Karel Makonj Livres

V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany „tradic staropražské pouti“ se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů, artistů a žonglérů, kteří v paralelní nabídce umožňovali prožít krásný podvečer na jindy pustém ostrově v centru města. Setkali se zde skoro všichni ti, kteří ve druhé polovině 80. let odmítali angažmá v tzv. kamenných divadlech, motorem akce byli Václav Kotek, Jan Kratochvíl a loutkář Jakub Krejčí. Zastihli bychom zde i výtvarníka Pavla Beneše, režiséra Karla Makonje, Radima Vašinku s jeho kočovnou trupou, bratry Formany, Boba Klepla, Václava Koubka, Evu Holubovou, Pavla Kočího, Jiřího Reidingera a celou plejádu dalších samorostlých osobností tehdejší divadelní periferie a podzemí, umělců, kteří vesměs odmítli vábení tehdejší moci a rozpočtových kulturních institucí. Kniha v grafické úpravě Jana Zachariáše nabízí 351 černobílých fotografií Zdeňka Merty, který na Divadelních poutích druhé poloviny 80. let po pět let doslova žil a vytvořil seriály tisíců záběrů. Právě za tyto fotografie Zdeněk Merta také získal Cenu Divadelních novin v kategorii Publikační počin v oblasti divadla za rok 2015.

S uvedením nejúspěšnější inscenace českého polistopadového divadla r. 1991, loutkového provedení Mozartovy opery Don Giovanni se zároveň zrodil i fenomén nového pražského marionetového divadla, jehož dvacetiletí je dokumentováno mj. i množstvím barevných ilustrací.

Kolektivní portrét režiséra, který – zejména ve slavném hradeckém DRAKu – učinil z českého loutkářství fenomén moderního divadla, povýšil loutkové divadlo do dimenze divadla figurálního, překonal hranice všeho druhu v sérii unikátních mezinárodních divadelních projektů, založil Mezinárodní institut figurálního divadla v Hradci Králové a transformoval a dodnes vede Katedru alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU. Do této jediné knižní monografie reformátora loutkového divadla, který dosáhl mezinárodního věhlasu, mj. autorsky přispěli Henryk Jurkowski, Jan Císař, Karel Makonj, Miloslav Klíma, Nina Malíková, Jiří Kubíček a Marta Ljubková. Bohatá – i barevná – fotodokumentace, soupis inscenací a resumé v angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, ruštině a japonštině.

Soubor statí divadelního režiséra a teoretika Karla Makonje. Svazek je členěn v základních oddílech „vývojově“: od analýz loutkového divadla se autor propracovává k charakteristikám aktuálnějších forem divadla figurálního a posléze objektového. Nejzávažnější teoretické dílo českého autora na téma loutkového divadla od roku 1989, navazující na nejlepší domácí teatrologické tradice v linii Bogatyrev – Zich – Mukařovský – Honzl. Předmluvou Teoretizující režisér – režírující teoretik knize přispěl Makonjův učitel prof. Jan Císař. Tato antologie Makonjových textů se komplentárně doplňuje s jeho souběžně vydaným režisérským portrétem a pohledem na Vedené divadlo (Karel Makonj a Vedené divadlo, 2007).