Lorsqu’on travaille à la Commission européenne dans une unité de prospective qui s’intéresse aux technologies du futur et aux questions de cybersécurité, que ressent-on quand on est approché par des lobbyistes ? Que se passe-t-il quand, dans une clé USB qui ne nous est pas destinée, on découvre des documents qui nous font soupçonner l’existence d’une porte dérobée dans une machine produite par une société chinoise basée à Dalian ? N’est-on pas tenté de quitter son bureau à Bruxelles et d’aller voir soi-même, en Chine, sur le terrain ?
Seulement, ce soir-là, il ne fumait pas un cigare : il fumait une cartouche de dynamite. Ce que Delphine et Saucisse regardèrent comme d'habitude, la petite brise, le petit fanal de voiture, c'était le grésillement de la mèche. Et il y eut, au fond du jardin, l'énorme éclaboussement d'or qui éclaira la nuit pendant une seconde. C'était la tête de Langlois qui prenait, enfin, les dimensions de l'univers. Qui a dit : "Un roi sans divertissement est un homme plein de misères " ?
„Michel Houellebecq se stal marketingovým produktem, značkou. Jeho názor má cenu, chtějí po něm, aby se vyjadřoval ke kdečemu… Je vidět, vystupuje jako moudrý muž, naparuje se, baví své publikum svým číslem starého smutného šaška. Pořád má ovšem i čas psát.“
Novinář Denis Demonpion nabízí aktualizovanou a rozšířenou verzi životopisu původně vydaného v roce 2005. Michel Houellebecq je významným spisovatelem, jeho knihy vycházejí po celém světě, vznikají filmové, divadelní, rozhlasové adaptace. Jeho romány i básně se dnes studují v akademickém prostředí. Ačkoli si pěstuje pověst nepříjemného a nepřístupného společníka, je laureátem Goncourtovy ceny a před časem se stal nositelem Řádu čestné legie. Tyká si se současným francouzským prezidentem i s jedním z jeho předchůdců. To vše považoval Demonpion za důležité: text doplnil o nové poznatky a vydal znovu. Český čtenář může číst Houellebecqovy prózy v překladech od roku 2004. Teprve nyní vychází kniha o něm – o tomto francouzském fenoménu současnosti.
Empire du Japon, époque Heian, XIIe siècle. Miyuki prend la suite de son mari, excellent pêcheur de carpes et fournisseur des étangs sacrés de la cité impériale, mort noyé dans la rivière Kusagawa. Elle entreprend un périple de plusieurs centaines de kilomètres à travers forêts et montagnes pour porter jusqu'à la capitale les précieux poissons. La mémoire des heures éblouissantes vécues avec l'homme qu'elle a tant aimé - et certaine qu'il chemine à ses côtés - donne à Miyuki le pouvoir de surmonter les tribulations les plus insolites, et de rendre tout son prestige au vieux maître du Bureau des Jardins et des Etangs. Sous nos yeux, le Japon médiéval vit et s'anime.
Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily.
Snaží se najít odpovědi na otázky typu: Jak známe francouzskou literaturu? Čeho si na ní ceníme? Máme možnost si česky přečíst všechny důležité knihy francouzských autorů? Zdá se, že čeští čtenáři vyhledávají především dobrodružné příběhy, ať už jim je poskytují romány z 19. století, anebo díla současná. Literatura s komerčním potenciálem převažuje – ale jak se daří nakladatelům odhadnout, které knihy půjdou na odbyt? Nestačí vsadit na to, že se kniha stala bestsellerem ve Francii.
Obecně se vyplatí vydávat tituly napsané na základě historických událostí, společenské romány, detektivky nebo sci-fi.
Na řadu ovšem přicházejí i erotické novely autorů jako Apollinaire nebo Musset, popřípadě Simenon, pro hloubavější povahy raději Malý Princ.
Absolutní „francouzskou jedničkou“ je však u nás dlouhodobě Jules Verne.
Un petit garçon assiste à l'amour fou qui unit ses parents, un couple
fantasque. Mais un jour, les excentricités de sa mère commencent à dépasser
les limites de la raison. Son père décide de l'envoyer dans une clinique
psychiatrique avant de revenir sur sa décision et de la kidnapper pour la
cacher et la protéger. Prix du Roman des étudiants France Culture-Télérama
2016.
Comme son papa, la petite Catherine Certitude porte des lunettes, qui lui permettent de voir la vie en douceur quand elle les enlève, une vie où l'on danse. D'ailleurs elle veut être danseuse.
Mrtví v bretonské tradici ve skutečnosti nezemřeli, pouze žijí ve světě paralelním k tomu našemu. Ten se probouzí, když my živí večer uléháme ke spánku. Mrtví se za noční tmy vracejí do svých příbytků, na pole či vyplouvají na moře. Oba světy se protnou na svátek Všech svatých a při svatojánské noci, jež nám živým nabízejí příležitost shledat se s dušemi mrtvých. Takové setkání nabízí i tato antologie, v níž i mrtví pochodují a jsou připraveni vzít vás s sebou na dávné pobřeží Armoriky. Někdy stačí jen chytit za ocas ještěrku… anebo rovnou ještěra?
Ein junger Mann, der sich als „noch 27, bald 29 Jahre alt“ beschreibt, beschließt, sein Leben in der Badewanne zu verbringen. Er strebt ein abstraktes, ungestörtes Leben an und verrät nicht, warum. In dieser Isolation liest er Bücher und reflektiert über seine Gedanken. Um ihn herum gibt es verschiedene Figuren: Edmondsson, seine Frau aus einer Kunstgalerie, zwei polnische Maler, die seine Küche streichen sollen, einen besorgten Freund der Familie und seine Mutter, die ihn besucht. Eines Tages verlässt er jedoch hastig sein Badezimmer, reist nach Venedig und bezieht ein Hotelzimmer, das er selten verlässt. Dort spielt er Dart und sucht nach einem Tennisplatz. Als Jean-Philippe Toussaint 1985 „Das Badezimmer“ veröffentlichte, brachte er frischen Wind in die stagnierende französische Romanlandschaft. Mit einem klaren, kargen Stil und einer kuriosen Geschichte präsentierte er sich als neuer, bedeutender Autor, der die ernsten und komischen Elemente von Samuel Beckett und Jacques Tati vereint. Im Herbst 2004 erschien dieser moderne Klassiker in neuer Übersetzung. Toussaint, 1957 in Brüssel geboren, lebt heute abwechselnd in Brüssel und auf Korsika und hat mehrere Romane sowie Filmdrehbücher verfasst. Sein zuletzt erschienener Roman „Sich lieben“ war ebenfalls erfolgreich.
Ravel is a beguiling and original evocation of the last ten years in the life of the musical genius Ravel, written by novelist Jean Echenoz. The book opens in 1928 as Maurice Ravel—dandy, eccentric, curmudgeon—crosses the Atlantic abroad the luxury liner the SS France to begin his triumphant grand tour of the United States. A “master magician of the French novel” (The Washington Post), Echenoz captures the folly of the era as well as its genius, including Ravel’s personal life—sartorially and socially splendid—as well as his most successful compositions from 1927 to 1937. Illuminated by flashes of Echenoz’s characteristically sly humor, Ravel is a delightfully quirky portrait of a famous musician coping with the ups and downs of his illustrious career. It is also a beautifully written novel that’s a deeply touching farewell to a dignified and lonely man going reluctantly into the night.
Román U piána vypráví o Maxi Delmarcovi, jenž je celou svou bytostí oddán hudbě, a to dokonce i poté, co se z bytosti stává jen přízrak, k čemuž dojde dvaadvacet dní (a osmdesát šest stran) od chvíle, kdy ho čtenář poznal - je totiž zavražděn. Dále pak postava v románu vystupuje v této záhrobní podobě. Max trpí nezměrnou trémou, již zvládá jedině pomocí alkoholu. Jakmile ale sedí u klavíru a začne hrát, napětí mizí. Na rozdíl od předchozích románů, například Jdu nebo Velké blondýny (Les Grandes blondes, 1995), se vypravěč tentokrát zaměřuje na jedinou postavu, jediný osud, tedy na zmíněného Maxe.
Do provinčního hotelu vchází Bůh, jenž na sebe vzal lidskou podobu, přijal jméno Vincent Lauze. Celé dny spí, nebere telefon, občas vychází na bezcílnou procházku okolím. Recepční, starší dáma, nad ním drží ochrannou ruku. Přece se jí ale nepodaří uchránit ho před všetečnými otázkami ostatních hostů, před návštěvami policejního komisaře, duchovního i samotného ďábla, jenž jako by byl jeho dvojčetem. Bůh a la Vincent Lauze s nimi trpělivě hovoří, avšak přeje si jediné: pokojně, v dřímotě zmizet navždy. Smrt vchází do pokoje se setměním a moc se těší. Dokáže si odvést odevzdaného Vincenta Lauzeho?
Georges Chave, né à Ivry-sur-Seine le jour de la bataille d'Okinawa, domicilié à Paris dans le 11e arrondissement. Vit de peu. Meuble son existence d'une activité de bars, de cinémas, de voyages en banlieue, de sommeils imprévus, d'aventures provisoires. Écoute souvent des disques américains ; l'un de ces disques lui manque, une version rare de Cherokee, qu'on lui a dérobé il y a dix ans. Tout cela n'est rien, mais il s'en contente jusqu'à ce que Véronique surgisse dans sa vie. Dès lors Georges s'agite un peu.
Král Roman (Roman Roi), také román král či královský román o králi Romanovi, vyšel v roce 1983. Barvitá historie fiktivního království Karonska do roku 1948 na pozadí skutečných událostí je nejen historickým dokumentem, ale i dramatem o lásce, dobrodružství a konspiraci. Fikci a fakta autor mistrně proplétá a čtenář má dojem prožitku reality.
Kapitoly: Doba sobov v Európe-Paleolit: kedy a kde ?, Územie lovcov, Organizovanie bývania, Leto na brehu Seiny, Umenie vo všetkých podobách, Dvadsať tisícročí jaskynného umenia, Lascaux, jaskyňa-svätyňa, Myšlienky na záhrobie, Tváre paleolitu. Prví roľníci, prví remeselníci-Ovládnutie prírody, Život v dedine, Megality, Stavba megalitu, Remeselníci... a bojovníci, Vládcovia ohňa, Pochovávanie a viera, Neolit: revolúcia. Z prehistórie Sumeru-Život v dedinách, Zrodenie miest, Vynájdenie písma, Bohovia Mezopotámie, Prvé dynastie Sumeru, Sumerská renesancia, Kráľ-staviteľ, Obchodné cesty, Kolíska civilizácií. Ríša "Štyroch strán sveta"-Chammurapi, kráľ-zákonodarca, Palác v Mari, Mocní vládcovia z Asýrie, Aššurbanipal zoči-voči levom, Marduk, vládca Babylónu, Vedy a mágia v Babylóne, Literatúra v Mezopotámii, Tajomstvá klinového písma, Urartu. Národy starovekého východu-Súzy a Elam, Mesto bohov, Chetitská ríša, Prístavy Levanty, Feničania, Rozšírenie písma, Vynájdenie abecedy, Peržania, Židia. Jazdci a kováči-Skýti, Hochdorf, Zlatníctvo, Kelti v Itálii, Diplomacia, Prechod cez Alpy, Keltské náboženstvo, Bibracte, Vidiek v železnej dobe.
