Knížka vypravuje příběh učitelky Anny, která přijme své první místo ve svém rodném kraji - Vysočině a působí zde až do svého odchodu do důchodu. Svůj osud sepne s osudy vesnických obyvatel. Její povolání a láska k dětem je její jediná náplň života.
Moderní pohádky: od K. Sojkové: Koza paní ježibaby, a jiné pohádky od této autorky; Z.Nováková: Skřítek do bytu nepatří a jiné pohádkové příběhy; Alois Mikulka: Mé milé strašidlo Petruželka a Podezřelý malíř.
Obsah Vzpomínkové vyprávění autorky po mnoha dětských knížek o vlastním dětství a mládí Vypráví o dětství na venkově na poč. tohoto století, o školních letech v malém městě. Zachycuje dětskýma očima atmosféru let před 1. svět. válkou, válku samotnou i vytvoření samostatného státu.
Autorka vypráví o skupince dětí v malé pohraniční vesničce, kde má dojít k zaplavení celé krajiny při výstavbě přehrady. Podle soudobé kritiky se jednalo o věrohodný obraz ze života dětí na jihomoravské vesnici.
Kniha o malém děvčátku z kopaničářské samoty, kterému nezbývá než si hledat radosti v malém domečku a v lese se seznamovat s přírodou. Jiné možnosti na samotě, daleko od civilizace nemá.
Konfrontace dvou dětství. Tomík žije ve městě a to má své výhody a nevýhody. Andulka žije na kopaničářské samotě a to má své výhody i nevýhody. Kapitolky na různá témata se střídají, tedy jak si s tím tématem, patřícímu k dětskému životu poradí Tomík a jak Andulka.
Soubor krátkých povídek z moravského pohraničního kraje v okolí Lednice a Valtic z doby po první světové válce, v nichž se na pozadí příběhů ze života dětí zachycuje život, zvyklosti i nářeční prvky tohoto kraje. Povídky nejsou však jen dokumentem, ale uchvátí též poezií dětství avypravěčským uměním.
Poutavě napsaná novela o dospívající dívce z vesnického prostředí, která je postavena před rozchod svých rodičů. Třináctiletá dívka se vrací po nemoci na vesnici k rodičům, avšak doma se zatím mnoho změnilo; dívka se setkává nejprve se skrývaným rozvratem mezi rodiči a posléze s jejich rozchodem.
Hrdiny klukovského románku jsou dva malí chlapci, kteří se s otcem-učitelem přestěhují do jeho nového působiště na vesnici. Seznamují se s jejími obyvateli i životem, navazují nová kamarádství, prožívají mnoho příhod a pozvolna splývají s novým prostředím
Román Rezinka podává svědectví o vesnickém životě v 70. letech 19. století; autorka se při psaní opírala o vyprávění své matky, mimoto v tvůrčí modifikaci uplatnila i reminiscenci na vlastní dětství.
Tato kniha vypráví o životě v malé české vesnici po poslední válce. Líčí smutný život dvou dětí Božky a Karla a radost, kdy se babička Zhánělová se svými vnoučaty rozhodne odstěhovat do pohraničí.
Devět na sebe navazujících povídek o životě dětí na vesnici od jara do léta, o jejich hrách, zážitcích a příhodách, vypráví především o životě dnešní vesnice. Z her a zábav malého Jeníka a jeho kamarádů, kteří ve všem napodobují dospělé (založí si vlastní družstvo a p.) a zevzpomínek jejich rodičů a dědečků se dozví dětský čtenář o všech změnách, které vesnici přinesl socialismus. Lidská dřina je nahrazena prací strojů, ve společných stájích roste zdravý dobytek, na louky se nemusí jezdit ve dvě hodiny v noci, obchodníci přijedou za nakupujícími až do vesnice a ani žňové dny nejsou úmornou honičkou těch, kteří dříve museli pracovat na poli, ve stodole i v kuchyni zároveň. Ale nejkrásnější na všem je, že zisk už neplyne do kapsy jednotlivců, ale společná práce nese společný užitek všem.
Pro Janíčka byl každý nový den tak plný tajemství, která ještě nedokázal prozkoumat, že ani dospat nemohl. Co všechno se dalo uvidět každé ráno jen doma na dvorku, ve vsi, nebo dokonce u lesa, kde měl chaloupku tajemný stařeček Gajda ! Svět byl veselý, dobrý a voňavý, lákavě voněl neznámem, když člověk našel vždycky na svém místě ty pravé dveře, které vedly domů. Až přišli Němci. Svět přestal být dobrý, ani hrát se nedalo tak jako dřív. Což o to ! Hlavně že Janíček se nedal, hlavně že tenkrát doběhl včas. Hlavně že si teď o něm můžeme číst a pak si klidně hrát jak chceme, protože svět je přece jen dobrý ...