David Papajík Ordre des livres

Výpravná publikace představuje vůbec první v češtině napsané komplexní dějiny města Šternberk. Bohatě ilustrovaná a vizuálně i fotograficky pestrá kniha detailně dokumentuje dobu, rozvoj i proměnu Šternberka v jeho více než 700leté historii, poprvé přibližuje dosud nezpracované historické etapy (např. období po odsunu Němců v roce1945) a uvádí na pravou míru hned několik domnělých nebo nesprávně interpretovaných historických faktů, které se napříč Šternberkem tradují. Publikaci napsal kolektiv olomouckých historiků pod vedením Davida Papajíka tak, aby oslovila jak odbornou veřejnost, tak laické čtenáře a šternberské patrioty.

Bohatě ilustrovaná monografie významného preláta 14. století, příslušníka slavného rodu Šternberků.

Kabinet regionálních dějin při Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

O osobnosti uherského a českého krále Ladislava Pohrobka (1440–1457) dosud nevyšla žádná ucelená monografie (česky ani v jiném jazyce). Práce D. Papajíka je prvním pokusem o celkové zachycení jeho životní cesty. I když král zemřel v mladém věku, prožil velice dramatický život plný mnoha zákrut, zápletek a intrik v neklidné střední Evropě poloviny 15. století. Král se musel v Čechách potýkat s Jiřím z Poděbrad a kališnickým prostředím, v Uhrách s Janem Hunyadym a tureckým nebezpečím a v Rakousích s císařem Friedrichem III. Habsburským a půtkami rakouských stavů mezi sebou.

Kniha o Janu Čapkovi ze Sán (cca 1390-1452) je věnována dramatickým osudům tohoto původně drobného šlechtice ze středních Čech. Nebýt husitských válek, patrně bychom o jeho existenci vůbec nic nevěděli. Jan Čapek se za husitství dokázal propracovat do pozice vojenského velitele jednoho z husitských směrů a to tzv. sirotků. Širší veřejnosti je nejvíce znám jako "lipanský zrádce" Autor v knize objasňuje, že Čapek své spolubojovníky v bitvě u Lipan 30. května 1434 nezradil. Lipanskou bitvou dramatické osudy Jan Čapka ze Sán neskončily. Čapek se stal žoldnéřem a bojoval za svého chlebodárce polského krále Vladislava III. Jagellonského v Uhrách o uherskou korunu.

Velcí kolonizátoři a jejich následovníci. Osudy pánů a rytířů ze Švábenic od 13. stol. po poč. 18. stol. Příslušníci rodu až do 14. stol. zastávali významné postavení u panovnického dvora a prováděli rozsáhlou kolonizaci v oblasti severovýchodních Čech a severní Moravy. Ve 14. stol. vymírá "pravý" rod Švábeniců a jejich místa se ujímají příslušníci drobné šlechty - "nepraví" Švábenicové a význam rodu postupně upadá. Kniha opatřena rozsáhlým poznámkovým aprátem, seznamem pramenů a literatury, rejstříkem, rodokmeny. V závěru textu stať věnovaná erbu a pečeti Švábeniců.

Monografie sleduje osudy významného, později poněkud zapomenutého moravského šlechtického rodu pánů z Holštejna od 14. století až do vymření rodu ve 2. polovině 15. století. Vzestup rodu ve 14. století, osobnost zakladatele rodu Voka I. z Holštejna, růst rodového majetku, osudy jednotlivých členů a jejich činy na pozadí moravských i českých dějin. Ženy patřící do rozrodu pánů z Holštejna. Samostatná větev rodu založená Štěpánem I. z Holštejna na Opavsku (vartnovská větev). Rozrod pánů z Holštejna, soupis pramenů a literatury, rejstřík osobních a místních jmen.