Jaroslav David Livres

Učebnice češtiny pro cizince vznikla na základě několikaleté zkušenosti s výukou zahraničních studentů přijíždějících především v rámci programu Erasmus. Ve 12 lekcích podává přehled základní české gramatiky, lexika a konverzačních témat (úroveň SERR A1–A2). Po úvodním představení českého jazyka a jeho specifik následují lekce obsahující vždy konkrétní gramatiku, prakticky-komunikačně zaměřená cvičení a základní komunikační témata, s nimiž se student-cizinec setkává, např. studium, univerzita, na kolejích, e-mailová komunikace, prezentace projektu, cestování, nakupování apod. Pozornost je věnována rovněž jazykové etiketě, např. vykání, oslovování. Mediačním jazykem prvních 5 lekcí je angličtina.

Podtitul: Místní a pomístní jména na Vysočině. Kniha čtivou, popularizační formou seznamuje čtenáře s výkladem řady místních jmen (názvů osad a jejich částí) i pomístních jmen (názvů neosídlených objektů, tedy lesů, polí, luk, cest, vrchů a vod) z oblasti Českomoravské vysočiny. Zkoumá jazykovou i mimojazykovou stránku jmen, zabývá se jejich vznikem, původem, významem a fungováním. Jména totiž odrážejí nejen přírodní a společenské poměry, ale i historii místa (např. je podle jmen pozemků možné najít dávno zaniklé vsi či bývalá naleziště nerostů, jména uchovávají vzpomínku na historické události apod.). Kniha bude proto zajímat nejen jazykovědce, historiky, etnografy a další odborníky, ale i širokou veřejnost.

Název Mukl 010806 odkazuje na číslo, které bylo přiděleno Ladislavu Kořánovi v komunistickém vězení. Láďa se dostal do vězení kvůli své firmě Resonet, která jako jedna z prvních na světě vyráběla hudební nástroje s elektrickým snímáním zvuku. V roce 1958, když už roky strádal v lágru, jeho nástroje získaly zlatou medaili na Expo v Bruselu. Komunisté se o Resonet zajímali už v roce 1949, a tak fabriku ukradli a majitele poslali na deset let do těžkého kriminálu. Předtím stihl Láďa běhat s Emilem Zátopkem, vyhrát armádní mistrovství světa v přespolním běhu, založit rodinu a pokusit se o útěk přes hranice, což málem skončilo tragédií. Kniha s upřímností popisuje úsilí komunistického režimu zlomit lidskost těch, kdo se mu znelíbili. Zároveň je to příběh atleta, sportovce s velkým srdcem, který spojuje zjizvenou poválečnou Evropu se sportovní dychtivostí. Čtenáři se dostanou nejen do hladomorny v lágru Rovnost v Jáchymově, ale i na vzdálené ostrovy v Tichomoří po Láďově odchodu v roce 1968. Mukl 010806 je svědectvím o absurdním komunistickém teroru, ale také o nezdolné houževnatosti, vůli a přátelství. Kniha má šťastný konec.

Kde se říká v Ostravě U hodin? Používají v Havířově spíše označení Namko, U Lenina, nebo náměstí Republiky? Zná více obyvatel Velkých Karlovic pojmenování Cindoléna, nebo Škaredica? A kde v Praze najdeme Husákovo ticho? Kniha Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví se ve čtyřech kapitolách zabývá nejen obecnými aspekty vztahu zeměpisných jmen k historii, konkrétnímu místu a jeho paměti, ale také jejich úlohou v komunikaci a ve formování lokální identity. Pozornost věnuje rovněž vzájemné interakci současné standardizované a nestandardizované, takzvané živé toponymie. V neposlední řadě představuje zeměpisná jména jako významnou součást kulturního dědictví a zamýšlí se nad způsoby jejich ochrany. Výzkum byl prováděn v městském i venkovském prostředí. Případovou studii městského prostředí reprezentují obce Ostrava (místní části Hošťálkovice, Moravská Ostrava, Ostrava-jih, Poruba, Vítkovice) a Havířov. Jedná se o specifická sídliště městského typu, jejichž vývoj ve 20. století byl dynamický a velmi těsně propojený s politickými a společenskými dějinami regionu i státu. Předmětem případových studií venkovského prostředí byly obce v horní části povodí řeky Morávky (Morávka, Krásná, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty) a horní části údolí Vsetínské Bečvy (Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov).

Kapitoly z moderní české toponymie. Kniha se zabývá vývojem českých oikonym (místních jmen) v moderní době. Zaměřuje se na hlavní vývojové tendence místních jmen, názvotvorbu, motivaci a odraz politických a společenských změn v toponymii. Prostřednictvím sledování úlohy honorifikačního motivu (oslavná jména) upozorňuje na případových studiích věnovaných konkrétním toponymům (např. Žižkovo Pole, Havlíčkův Brod, Gottwaldov, Havířov, toponymie jižního Slovenska, Sudet a východního Pruska) na specifika české toponymie ve středoevropském kontextu. Pozornost je věnována rovněž vývoji uličních názvů, fungování toponym v uměleckém textu, reklamní a mytizační funkci zeměpisných pojmenování.

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917–1968. Na základě analýzy sedmdesáti dvou knižně vydaných textů, zahrnujících jak cestovní relace a popisy, tak díla reportážního charakteru či stylizované literární výpovědi, odhaluje dobové představy české společnosti o sovětském Rusku a jejich proměny v závislosti na politickém a kulturním vývoji ve 20. století. Cestopisy představují výraznou skupinu textů, jež na kulturně-politické změny vždy citlivě reagovaly a reflektovaly je. Zároveň se podílely na vytváření ideologického obrazu Ruska, ať už prosovětského (fellow travellers / poputčiky), nebo méně často antisovětského (anti-fellow travellers). Kniha věnuje pozornost nejen otázkám vymezení cestopisu jako žánru, problematice ideologického cestopisu či tematizaci ruského jazyka i sovětského newspeaku, ale především prezentaci klíčových témat a jejich proměnám mezi světovými válkami, v období od roku 1945 do druhé poloviny padesátých let a následně v letech šedesátých

Jakou roli hrají v našem životě a ve společnosti vlastní jména? Kniha, která vychází z konceptů „ostravské onomastické školy“, ukazuje, že jejich specifičnost se zdaleka nevyčerpává jen pravopisem velkých písmen. Autoři — akademici i studenti Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity — se na téma dívají komplexně: reflektují spory a diverzitu přístupů uvnitř samotné disciplíny, zaměřují se na vztah vlastního jména a textu, rozplétají složité vazby mezi onomastikou a pamětí, politikou, literaturou, historií a marketingem. V bádání počítají i s nejnovějším vývojem v lingvistice — využívají textové korpusy, kvantitativní analýzy a neopomíjejí ani výzkum jmen jako součásti jazykové krajiny.

Historie a současnost skijerinku v Podkrkonoší.

Novoroční projevy, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století a slovníky argotu jsou texty, které analyzuje monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradiční historické sémantiky, které jsou využitelné pro historickosémantickou analýzu a textologii. Prostřednictvím témat a sond s heuristickým charakterem naznačuje možné cesty k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu. Prezentovaný přístup k historickosémantické analýze nabízí širokou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, přes využívání korpusů definovaných žánrovými a časovými kritérii, až po aplikaci kvantitativnělingvistických metod (analýza tematické koncentrace, měření podobnosti/rozdílnosti tematických slov, sledování asociací a frekvenční analýzy). Metodologická pestrost koresponduje s tematickým rozptylem, který je dán různými badatelskými zaměřeními členů autorského kolektivu, zahrnujícího kvantitativního lingvistu, onomastika, literární historičku, historičku sociálních dějin a lexikoložku specializující se na sociolekty.

Kolektivní monografie ve 14 kapitolách prezentuje jak příspěvky zabývající se obecnou problematikou toponym, tak materiálové studie. Texty se zaměřují na zeměpisná jména v konkrétních situacích, kdy do hry vstupuje jejich kulturní či paměťotvorná hodnota. Významná pozornost je rovněž věnována meziooborovosti a aplikaci nových přístupů ve výzkumu a interpretaci toponym, např. kritická analýza diskurzu, koncept paměti místa, geografické a antropologické přístupy.