Discusses how the abundant Mesopotamian cuneiform text sources can be used for the study of various aspects of history: political, social, economic and gender.
Marc Van de Mieroop Livres







A History of the Ancient Near East, ca. 3000-323 BC
- 424pages
- 15 heures de lecture
Incorporating the latest scholarly research, the third edition of A History of the Ancient Near East ca. 3000 323 BC presents a comprehensive overview of the multicultural civilizations of the ancient Near East. číst celé
A History of the Ancient Near East ca. 3000 - 323 BC
- 341pages
- 12 heures de lecture
This book presents a clear, concise history of the extraordinary multicultural civilizations of the ancient Near East. Bestselling narrative of the complex history of the ancient Near East Addresses political, social, and cultural developments Contains in-depth discussion of key texts and sources, including the Bible and the Epic of Gilgamesh Includes numerous maps, illustrations, and a selection of Near Eastern texts in translation Integrates new research, and greatly expands the guides to further reading for this second edition
Philosophy before the Greeks
- 312pages
- 11 heures de lecture
In this intellectual history, historian of the ancient Near East Marc Van de Mieroop argues that, for three millennia preceding the Greeks, there were Babylonian philosophers who systematically studied knowledge--about language, divination, and the law--using a coherent system of logic rooted in practices of cuneiform script.--From publisher description
Our ancestors, the Mesopotamians, invented writing and with it a new way of looking at the world. In this collection of essays, the French scholar Jean Bottero attempts to go back to the moment which marks the very beginning of history. To give the reader some sense of how Mesopotamian civilization has been mediated and interpreted in its transmission through time, Bottero begins with an account of Assyriology, the discipline devoted to the ancient culture. This transmission, compounded with countless discoveries, would not have been possible without the surprising decipherment of the cuneiform writing system. Bottero also focuses on divination in the ancient world, contending that certain modes of worship in Mesopotamia, in their application of causality and proof, prefigure the "scientific mind."
Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr.
- 328pages
- 12 heures de lecture
Kniha je jasnou a přehlednou historií neobyčejně multikulturní oblasti táhnoucí se přibližně od egejského pobřeží Turecka po Írán a od Anatólie po Rudé moře včetně Egypta, nad níž ovšem dominuje Mezopotámie. Začíná kolem roku 3000 př. n. l. v době prvních písemných záznamů, popisuje vznik městských států, uruckou revoluci, vzestup a pád velkých říší Babylónie a chetitského království až po Asýrii a Persii a končí proměnou starověkého Blízkého východu způsobenou tažením Alexandra Velikého.Přístupný a jasně strukturovaný text je doplněn řadou map, bohatým výběrem starověkých textů, genealogiemi vládnoucích dynastií a v neposlední řadě i českou literaturou k tématu.
Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie, jež byla zásadním způsobem ovlivněna systémem a vlastnostmi klínového písma. To zde bylo používáno od konce 4. až do konce 1. tisíciletí př. n. l. Autor tyto gnozeologické procesy analyzuje na základě tří skupin zdánlivě nesouvisejících, ale přesto svou metodou tvorby úzce provázaných textových dokladů: lexikálních seznamů, věštebných textů (takzvaných omin) a právních zákoníků, které pocházejí z období 2. až 1. tisíciletí př. n. l. Dospívá k závěru, že babylonská kultura, která v předhelénistickém období zásadním způsobem ovlivnila celý tehdejší svět starověkého Předního východu, měla svůj vlastní pozoruhodný způsob myšlení. Zanikl však poté, co Řekové tuto oblast kulturně i politicky ovládli a klínové písmo se přestalo používat.
Hammurabi to jedno z niewielu imion, wywodzących się ze starożytnej Babilonii, które rozpoznawane jest dzisiaj przez miliony ludzi, pomimo że człowiek, który je nosił, żył trzydzieści osiem wieków temu. Sławę zagwarantował mu słynny kodeks praw, wykuty na ponaddwumetrowej kamiennej steli, stojącej obecnie w Muzeum Luwru. Jego 300 zasad wskazuje, jak należy karać w przypadku kradzieży, morderstwa, błędu zawodowego i wielu innych sytuacji wziętych z życia codziennego ludzi, którymi rządził. Często uznaje się je za najstarszy wyraz idei sprawiedliwości, aktualny do dziś. Hammurabi zasługuje na pamięć jako ten, który wyrył prawo w kamieniu, ale również jako wielki władca, wojownik i przebiegły dyplomata. Znamy to ze świadectw pochodzących z jego czasów, zapisanych na glinianych tabliczkach odnalezionych we współczesnym Iraku oraz wschodniej Syrii. Ukazują one fascynującego człowieka o wielu twarzach, nie zawsze jednak tak dobrotliwego, jakim chciał być zapamiętany. Ta porywająca opowieść o życiu i działalności wielkiego króla przenosi nas w mało znaną, nieco mroczną i tajemniczą epokę II tysiąclecia przed narodzinami Chrystusa.