Zvuk a ticho jako stav vědomí
Proč je některá hudba tak působivá? Proč je někdy ticho třaskavější než rachot decibelů? Proč hudba „funguje“? A proč mnohdy nefunguje?
Knihovny jsou plné tlustých knih popisujících hudební nástroje, ale nikde se nepíše o tom, že například pomocí bubnů lidé odjakživa dosahovali změněných stavů vědomí. Jak to, že nám to tak dlouho a tak úspěšně zatajovali? Na světě existuje přibližně deset tisíc odlišných hudebních kultur.
Proč nám alespoň o těch nejdůležitějších neřekli? Kolik tajemství, hudebních technik a nástrojů je tak ještě před námi ukryto? Toto je kniha o mnohém z toho, co nenajdete v učebnicích dějepisu a historie hudby a co se na školách a konzervatořích zatím bohužel stále ještě nevyučuje. Poukazuje na možné příčiny a souvislosti mnohých jevů, o kterých se zatím takto nepsalo. Pozornému čtenáři nabízí řadu informací z nejrůznějších hudebních kultur a možných úhlů pohledu, aby si pak o to víc mohl vychutnat zázrak, kterému se říká hudba.
Přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí.
V České republice porodí své dítě každý rok kolem 100 000 žen. Jen některé z nich ale prožijí porod, na který mohou vzpomínat v dobrém. Ne snad proto, že porod musí být nutně utrpením, ale spíše proto, že jim personál porodnic nedokáže vyjít vstříc, neposkytne jim potřebné informace a nevyslyší jejich přání.
Těhotenství není nemoc. Přesto jakmile otěhotníte, stáváte se pacientkou. Samotný porod v podání českých lékařů – porodníků, vypadá jako operace, na kterou se pak ženy snaží co nejrychleji zapomenout. Málokterá z nich je ovšem předem informována o tom, jaké negativní důsledky může takováto „operace“ mít nejen pro ni a pro její dítě, ale ve svých důsledcích i pro celou společnost. Ukazuje se stále jasněji, že tzv. normální (rozuměj medicínský) porod je přitom ve svých důsledcích, přes veškeré proklamace o péči o rodičku a dítě, dražší a nebezpečnější, než porod přirozený.
Kniha je zbierkou učenia Seung Sahna Soen Sa Nima v Amerike, zbierkou
dialógov, príbehov, formálnych zenových rozhovorov, rečí dharmy a listov.
Slová vznikajú, keď vznikajú situácie. Každá situácia je hrou a zároveň
otázkou života a smrti.
Z obsahu : nový věk, co to je hudba new age, hudba léčí, léčivé vibrace, tibetské mísy, lidský hlas, hudba jinak, o významu hudby v Tibetu, rytmus života, může heavy-metal a jiná podobná hudba škodit ?, jak se bránit hluku, ale také jak poslouchat ? atd.
Zatímco k teflonové pánvi dostaneme návod, lidé nikdy žádný návod do života nedostali. Dříve se věřilo, že mozkové neurony v dospělosti zanikají, ale moderní zobrazovací metody ukazují, co se děje v našem mozku při myšlení, cítění a jednání. V posledních deseti letech se ukázalo, že většina toho, co jsme se o sobě a svých emocích učili, byly iluze. Každý, kdo je nad osmnáct let, se tak může cítit jako prvňáček. Neurologické poznatky se rychle mění a meditace se ukazuje jako účinný nástroj pro zlepšení zdraví a štěstí. Meditovat lze různými způsoby, včetně chůze nebo jiných činností, což mění propojení v mozku. Svět je iluze a náš mozek nás nutí vidět věci podle svých představ. Umění být šťastný lze nacvičit a mysl lze pozitivně přeprogramovat. Autor shrnuje téměř třicet let zkušeností s meditací do unikátního návodu, který je podložen nejnovějšími vědeckými poznatky. Tvrdí, že být šťastný a zdravý je snadné, pokud víme jak, a že jeho informace mohou zlepšit život v jakémkoliv věku a profesi.
Hudební nástroje a styly, které vám mohou zlepšit zdraví a změnit život Kniha jednoho z nejvýznamnějších představitelů české new age nabízí nepřebernou řadu informací, ale i praktických rad a cvičení, proč a jak začít vnímat a provozovat hudbu jinak. Je pomyslně rozdělena do tří částí. V první se dozvíte, proč se autor domnívá, že naše hudba nefunguje, ve druhé zjistíte, že objevit radost ze hry a hudby jinak a aktivně hrát a zpívat je nejen nutné, ale i docela snadné, a třetí napoví, že kromě toho, co vysílají všelijaká rádia, existuje i "jiná" hudba, která se dá a má poslouchat docela jinak.
Magické, léčebné, ochranné a ozvobozující písně, které se v mystické tradici Východu používají již přes třista let k vitalizaci těla, k posílení posvátných úmyslů a k dosažení vnitřního klidu a míru.
Fejetony nejsou určeny pro začátečníky, ale pro ty, kteří již chápou, že člověk je nejen tělo a mysl, ale také duše. Duchovnost existuje a já se ji snažím přiblížit zájemcům téměř třicet let různými formami, jako je hudba a meditace. Mým cílem je pomoci lidem změnit jejich život z „problému“ na „radost“. Tyto texty jsou určeny absolventům mých seminářů a dalším, kteří mají zájem.
Doporučuji číst pozorně a nenechat se vyrušit názory, které se mohou zdát nesmyslné. Mějte na paměti, že jde o subjektivní a alternativní reakce na individuální či společenské problémy. Ověřujte si informace, zpochybňujte, ale neodmítejte je předem. Snažte se pochopit smysl každého fejetonu a užívejte si mé nadšení. Občas se k textům vraťte a přeji vám mnoho „aha“ okamžiků.
Duchovnost prokazatelně zvyšuje štěstí, zdraví, soucitnost a ekologické myšlení. V budoucnu bude nezbytné, aby se duchovnost stala součástí života nás všech, včetně politiků, jinak se ocitneme v obtížné situaci.
Fejetony o době, duši, mozku a jiném myšlení Známý hudebník, muzikoterapeut, buddhista, lektor a spisovatel píše fejetony o době, duši, o mozku - jak jej lze pozitivně ,,přeprogramovat", a o mnohém dalším. Jak sám napsal: ,,Věnováno všem upřímným a vytrvalým hledačům jakkoli skrytých duchovních metod jak poznat sebe sama a své potenciály a jak nalézt svou skromnou roli ve stále rychleji se měnícím světě na přelomu dějin. Žijeme a (in)formujeme bezprecedentní dobu: na nás také záleží, jaká bude budoucnost." ... celý text
Fejetony o hudbě, době, hluku, mantrách a zvuku
„Hra aktivizuje zrcadlové buňky našich mozků. Tzv. jalové činnosti, jako jsou muzicírování, zpívání a tancování trénují systém zrcadlových buněk, který je pro naše životy zcela zásadní,“ píší v článku Umění a (neuro)věda, zveřejněném v časopise Medicína, autoři Höschl a Španiel. „Umění a hra mají zásadní evoluční význam pro rozvoj schopností vcítit se do druhého a též nahlédnout sám sebe,“ píší dále autoři, a potvrzují tak, co šamani a velcí hudebníci (zvláště ti dálněvýchodní, kteří nesvázali své levé mozkové hemisféry notami a nikdy nezavrhli improvizaci, tedy hru) říkali celá tisíciletí.
Protože stále platí: každý z nás má ve svém mysli zakódovánu možnost dosáhnout osvícení a slyšet hudbu sfér (a ochutnat tak něco kvalitativně zcela jiného než obvyklý guláš) A o tom píši ve své knize. O tom jsou i mé semináře, a k tomu postupně, různými disciplínami a metodami, nasměrovávám (neodpadnou-li příliš brzy a nenechají se zlákat různými „buřty“ či lívanci) jejich účastníky. Protože bez ohledu na to, co se píše a děje v médiích, je to jen a jen každý člověk sám o sobě, kdo rozhoduje, jaké a jak zážitky, informace a zkušenosti vnímá: jestli uspěchaně, nebo tiše a pokorně, niterně, odhaluje vesmíry ve vesmírech vesmírů mysli. Protože jen v prostoru mezi (samohláskami) vznikají ty pro člověka nejčistší frekvence ve vesmíru, alikvoty. Protože v prostoru za (i tou naší) hudbou, mezi zvukem a tichem, člověk skutečně žije, teď a tady (a překonává program iluzí, máji… chcete-li: samsára je pro něho simultánně i nirvána). Protože někde pod diktátorskými (kulturou zmanipulovanými) programy mozku je stále možnost v každém zvuku slyšet rajskou hudbu: hudbu sfér. Ona tam vždy byla a nikdy nepřestala existovat. To jen my jsme tak ohlušení, že o ní nevíme.
Už to ale začínáme vědět najisto: bez hry a muzicírování a zpívání bychom nebyli, co jsme. Hra, na hudební nástroj - a co je naše tělo jiného než nástroj, který jsme od života dostali), a ne drezůra nebo diktatura stylů a konzerv(atoří) - je naší šancí na záchranu sebe i světa. Pomocí hry (a improvizovaného) zpěvu bychom se nejen my, ale i naši zákonodárci a politici, mohli opět naučit si naslouchat. Co je za hudbou? Kromě mnoha jiného i šance na léčbu světa.
Další fejetony o době, ženách a jiném myšlení Výborná protiváha masmédii sdělovanému přístupu k životu (je opravdu hormonální antikoncepce tak dobrá a slepé střevo zbytečné?)
Představme si společnost, kde je mateřství a vše s ním spojené uctíváno a podporováno, což je investicí do budoucnosti v době vymírání národa. V této společnosti by porodníci a gynekologové sledovali nejnovější vědecké poznatky a naslouchali pocitům žen rodiček. Žena by byla uznávána jako Žena již od první menstruace, bez pocitu studu, a školní volno by bylo oslavováno s rodinou a přáteli, jak to dělají dívky v Indii. Po porodu prvního dítěte by se ženy stávaly silnými osobnostmi, přičemž medicínsky nepřerušovaný přirozený porod by je proměnil v sebevědomé a energické jedince. V parlamentech a senátech by většinu tvořily ženy, které by odpovědně rozhodovaly o budoucnosti. Zločinci a agresivní jedinci by vymírali, protože děti by se rodily v optimálním prostředí malých porodních domů nebo doma, za přítomnosti zkušených porodních asistentek, což by eliminovalo traumatické zážitky. Tato vize nabízí alternativní pohled na roli žen ve společnosti a jejich vliv na budoucnost.
Fejetony, které vycházely na internetu v letech 1997 až 1999, a které se zabývají jak „kyberprostorem“, tedy novými možnostmi a aspekty šíření informací „po síti“, tak dalšími problémy a výzvami života na konci 20. století. Co když skutečně každý z nás každou svou myšlenkou (a zvláště pak při vypjatých chvílích či stresových situacích) zanecháváme v prostoru jakési energetické otisky, na které, pokud jsou zřetelné, se jiní mohou vyladit? Co když naše vědomí skutečně nějak (zatím nikdo netuší, jak) registruje děje na atomární úrovni? Co když jsme to my, kdo je svým vědomím podvědomě formujeme a ovlivňujeme? Co když skutečně podvědomě registrujeme např. v literatuře, hudbě či výtvarném umění nejen to, co lze zaznamenat lidskými smysly, ale i to, co je hologramicky či v jakémsi vztahu otisknuto mezi řádky knihy či notami partitury nebo do plátna obrazu?
Chvála přítomnosti.
Čtyři pravdy pro zdraví, štěstí a osvícení... Meditace je Cesta. Vede ke zdraví, veselé mysli a vnitřnímu klidu. Vydejme se po ní.
Meditujete? Že ne? Ale to byste měli. Vstoupit do kláštera, opatřit si mnišské roucho a žít z misky rýže denně kvůli tomu ale rozhodně nemusíte. Stačí, když si uděláte pořádek v hlavě, a začnete používat vlastní mozek jinak než dosud. Patřičným tréninkem v něm lze totiž nastavit program, který – jak autor výstižně vysvětluje – zařídí, že z koleje „problém“ se automaticky přehodí výhybka na kolej „radost“.
Polapeni v koloběhu starostí, práce, negativity a bažení po nových věcech, úspěších a zážitcích, jsme ke své smůle zapomněli, že to jde i jinak. Buddhisté to ale vědí už hezkou řádku staletí. A když jim to tak dlouho a tak pěkně funguje, není důvod to nezkusit taky.
Autor téhle knihy vám s veselou myslí vyloží, že to vůbec nemusí být úporná asketická práce, a na vlastních příkladech ze života ukáže, jak na to.
Jednotlivé kapitolky, než doznaly drobných úprav a oblékly se do tiskařské černi, byly původně články na autorově blogu. Určitě si ale zaslouží vydat se z počítačů do knihoven.
Chcete být šťastní i v blázinci dnešního divného světa? Tak zkrátka buďte.
Svět se neustále mění a je čas zjistit náš skutečný software, resetovat vnímání světa, defragmentovat náš hard disk a přeprogramovat se. Být šťastný, zdravý a úspěšný je nyní nejen možné, ale při troše úsilí i snadné. Jak na to? Například pomocí meditace. Zatímco k mnoha věcem dostáváme návody, životní instrukce nám chybí. Dříve jsme se učili, že neurony v dospělosti zanikají, ale moderní technologie ukazují, že mozek je mnohem pružnější, než jsme si mysleli. V posledních letech se ukázalo, že většina informací o emocích a mozku byla iluzí. Dnes víme, že i nejnovější výzkumy v neurologii rychle zastarávají. Meditace má léčivé účinky a může se praktikovat různými způsoby, od chůze po zenové zahradě po bubnování. Svět je iluze a mozek nás nutí vidět věci podle svých představ. Lze se naučit umění štěstí a pozitivně přeprogramovat mysl. Autor shrnuje téměř třicet let zkušeností s meditací do unikátního návodu, který potvrzuje nejnovější vědecké poznatky. Tvrdí, že štěstí a zdraví jsou snadné, když víme jak, a jeho informace mohou zkvalitnit život v jakémkoliv věku a profesi.