Miloslav Uličný Livres

The most famous sonnet cycle in world literature now in a French prose translation.Le plus célèbre cycle de sonnet dans la littérature mondiale maintenant dans une traduction en prose française.

Pro českého čtenáře první příležitost, jak se v rámci jednoho svazku blíže seznámit s literárně velmi hodnotnou, leč z nejrůznějších důvodů upozaděnou či opomíjenou katalánskou poezií z období od 13. století až po konec tisíciletí. Výbor obsahuje více než 150 básní téměř 60 autorů a autorek a 17 anonymů, přičemž hlavní důraz je kladen především na představení básnické tvorby 20. století, kterou reprezentují mimo jiné Josep Carner, Carles Riba, Joan Salvat-Papasseit, Pere Quart, Slavador Espriu, Vicent Andrés Estellés či Miquel Martí i Pol. Tato kniha je zároveň připomenutím díla další významné osobnosti - nedávno zesnulého překladatele Miloslava Uličného (1942-2023), jehož zásluhou se z těchto perel konečně může těšit i český čtenář. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Dílo Historia de las traducciones checas de literaturas de Espaňa e Hispanoamérica autora Miloslava Uličného sleduje české překlady ze španělštiny od počátků do současnosti (1838-2004) chronologicky i z hlediska členění na žánry. Vedle úplné bibliografie zde zájemce najde historicko-kritické statě mapující též společenské a politické podmínky vydávání překladů a kritické sondy do nejvýznamnějších textů.

Hispanista a význačný český překladatel Miloslav Uličný zhodnotil v této knize své dvanáctileté badatelské a překladatelské úsilí. Výsledkem je reprezentativní výběr veršů a písňových textů ze zpěvníků 15. století. Antologie obsahuje čtyřicet nejvýznačnějších autorů, kteří ve svých verších většinou vážně, leckdy však i s úsměvem nebo s burleskním nadhledem opěvují "ráj a peklo lásky".

Katalánské romance poprvé česky Katalánská poezie je u nás známa pouze útržkovitě - koncem 19. a počátkem 20. století k nám uvedli J. Vrchlický a S. Bouška některá díla J. Verdaguera, v osmdesátých letech minulého století vydal výběr z díla S. Espriua a útlý výbor z básníků 14. a 15. věku J. Schejbal, počátkem 21. století pak publikoval antologii z díla J. Salvata-Papasseita M. Uličný. Katalánské romance, podobné španělským formálně, ale méně už námětově, zůstaly českým čtenářům zcela neznámé. Miloslav Uličný připravil pro Nakladatelství Nová vlna výbor z katalánských historických romancí, románových příběhů a romancí o zvyklostech a mravech v rozpětí od 17. do 19. století. Tyto verše zpívané často na poutích a tržištích vyprávějí o válečnících, námořnících, podloudnících, zlodějích i vrazích...

Není obecně známo, že Federico García Lorca, známý především jako básník a dramatik, je též autorem mimořádně zajímavých přednášek, obvykle tištěných vzápětí po jejich proslovení. Zabývá se v nich problémy španělského básnictví minulosti i současnosti, poezie lidové i umělé, aspekty formálními i tematickými, a to nejčastěji v souvislosti s hudbou. V prvním česky vydaném souboru těchto orálních esejů čtenář do hloubky pozná andaluské cante jondo, španělské ukolébavky, granadské popěvky i Lorcovy názory na niterné předpoklady básnické tvorby.

Česká hispanistika má kořeny v okruhu přátel Boženy Němcové z první generace obrozenců - lékařů a překladatelů J. B. Pichla a J. R. Čejky, jakož i básníka, překladatele a redaktora V. B. Nebeského. Před 150 lety se pak narodili tři další překladatelé ze španělštiny: J. Červenka, A. Pikhart a A. Koudelka. Z nich A. Pikhart, profesí právník, se stal zakladatelem soustavného českého překladatelství ze španělštiny i jedním z prvních českých katalanistů. Pikhart měl navíc talent básnický a badatelský - v mnoha periodikách publikoval jak své epigramy i delší, často burleskní básně, tak články a stati o španělské a katalánské literatuře. Zanechal třicítku vydaných překladů, ale též uspořádaný osobní archiv s cennou korespondencí. Donedávna však nikdo netušil, že existuje rukopisná antologie španělských lidových popěvků, na které Pikhart pracoval od počátku 20. století do května 1908, kdy ji předal k vydání J. Vrchlickému. V létě 2009 pak v literárním archivu Vrchlického objevil rukopis o 357 listech hispanista M. Uličný. Výběr z impozantního, sto let starého díla doplnil originály a českým úvodem i španělským doslovem a vybavil obrazovou dokumentací. Bilingvní vydání zhruba třetiny nalezeného rukopisu (doplněné kompaktním diskem obsahujícím rukopis v jeho celistvosti) představuje poprvé významného českého intelektuála přelomu 19. a 20. století v širokých dobových souvislostech.

Antologie moderní kubánské poezie představuje šestnáct autorů.

Povídková knížka „Paměti pankáčova dědečka“ přináší příběhy na pomezí memoárů z autorova života, reflektující prožitky z mládí, které se v našich myslích uchovávají jako příjemné vzpomínky. V této knize se dostáváme na jih, kde v „obyčejných“ příbězích venkovských lidí zjišťujeme, že život není jen o dvou kůrkách, jak říká známé přísloví. Charaktery, vztahy a osudy lidí jsou univerzální, i když se liší intenzita slunečního svitu. Soubor příběhů vznikl v letech 1984-86 a jednotlivé události jsou spojeny rámcem falešného vypravěče, zemřelého dona Atilana. Ten má po smrti čas v nebi zapsat příběhy, které zažil on a jeho rodina, a které vyprávěl svému vnukovi, nyní dospívajícímu pankáči Gerardovi. Gerardo se dozvídá o tajemných příbězích svého středoškolského profesora a zprostředkovává předání dědečkových textů. Po setkání se zombiem, který se vrací na zem, nabídne příběhy k otištění. Španělští čtenáři, nejen z rodné vsi dona Atilana, tak objevují zapomenuté příběhy svých předků. Výtečný překlad Miloslava Uličného odráží jeho spřízněnost s textem, prostředím a autorem, což může být dáno jeho osobní znalostí Ezequíasova kraje a venkovského původu.

Výbor z lyriky. Druhý samostatný výbor po téměř padesáti letech, jemuž autor překladu věnoval téměř čtvrt století.

České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J. Johna (1940), k poslednímu překladu Z. Šmída (1952) a k adaptacím z nedávných let. Hispanista Miloslav Uličný též objevil zcela neznámé úpravy, jejichž autoři beze studu zkopírovali valnou část textů předešlých překladatelů, a doložil, že i v dalších případech „překladatelé“ vydatně „nahlíželi“ do řešení svých předchůdců.

David Young's version of Petrarch will refresh our images of the West's crucial lyric poet. We are given a Petrarch in our own vernacular, with echoes of Wyatt, Shakespeare, and many who come after. --Harold Bloom Ineffable sweetness, bold, uncanny sweetness that came to my eyes from her lovely face; from that day on I'd willingly have closed them, never to gaze again at lesser beauties. --from Sonnet 116 Petrarch was born in Tuscany and grew up in the south of France. He lived his life in the service of the church, traveled widely, and during his lifetime was a revered, model man of letters. Petrarch's greatest gift to posterity was his Rime in vita e morta di Madonna Laura, the cycle of poems popularly known as his songbook. By turns full of wit, languor, and fawning, endlessly inventive, in a tightly composed yet ornate form they record their speaker's unrequited obsession with the woman named Laura. In the centuries after it was designed, the Petrarchan sonnet, as it would be known, inspired the greatest love poets of the English language-from the times of Spenser and Shakespeare to our own. David Young's fresh, idiomatic version of Petrarch's poetry is the most readable and approachable that we have. In his skillful hands, Petrarch almost sounds like a poet out of our own tradition bringing the wheel of influence full circle.

Výbor z autorových veršů z let 1970–1980, zaměřených proti konzumní měšťácké filozofii. S velkou mírou ironie a sebeironie se básně pouštějí do zesměšňování autorit, byrokracie a snobství; součástí jsou také úryvky z posudků, které ke knize sestavily hodnoticí orgány předních českých nakladatelství.

Jedna z největších a nejuznávanějších současných mexických spisovatelek a publicistek ve své knize předkládá portréty sedmi mexických ženských osobností převážně z první poloviny 20. století, z nichž každá svým neopakovatelným způsobem výrazně ovlivnila kulturní a společenské dění Mexika.

Soubor padesáti povídek Miloslava Uličného (*1942) pokrývá široké časové pásmo od konce 2. světové války po 2. dekádu 21. století, reflektující autorovy životní zkušenosti a osudy protagonisty Jaroše Konečného, známého jako Konečník. Mezi nejstaršími texty se nachází úsměvná úvaha o pokrytectví občanů moravského maloměsta v povídce Návštěva, zatímco Sex tetek čerpá ze středoškolských studií. Modrý mauritius paroduje třídní boj mezi studenty na univerzitě v šedesátých letech. Texty jako Prdel, bordel, koudel a Keď už som ho mal v ruke kritizují vojenské myšlení. Vaření sou drzí a S křížkem po sbydlení se zaměřují na problémy mladíka v období normalizace, zatímco Nová kůže humoristicky zobrazuje pacienty na kožním oddělení. Ona vypráví o lyžařích čelících smrti. Povídky jako Tráfnout se po trotuáru pro trafo a Debilum tremens se dotýkají rodinného života, a Kulturální výročí ironizuje pseudoperestrojkovou atmosféru konce komunismu. Z autorových zahraničních pobytů vyvstávají příběhy jako Pyramidální loupež a Muž z Acapulka. Nedobrovolné putování hrdiny různými zaměstnáními reflektuje Špaček žhářem. Rozsáhlejší Děje v neklidném domě sledují život nájemníků za normalizace a Únava materiálu zachycuje zlom v životě sedmdesátiletého hrdiny. Z posledních let pocházejí texty Jaroš zářivý a Dupoň, tenistka, pavián, které uzavírají celek s přílepky Útrobní puč a Požár ve sdružení neumělců.

Often compared to Byron, Keats, Shelley, and Poe, called Lautreamont's "elder brother" by the Czech Surrealists, Karel Hynek Mácha (1810-1836) was the greatest Czech Romantic poet, and arguably the most influential of any poet in the language. May, his epic masterpiece, was published in April 1836, just seven months before his death. Considered the "pearl" of Czech poetry, it is a tale of seduction, revenge, and patricide. A paean as well to nature, the beauty of its music and its innovative use of language, expertly captured in this new translation by Marcela Sulak, has ensured the poem's lasting popularity. Scorned at first by the national revivalists of the 19th century for being "un-Czech," Mácha was held up as a "national" poet by later generations, a fate which the interwar Czech avant-garde, who considered him a precursor, took it upon themselves to reverse.Unlike the other seminal 19th-century European poets, Mácha's work has been largely ignored in English translation. The present volume, the only available in English, provides the original Czech text in parallel and includes a series of illustrations by Jindřich Štyrský specifically created for the poem.

Prvotina obsahující přírodní, milostnou a občanskou lyriku vypovídá o životním pocitu současného člověka.

Autor knížky španělských veršů Miloslav Uličný (*1942) vydal dosud kromě mnoha překladů, vlastních veršů a knihy povídek též první rýmovaný převod Máchova Máje do španělštiny. V té době již psal verše nejen česky, ale též španělsky, inspirován jak zájmem svých kubánských, španělských a mexických přátel, tak zážitky z pobytů ve Španělsku a v zámoří. Před několika lety tyto verše seřadil do knížky nazvané Servicio Nocturno (Noční služba) do oddílů, které zrcadlí jednotlivé etapy autorova života. Španělsky psané básně reflektují vzpomínky na zážitky v domově i v zemích, kde autor pobýval, a obsahují lyrické črty momentek i příběhy z dětství, jinošství a z dospělosti, přičemž se básník občas vyjadřuje humorně až sarkasticky a nevyhýbá se slovním a situačním hříčkám. Ve druhé polovině se rozhodl pro delší skladbu, odrážející konec komunismu v Československu Apunte de hace poco y mucho (Záznam o dávnu i nedávnu), a v oddílu Romancero Turiasonense (Tarazonské romance, 2007) zpracoval lyrickoepické příběhy ze svých překladatelských pobytů ve Španělsku.

Nová sbírka příslušníka mladší básnické generace obsahuje především milostnou lyriku, ale i lyriku přírodní a reflexní.

Sto let mexické poezie. Kniha se snaží přiblížit českým čtenářům nám tak vzdálenou zemi, jako je Mexiko poezií od raného vzniku až po současnost. Sto let mexické poezie zahrnuje období od vzniku moderních básnických směrů na přelomu 19, a 20. století a sleduje složitý a svéráznývývoj této bohatě nuancované poezie až po tvorbu básníků současných. Padesátka mexických básníků a básnířek otevírá českému čtenáři obzory známé i zcela nové, všední i exotické. Některé největší zjevy mexické poezie zaujmou také tím, jak překvapivě blízko mají ke svým českým básnickým vrstevníkům. Moderní básníci Mexika promlouvají česky poprvé a jejich texty provázejí grafiky soudobých mexických výtvarníků, kteří od počátku století jdou do uměleckých zápasů po boku svých básnických druhů.

Ke konci svého krátkého života se García Lorca věnoval stále usilovněji divadlu. Dům Bernardy Albové, poslední dokončená ze zamýšlených "tragédií o španělské zemi", naznačuje další vývoj Lorcova dramatického názoru: směrem k zvnitřnění lyrické složky, tak charakteristické pro jehodivadlo, k jejímu přesunu do těžiště dramatického konfliktu. Znamenalo by to vlastně již poslední etapu cesty básníka-dramatika k nejhlubšímu poetickému smyslu lidského jednání. Neměl jí dojít... Víme také, že Lorca chystal několik dalších komedií. ale to je vše, co o nich víme. Je škoda nenapsaných stránek, nicméně ty napsané - a není jich málo - čekají i po tolika znamenitých inscenacích na nový výklad a nové režijní pojetí. Sami Španělé říkají, že García Lorca, ačkoli je jejich nejznámějším "fenoménem", je jejich dramatikem nejméně známým. Náš výbor přináší z Lorcovy dramatické tvorby tři tragédie a pět her komického žánru (z nich jedna je loutkohra), jež odolaly náporu času a zní dosud svěžím poetickým hlasem.

Básně, scénky, přednášky a jiné texty věnované autorem jeho rodnému kraji, Andalusii. Výbor z díla klasika španělského dramatu a poezie shrnuje tvorbu inspirovanou jeho rodným krajem. V autorově lyrice zaznívají mytologické a historické odkazy, několikrát záměrně cituje či vychází z lidové slovesnosti. Lorca se tématicky pokouší zachytit život ve všech rozporuplnostech: kombinuje motivy smutku a naděje, lásky a nenávisti... Přeložil Miloslav Uličný.

Výbor z poezie 12 básníků španělské avantgardy (G. Diego, P. Salínas, F. García Lorca, J. Guillén, R. Alberti, D. Alonso, V. Aleixandre, L. Cernuda, M. Altolaguirre, E. Prados, Ernestina de Champourcin, M. Hernándes) doplněný o úvodní studii Jana Hlouška, který celý výbor uspořádal. Překladybásní pořídili Pavel Šrut, Miloslav Uličný a Jan Hloušek. Kniha je doplněna i o medailonky zveřejněných básníků.

Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí, jejichž témata jsou různorodá: boje proti Maurům (smrt posledního vizigótského krále Rodericha), nesváry mezi feudály a králem, příběhy z okruhu artušovského (příběh Amadíse a Oriany) i karolinského, nářky nešťastně zamilovaných rytířů, události z řeckých a římských dějin (epizody z trojské a 2. punské války) i příběhy biblické (návštěva královny ze Sáby u krále Šalomouna). Mezi romancemi ze španělských národních dějin zde vyniká básnické líčení porážky od Maurů a smrti posledního vizigótského krále Rodericha (r. 711) nebo konflikt kastilského krále Alfonse VIII. s jeho feudálními vazaly; v romancích z karolinského cyklu se setkáváme s císařem Karlem Velikým i jeho pairy, například s hrabětem Rolandem; artušovský cyklus zastupují příběhy Amadíse a Oriany; antická témata se vyskytují v líčení epizod z trojské války nebo z druhé války punské (o Hannibalovi); biblické příběhy vyprávějí například o návštěvě královny ze Sáby u krále Šalamouna nebo o králi Davidovi; milostná témata se týkají obvykle dvorských zápletek, jejichž rozuzlení může být tragické. Konečně pak nechybí ani milostný nářek zamilovaných a odmítaných rytířů.

Další původní sbírka současného českého básníka a významného překladatele ze španělštiny obsahuje autorovy verše z let 1996-2007.