Druhé vydání anglické verze učebnice Stomatologie pro studující všeobecného lékařství přibližuje našim i zahraničním studentům zejména ty oblasti stomatologie, které jsou potřebné pro budoucí lékařskou praxi. Učebnice poslouží i jako pomůcka ke zkoušce z odborného jazyka.
Osudy 27 obětí staroměstské exekuce
Kniha Povstalci a odsouzenci čtenáři vůbec poprvé přehledně, formou biogramů, nabízí seznámení se životními osudy sedmadvaceti „českých pánů“, kteří ztratili život před čtyřmi sty lety při staroměstské exekuci 21. června 1621 za účast na protihabsburském povstání. Zatímco pány byli ve skutečnosti jen tři z nich a dalších sedm rytíři, hned sedmnáct odsouzenců pocházelo z měšťanského stavu, ponejvíce z pražského souměstí. O většině bylo dosud známo velmi málo, naproti tomu o nejproslulejších (cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, politik Václav Budovec z Budova, lékař Jan Jessenius) se popsaly stovky stran. Autor v této knize po zasazení událostí do zemského a evropského kontextu encyklopedicky představuje rod, kariéru, rodinu, majetkové poměry, politické angažmá před povstáním i během něj, průběh soudního procesu a poslední chvilky před smrtí, nakonec též pobělohorské osudy rodinných příslušníků každého z nich.
V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu. Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Město). Ten se protáhl až do začátku listopadu, kdy se i v Praze dověděli, že v Münsteru a Osnabrücku byl uzavřen mír. Praha vytrvala a od vděčného císaře se dočkala řady odměn, na prvním místě dosud nevídaného množství nobilitací svých obránců.
Psavý koželuh z krušnohorského hornického města Krupky Michel Stüeler (1583–1656) není již českému čtenáři postavou neznámou. Rozsáhlé paměti tohoto měšťana obsahující velké množství jinde téměř nedochovaných informací o každodenním životě na menším českém městě v době třicetiletého konfliktu vydal nedávno historik Jan Kilián. Nyní tentýž autor představuje čtenářům životopis jejich autora, který byl nejen bystrým pozorovatelem a pilným zapisovatelem dění, ale vystupuje i v celé řadě dalších rolí, soukromých i veřejných: jako potomek svého rodu, poddaný své vrchnosti, městský úředník s řadou pověření ve věci správy své obce, bergmistr dohlížející na místní proslavenou těžbu cínu, mistr koželužského řemesla, zemědělec se zájmem o meteorologické jevy či o pomologii, manžel a otec, soused či věřící člověk. Skrze osobnost literárně činného měšťana je možné nahlédnout dobu „neobyčejného šílenství“, dobu v mnoha směrech v českých dějinách převratnou, ve vší její barvitosti i rozporuplnosti. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha.
Kniha vydána k výstavě ZMIZELÁ KRUPKA autora Jana Kiliána obsahuje úvodní text Nástin dějin města Krupky a obrazovou část s 154 reprodukcemi historických fotografií města Krupky z fotografické sbírky Teplického muzea.
Kniha přináší pohled na problematiku měst v době zlomových událostí třicetileté války. Od stavovského povstání v roce 1618 až do roku 1648. Zachycuje vše co se měst a jejich obyvatel té doby dotýkalo. Na pozadí velkých dějin, je zachycena každodennost jednotlivce v jeho mikrosvětě, s jeho radostmi i starostmi a častým zápasem o holé přežití. Celé téma je demonstrovano na menším středočeském královském městě Mělník.
Rozsáhlá paralelní německo-česká edice pamětí Michela Stüelera, měšťana podkrušnohorského městečka Krupky, z období třicetileté války. Autor - koželuh, hodnostář městské samosprávy, zpěvák literátského bratrstva - zachycuje každodenní realitu podhorského městečka na hranicích se Saskem v období války, rekatolizace a hospodářského rozvratu. Doprovozeno pečlivou úvodní studií, poznámkami a rejstříky. Kniha vychází ve spolupráci s Regionálním muzeem v Teplicích.
Autorská dvojice historiků Květoslava Kocourková a Karel Vilím představují velmi dramatickou historii tohoto severočeského města, jež se ve 20. století proměnilo z vyhledávaného lázeňského letoviska v průmyslové město. Málokteré z českých měst bylo tak nenávratně zničeno necitlivými urbanistickými zásahy jako právě Teplice. Poutavý popis bohaté historie tohoto sídla doprovází téměř sto čtyřicet unikátních archivních fotografií.
Bleylebenové v Čechách 17. století. Kniha vypráví o osudech tří příslušníků původem nizozemského rodu Bleylebenů - císařského plukovníka, jeho nezkrotného syna a jeho matky, zbožné a společensky úspěšné hlavy rodu, v bouřlivých Čechách za třicetileté války a těsně po ní. Doba třicetileté války přinesla mnoha šlechtickým rodům v českých zemích strmý vzestup, jiným naopak stejně strmý pád. Mezi ty první patřil rod Bleylebenů, původem ze španělského Nizozemí. Kniha historika Jana Kiliána sleduje osudy tří příslušníků české větve rodu. Alexandr Regniers byl plukovníkem císařské armády, sloužil i pod Albrechtem z Valdštejna. Jeho syn Karel Maxmilián proslul svými divokými eskapádami, zatímco jeho matka Anna Marie se coby oblíbená členka nejvyšší pražské šlechtické společnosti starala o další osudy rodu, pozemské i ty posmrtné. Měla blízko k hlavě české protireformační církve kardinálu Harrachovi a spolu se svým manželem velkorysou donací pomohla k barokní přestavbě jezuitského areálu v Bohosudově, který se stal asi nejtrvalejším odkazem české větve rodu Bleylebenů. Kniha ale přináší víc než jen osudy tří aristokratů, je živým pohledem na dějiny, od velkých událostí až po každodenní život.
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí. Stavové k pokoření Plzně vyzvali Petra Arnošta II. z Mansfeldu, generála v savojských službách, kterému se za pomoci krajských oddílů po dlouhém obléhání a tvrdých bojích podařilo koncem listopadu nepoddajné město opanovat a vytvořit si z něj základnu pro své další akce a mocenské plány v Čechách. Šlo přitom o jeden z největších vojenských úspěchů vzbouřenců v době českého stavovského povstání.
