, neporaženosti a volnosti. (www.mlp.cz)

V autobiografických vzpomínkách pokračuje autor další epizodou ze života školáka Tédy, jehož rodiče v roce 1956 hledají únik ze všedního stereotypu i přeplněného města problematickým návratem k přírodě v chatové osadě za Prahou. Atmosféra padesátých let má se svobodou málo společného a spousta lidí se snaží nalézt její náhražku v úniku do chatových osad, kde přes neděli pozapomínají na problémy své městské existence. Také Tédovi rodiče podléhají iluzi, že pobytem ve zděděné chatě u Senohrab dopřejí synovi léto na čerstvém vzduchu, obohatí svůj jednotvárný život a uniknou na chvíli od každodenních starostí. Malý Téda pozorně sleduje postupné sžívání svých rodičů, nepraktického otce a energické maminky, kteří oba jsou ukázkovým produktem života ve městě, s nezvyklým prostředím chatové osady a jejich mnohdy svéráznými víkendovými sousedy. Jeho svět mezi kamarády je jednodušší, mnohé mu připadá podivné, ale radostně si užívá chatařskou pospolitost a nakonec i jeho rodiče nacházejí půvab v nezvyklém způsobu života a v kontaktu s příměstskou přírodou. Reflexe padesátých let je i tady nenásilná, přiměřeně věrohodná a přiměřeně čtivá.

Týna Suchomelová není žádná řádná kriminalistka. Nenosí u pasu pistoli, nemává služební plackou, neumí aikidó a nesnaží se být za každou cenu sexy. Pohybuje se pomocí berliček a na ortopedickém vozíku. K vyřešení svého prvního případu používá počítač a hlavně své velké a otevřené srdce. Druhý aktér příběhu je Míla Klenka, řidič vozidla pečovatelské služby Charita. Říká o sobě, že měl štěstí a že povstal jako bájný pták Fénix z popela. Ještě před nedávnem přespával jako bezdomovec pod mostem, dnes je řidičem obstarožního peugeotu, se kterým rozváží potřebným a nemohoucím obědy a věci denní potřeby. Oba protagonisté příběhu se tak museli zákonitě potkat a nezůstalo jen u toho. Co tyto dva spojilo, jsou dva kriminalistické případy. Týna se snaží zjistit, proč a kdo zavraždil obyvatelku v protějším domě, a Míla se snaží přijít na to, proč musel skončit ve Vltavě jeho bývalý kamarád, bezdomovec. Oba tyto případy se staly na Letné, která, jak víme, není žádným americkým Bronxem. Naopak, místní obyvatelé se tu mají rádi a vědomě si neubližují.

Při trampském potlachu na březích řeky Sázavy pod zříceninou hradu Hláska došlo k úmrtí jednoho člena trampské komunity. Jeho smrt je zdánlivě banální, způsobená zřejmě nešťastnou náhodou. Mrtvý nebyl vůdčí osobností, ale spíše mládencem potýkajícím se s vlastním životem. Proto hledal únik z městské civilizace do lesů a přírody, do společenství stejně smýšlejících kamarádů. Píše se rok 1992. Na břehu Sázavy se objevuje navrátilec z ciziny. Má v úmyslu tohle idylické místo změnit k obrazu svému. To se ale ostatním nelíbí. Kanda, jeden z trampů nevěří, že k úmrtí došlo nešťastnou náhodou, jak jsou o tom přesvědčeni všichni ostatní. Vydává se proti proudu času, schraňuje důkazy a snaží se nejen vytvořit skutečný obraz svého kamaráda, ale hlavně najít důvod proč musel být odstraněn...

Dobrodružství Tédy Hustolese, díl 1 První díl příběhu pro děti staršího školního věku o chlapci, který má za kamaráda počítačového skřítka. Téda Hustoles je docela obyčejný kluk bydlící v Praze na Žižkově. Tatínek se živí sekáním trávy a maminka uklízí na vysokoškolských kolejích. A právě ona zařídí, aby měli doma počítač. Ten by měl pomáhat jak panu Hustolesovi, tak Tédovi, který po prázdninách půjde do 6. třídy a začne se učit informatiku. Brzy poté, co je počítač uveden do chodu, seznámí se Téda s duchem počítače - malým mužíčkem, který se velmi podobá Tédovu kamarádovi skejťákovi Stanovi. Mužíčka lze přivolat tak, že se na klávesnici naklape inventární číslo počítače. Občas není zrovna příjemným společníkem, někdy si jen stěžuje a zlobí. Ale když jde do tuhého, vždycky pomůže. A co takový duch počítače zná a dokáže? Mj. třeba i posekat trávu nebo proměnit paní učitelku.

Román z prostředí vojenské posádky v šumavském pohraničí na počátku 60. let 20. stol. Hlavní hrdina románu četař absolvent Kříž je po ukončení vojenské přípravky v Bratislavě odvelen k prachatickému útvaru. Přijíždí sem s velkým očekáváním. Rád by zahájil svou vojenskou kariéru, dočkal se nejen povýšení, ale i respektu svého okolí. Ke své nelibosti zjišťuje, že bude sloužit u malé ženijní posádky. Jeho teoretické představy o armádě i o životě dostávají vážné trhliny. Prostřednictvím svých spolubojovníků, kteří tvoří rozmanitou koláž lidských osudů, se mu dostává té nejlepší životní školy. Poznává, že ač je společensky a politicky velmi složitá doba, která si s nejedním z jeho souputníků drsně zahrála, hodnoty jako morálka, charakter, přátelství a lidská soudržnost mají platnost za všech okolností.