Jan Kilián Livres

Druhé vydání anglické verze učebnice Stomatologie pro studující všeobecného lékařství přibližuje našim i zahraničním studentům zejména ty oblasti stomatologie, které jsou potřebné pro budoucí lékařskou praxi. Učebnice poslouží i jako pomůcka ke zkoušce z odborného jazyka.

Kniha Povstalci a odsouzenci čtenáři vůbec poprvé přehledně, formou biogramů, nabízí seznámení se životními osudy sedmadvaceti „českých pánů“, kteří ztratili život před čtyřmi sty lety při staroměstské exekuci 21. června 1621 za účast na protihabsburském povstání. Zatímco pány byli ve skutečnosti jen tři z nich a dalších sedm rytíři, hned sedmnáct odsouzenců pocházelo z měšťanského stavu, ponejvíce z pražského souměstí. O většině bylo dosud známo velmi málo, naproti tomu o nejproslulejších (cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, politik Václav Budovec z Budova, lékař Jan Jessenius) se popsaly stovky stran. Autor v této knize po zasazení událostí do zemského a evropského kontextu encyklopedicky představuje rod, kariéru, rodinu, majetkové poměry, politické angažmá před povstáním i během něj, průběh soudního procesu a poslední chvilky před smrtí, nakonec též pobělohorské osudy rodinných příslušníků každého z nich.

V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu. Při nočním přepadu překonal na západě pražské hradby a po krátkém boji ovládl Hradčany i Malou Stranu. Hradní sbírky a šlechtické paláce byly vypleněny. Průnik přes řeku se Švédům nezdařil, ale po příchodu posil se rozhořel těžký boj o zbylá pražská města (Staré a Nové Město). Ten se protáhl až do začátku listopadu, kdy se i v Praze dověděli, že v Münsteru a Osnabrücku byl uzavřen mír. Praha vytrvala a od vděčného císaře se dočkala řady odměn, na prvním místě dosud nevídaného množství nobilitací svých obránců.

Psavý koželuh z krušnohorského hornického města Krupky Michel Stüeler (1583–1656) není již českému čtenáři postavou neznámou. Rozsáhlé paměti tohoto měšťana obsahující velké množství jinde téměř nedochovaných informací o každodenním životě na menším českém městě v době třicetiletého konfliktu vydal nedávno historik Jan Kilián. Nyní tentýž autor představuje čtenářům životopis jejich autora, který byl nejen bystrým pozorovatelem a pilným zapisovatelem dění, ale vystupuje i v celé řadě dalších rolí, soukromých i veřejných: jako potomek svého rodu, poddaný své vrchnosti, městský úředník s řadou pověření ve věci správy své obce, bergmistr dohlížející na místní proslavenou těžbu cínu, mistr koželužského řemesla, zemědělec se zájmem o meteorologické jevy či o pomologii, manžel a otec, soused či věřící člověk. Skrze osobnost literárně činného měšťana je možné nahlédnout dobu „neobyčejného šílenství“, dobu v mnoha směrech v českých dějinách převratnou, ve vší její barvitosti i rozporuplnosti. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha.

Kniha vydána k výstavě ZMIZELÁ KRUPKA autora Jana Kiliána obsahuje úvodní text Nástin dějin města Krupky a obrazovou část s 154 reprodukcemi historických fotografií města Krupky z fotografické sbírky Teplického muzea.

Kniha přináší pohled na problematiku měst v době zlomových událostí třicetileté války. Od stavovského povstání v roce 1618 až do roku 1648. Zachycuje vše co se měst a jejich obyvatel té doby dotýkalo. Na pozadí velkých dějin, je zachycena každodennost jednotlivce v jeho mikrosvětě, s jeho radostmi i starostmi a častým zápasem o holé přežití. Celé téma je demonstrovano na menším středočeském královském městě Mělník.

Rozsáhlá paralelní německo-česká edice pamětí Michela Stüelera, měšťana podkrušnohorského městečka Krupky, z období třicetileté války. Autor - koželuh, hodnostář městské samosprávy, zpěvák literátského bratrstva - zachycuje každodenní realitu podhorského městečka na hranicích se Saskem v období války, rekatolizace a hospodářského rozvratu. Doprovozeno pečlivou úvodní studií, poznámkami a rejstříky. Kniha vychází ve spolupráci s Regionálním muzeem v Teplicích.

Autorská dvojice historiků Květoslava Kocourková a Karel Vilím představují velmi dramatickou historii tohoto severočeského města, jež se ve 20. století proměnilo z vyhledávaného lázeňského letoviska v průmyslové město. Málokteré z českých měst bylo tak nenávratně zničeno necitlivými urbanistickými zásahy jako právě Teplice. Poutavý popis bohaté historie tohoto sídla doprovází téměř sto čtyřicet unikátních archivních fotografií.

Bleylebenové v Čechách 17. století. Kniha vypráví o osudech tří příslušníků původem nizozemského rodu Bleylebenů - císařského plukovníka, jeho nezkrotného syna a jeho matky, zbožné a společensky úspěšné hlavy rodu, v bouřlivých Čechách za třicetileté války a těsně po ní. Doba třicetileté války přinesla mnoha šlechtickým rodům v českých zemích strmý vzestup, jiným naopak stejně strmý pád. Mezi ty první patřil rod Bleylebenů, původem ze španělského Nizozemí. Kniha historika Jana Kiliána sleduje osudy tří příslušníků české větve rodu. Alexandr Regniers byl plukovníkem císařské armády, sloužil i pod Albrechtem z Valdštejna. Jeho syn Karel Maxmilián proslul svými divokými eskapádami, zatímco jeho matka Anna Marie se coby oblíbená členka nejvyšší pražské šlechtické společnosti starala o další osudy rodu, pozemské i ty posmrtné. Měla blízko k hlavě české protireformační církve kardinálu Harrachovi a spolu se svým manželem velkorysou donací pomohla k barokní přestavbě jezuitského areálu v Bohosudově, který se stal asi nejtrvalejším odkazem české větve rodu Bleylebenů. Kniha ale přináší víc než jen osudy tří aristokratů, je živým pohledem na dějiny, od velkých událostí až po každodenní život.

Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí. Stavové k pokoření Plzně vyzvali Petra Arnošta II. z Mansfeldu, generála v savojských službách, kterému se za pomoci krajských oddílů po dlouhém obléhání a tvrdých bojích podařilo koncem listopadu nepoddajné město opanovat a vytvořit si z něj základnu pro své další akce a mocenské plány v Čechách. Šlo přitom o jeden z největších vojenských úspěchů vzbouřenců v době českého stavovského povstání.

Ucelená historie Liběchova od počátku dějin až do roku 1989.

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek. Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož barokní tváři zanechal svou stopu Matyáš Bernard Braun i Václav Vavřinec Reiner, na neznámém místě zde odpočívá jedna z hlavních postav evropského osvícenství Giacomo Casanova. Na sklonku 19. století se město stalo jedním z hlavních ohnisek české reconquisty Podkrušnohoří, která pak byla dovršena nuceným vysídlením německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Předkládaná kniha rozšiřuje naše poznání o jednom z nejvýznamnějších poddanských měst v Čechách v 17. a 18. století. Na počátku třicetileté války, bylo město dobyto císařským vojskem, zpustošeno, a především fatálně vypáleno. Kniha popisuje oblasti všedního dne a kultury, významné instituce (školu, špitál, církevní řády…), demografický vývoj, městskou správu, hospodářský vývoj (pivovarnictví…), horažďovické elity (např. rod Hollarů a další) a vrchnost, především rod Šternberků (např. jejich stavební a uměleckou činnost ve městě). Vedoucí autorského kolektivu Jan Kilián.

Císařský generál, lucemburský guvernér a svobodný pán z Kokořínska. Osudy rodáka z lucemburského předměstí, původně jízdního posla tamější provinciální rady, jsou vzornou ukázkou možností kariéry jedince s nadstandardními vojenskými a úřednickými dovednostmi. Jan Beck se dokázal ve své zemi propracovat až do úřadu guvernéra, v armádě do generálských hodností, společensky se povznesl mezi svobodné pány a majetkově mezi zámožnou šlechtu - jednou z jeho držav bylo přitom i panství Vidim s hradem Kokořínem. Důležitou roli při jeho jeho vzestupu sehrál pevný prohabsburský postoj ve valdštejnské kauze. Kniha nesleduje jen životní příběh Jana Becka, ale také jeho potomků, jejichž dějiny se uzavřely právě v českých zemích, na Kokořínsku.

Historická práce přibližuje život, rod a dílo sekretáře, který byl r. 1618 defenestrován společně se Slavatou a Martinicem, na pozadí stavovského povstání a následných událostí.

Vůbec poprvé se u nás můžeme komplexně seznámit s panskými sídly Lucemburska, ať už po nich zůstaly sotva zřetelné trosky, mohutné zříceniny anebo jsou dodnes udržované či zrekonstruované. Autor na základě studijní cesty, ale i cizojazyčné literatury popsal na 70 lokalit, respektive objektů, jejich historický i architektonický vývoj i majetkovou držbu rodů, někdy známých i u nás (Aspelt, Mansfeld ad.). Vychází k 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn a je určena zájemcům o historii a památky i návštěvníkům Lucemburska.

Kniha nazvaná Mělnicko volně navazuje v edici Zmizelé Čechy na starší titul Jana Kiliána Mělník. Ve svazku věnovaném mělnickému regionu se autor zaměřil na historii a architektonické proměny Kokořínkska, Liběchova, Všetat, vinařských oblastí jižně od města Mělníka a dalších obcí, které s Mělníkem pojí historické, hospodářské a kulturní vazby. Knihu doprovází okolo sto padesáti unikátních fotografií z archivu Regionálního muzea v Mělníce.

(kolem 1593-1653) : císařský generál ve víru třicetileté války Martin Maxmilián z Golče (kolem 1593–1653) (Kilián Jan): Císařský generál ve víru třicetileté války Příslušník rozvětveného pomořanského šlechtického rodu Martin Maxmilián z Golče se objevil ve svých sedmnácti letech na scéně českých dějin v době pasovského vpádu a neměl ji už do konce svého života opustit. Doslova od píky se v císařské armádě vypracoval přes nižší důstojnické funkce až ke generálským hodnostem, když nechyběl v celé řadě velkých bitev třicetileté války. Dobyl několik významných měst a pevností, jiným nechal vybudovat kvalitní fortifikace. Proslul také jako ten, kdo při souboji na pistole sprovodil ze světa jediného syna polního maršálka Pappenheima, a jako ten, kdo v posledním válečném roce přivedl pomoc Švédy obležené Praze. Současně byl ovšem velkým stavitelem městečka na Vysočině, které po něm dostalo své příjmení a od něho většinu svých historických staveb.

Katalog k výstavě VE ZNAMENÍ VILÉMA TELLA - Střelecké spolky na Teplicku a jejich malované terče dvojice autorů Jana Kiliána a Pavlíny Boušková obsahuje úvodní text o měšťanských střeleckých spolcích na Teplicku, resp. v Teplicích, Hrobu, Krupce, Duchcově, v Bílině, v Mikulově a v Trnovanech. Katalogová část zahrnuje soupis všech střeleckých terčů ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích a terčů deponovaných na Státním zámku Duchcov, včetně jejich barevných reprodukcí, detailního popisu a vysvětlení zobrazených motivů. Na konci katalogu je umístěna barevná obrazová příloha vybraných střeleckých terčů.

Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském kontinentu, jak by se snad mohlo zdát. Mapa třicetileté války připomíná spíš les, v němž oheň doutná v kořenech a čas od času pronikne na povrch. Válka sice zahrnuje vítězství i prohry velkých postav jako Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf či kardinál Richelieu, v pozadí se ale střetává nastupující stavovství s monarchistickým principem i protestanství s katolicismem. Knížka líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných vojáků nebo vývoj vojenských technologií.

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný evangelický kostel, v druhém se pokusil tamní opat kostel odpůrců uzavřít. Okolnosti obou případů jsou tématem této knihy, která se pokouší rozplést zvláště pozadí onoho hrobského - proto se také příběh odehrává kolem sporného výkladu Rudolfova Majestátu, kolem hrobských městských práv a kolem sporů města s vrchností. Samostatnou kapitolou je pak druhý život zbořeného evangelického kostela v první polovině 20. století, kdy byly po staletích odkryty jeho základy.

Krušnohorský Mikulov, někdejší horní město s nezanedbatelnou produkcí stříbra, je dnes nenápadnou lokalitou pod vrcholem proslulé hory Bouřňáku. Z dob dávno minulých si dochoval sice jen několik málo městských knih a matriku z první poloviny 17. století, ale kombinace obou typů pramenů umožnila detailně sledovat demografické a sociální poměry v úzce vymezeném úseku období třicetileté války. Na stránkách předkládané knihy tak znovu ožívají a rozehrávají se barvité příběhy celých mikulovských rodin a jejich předních jedinců, a to na pozadí nejrozsáhlejšího válečného konfliktu raného novověku.

Kniha přináší první ucelený soupis historických náhrobníků a kamenných epitafů v mělnickém regionu, které vznikly před rokem 1780. Informuje o jejich nápisech, rozměrech, materiálu a umístění. Pojednáno je i o náhrobních kamenech, které mají vztah k Mělnicku, o kamenech nezvěstných ao některých dalších funerálních památkách. Srozumitelnou formou podává publikace rovněž stručný nástin dějin jednotlivých kostelů a medailony či rodopisy zde pohřbených osob. Encyklopedie je doplněna úvodní studií, zamýšlející se nad vznikem a vývojem těchto zajímavých památek, nechybí soupis pramenů a literatury k danému tématu, snazší orientaci napomáhá rejstřík osob a míst. Textová část je doplněna bohatou obrazovou dokumentací včetně půdorysů kostelů s vyznačením umístění náhrobníků.

Vojsko v branách města znamená ničení, vraždění, znásilňování a loupeže, alespoň v obecné představě. Vojáci však ve městech také obchodovali a navazovali přátelské, a dokonce příbuzenské vztahy. Opevněná města se z jejich ubytovávání a zaopatřování snažila získat nejednu výhodu. Soužití městského a vojenského živlu na omezeném území obydlené lokality, jeho dopady na život měšťanů, kruté zkušenosti se soldateskou, ale i překvapivé oboustranné sociální a hospodářské benefity zkoumá kniha na příkladu třicetileté války v českomoravském a německém prostoru. Autor studoval problematiku dlouhá léta v domácích i zahraničních archivech a vytvořil monografii, která význačně přispívá k obrazu každodennosti raného novověku.

V předkládaném svazku edice Zmizelé Čechy Mgr. Jan Kilián shromáždil a popsal fotografickou dokumentaci zaniklých nebo zásadně přestavěných nemovitostí v Mělníku.

První publikaci, která detailně mapuje osudy zámků na Plzeňsku (okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, město a sever, Rokycany a Tachov) za posledních 33 let, tj. v zásadním období restitucí a privatizací, čtenáře seznámí jak s těmi přístupnými, tak nepřístupnými, s nedávno opravenými i nadále chátrajícími. Struktura: Stručněhistorie objektu do roku 1989. Majetkové změny po roce 1989, případné úpravy a proměny využití, památková ochrana, přístupnost veřejnosti. Stručný popis areálu a dochovaných autentických prvků. Fotodokumentace.

Město Radnice se může navzdory katastrofálnímu požáru roku 1849 dodnes pochlubit pozoruhodným souborem hodnotných barokních památek, na jejichž vzniku se podíleli nadregionálně významní umělci. Středověcí majitelé Rožmberkové mu dali do vínku znak se svou pětilistou růží, do jeho historie se ale nesmazatelně zapsali také Černínové, Bubnové z Litic a zvláště Šternberkové. Za jejich vlády Radnice na počátku 19. století hostily kněze a básníka Antonína Jaroslava Puchmajera, který tu založil nejstarší českou čtenářskou společnost. Kniha však čtenáři nabízí mnohem více témat ze starších radnických dějin, ať už jde o dějiny politické, hospodářské, správní či kulturní.

Jakkoli Rabštejn díky svým historickým památkám, úchvatné poloze na ostrohu nad řekou Střelou, nezpochybnitelnému geniu loci i soupeření o post nejmenšího evropského města patří u nás k dobře známým a oblíbeným turistickým, rekreačním i filmařským lokalitám, knižního sepsání svých bohatých a pohnutých dějin se dočkává až nyní. Velkoryse ilustrovaná kolektivní monografie dvacítky autorů provede čtenáře rabštejnskými osudy od středověkých počátků do současnosti a seznámí jej s dávno zapomenutými obyvateli v čele se zámeckými pány a rozvětvenou místní rodinou Müllingů i s pozoruhodným architektonickým souborem, jenž se tu do dnešních dnů dochoval, ať již jde o pozůstatky dvou hradů, zámek, servitský klášter s kostelem Panny Marie Sedmibolestné nebo o ikonický kamenný most.

Kniha v jednotlivých kapitolách popisuj dějiny šumavského městečka Velhartice od raného středověku až do roku 1989. Zvláštní kapitoly jsou věnovány zdejšímu hradu a jeho architektuře, stavebnímu vývoji města, řemeslům a cechům, školství, židovské obci a vztahu Jana Wericha k tomuto místu.

Autorský kolektiv seznamuje čtenáře se stručnou historií plzeňské Stomatologické kliniky i jejích jednotlivých oddělení, se zdravotnickou činností, s výukou studentů zubního lékařství, s vědeckou a výzkumnou činností kliniky. Autoři popisují prostředí kliniky a přinášejí řadu dalších informací vztahujících se k její historii. Přílohy obsahují seznamy všech zaměstnanců, kteří na klinice pracovali, seznamy lékařů-absolventů studia stomatologie, jména funkcionářů univerzity a fakulty i životopisy a fotografie přednostů a primářů.

Ohlédnutí… je pestrou mozaikou vzpomínek Jana Kiliana na léta strávená na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde studoval i přes půl století vyučoval. A také na jeho sedmileté působení v jihočeské Bechyni. Publikace vychází u příležitosti 75. výročí založení Lékařské fakulty UK v Plzni.

Goltz arbeitete sich vom gemeinen Soldaten bis zum Feldzeugmeister – d. h. General der Artillerie – hoch, danach kämpfte er lange Zeit mit gesundheitlichen Problemen und erfüllte eher nur Berateraufgaben bei der Armee. Goltz war aber nicht nur Soldat, sondern auch ein großer Mäzen – das Zentrum seiner Herrschaft in Böhmen, Goltz Jenikau [Golčův Jeníkov], verdankt ihm die Mehrheit seiner historisch wertvollen Denkmäler.

(kolem 1593-1653) : císařský generál ve víru třicetileté války Martin Maxmilián z Golče (kolem 1593–1653) (Kilián Jan): Císařský generál ve víru třicetileté války Příslušník rozvětveného pomořanského šlechtického rodu Martin Maxmilián z Golče se objevil ve svých sedmnácti letech na scéně českých dějin v době pasovského vpádu a neměl ji už do konce svého života opustit. Doslova od píky se v císařské armádě vypracoval přes nižší důstojnické funkce až ke generálským hodnostem, když nechyběl v celé řadě velkých bitev třicetileté války. Dobyl několik významných měst a pevností, jiným nechal vybudovat kvalitní fortifikace. Proslul také jako ten, kdo při souboji na pistole sprovodil ze světa jediného syna polního maršálka Pappenheima, a jako ten, kdo v posledním válečném roce přivedl pomoc Švédy obležené Praze. Současně byl ovšem velkým stavitelem městečka na Vysočině, které po něm dostalo své příjmení a od něho většinu svých historických staveb.

Historie šlechtického rodu Mělnicka. Kropáčové z Krymlova (a posléze z Hohenfallu) spojili s regionem kolem soutoku řek Labe a Vltavy jen díl své historie, původně totiž byli pražskými měšťany. Jedním z hlavních odkazů působení tohoto rodu v regionu, je jméno vsi – Kropáčova Vrutice.

Úkolem třetího vydání učebního textu je přiblížit studentům všeobecného lékařství ty oblasti stomatologie, jejichž dobrá znalost je potřebná pro jejich budoucí všeobecně lékařskou praxi. Z obsahu : stomatologické vyšetření, vývoj a prořezávání zubů, dětská stomatologie, stomatologická chirurgie, stomatologická onkologie, bolest v obličeji.

Nově koncipovaný učební text, jehož autoři působí jako soudní znalci a vysokoškolští učitelé Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, splňuje svým obsahem nejen požadavek na kvalitní studijní materiál pro všechny studenty lékařství, ale může se stát i cenným východiskem pro další specializace, jejichž perspektiva se otevřela po vstupu České republiky do Evropské unie (Forensic Science, Forensic Dentistry). Skripta by měla být přechodem mezi současnou náplní výuky soudního lékařství v rámci studia stomatologie a snahou o sjednocení pojetí výuky forenzní problematiky v zubním lékařství v zemích EU. Zpracovávají následující oblasti: forenzní etiku a lékařskou odpovědnost, vztahy lékaře a trestního práva, soudnělékařské aspekty vyšetření, případy konkrétních poranění či zdravotní a forenzní aspekty zneužívání legálních drog; nejrozsáhlejší část textu je věnována identifikaci osob v soudnělékařské praxi.

Anbanterové z Rozndorfu byli měšťanskou rodinou hornofalckého původu, žijící koncem 16. a během 17. století v šumavském zlatonosném městě Kašperských Horách. Patřili zde ke společenské i majetkové elitě, podařilo se jim získat znak, urozený přídomek a povýšení do vladyckého stavu, měšťanské prostředí však nikdy neopustili. Zanechali po sobě v regionu ojedinělý malovaný renesanční epitaf a také soubor dokumentů, které dokládají jejich opakované potíže se zákonem, zvláště tím mravnostním. Daniel Anbanter, pořizovatel epitafu a ústřední postava předkládané monografie, byl postupně nařčen z krvesmilstva, smilstva a znásilnění, za něž mu hrozil i trest nejvyšší.

Was wissen wir heute eigentlich über das alltägliche Leben der einfachen Bewohner in den böhmischen Städten in der Zeit des Dreißigjährigen Krieges, über ihre Gedanken, Träume und Sehnsüchte? Während die Politik- und Militärgeschichte dieses längsten Kriegskonflikts in der Frühen Neuzeit in Tschechien ein wichtiges Thema Historiografie war und bleibt, steht die Problematik des Alltags in den Städten und auf dem Lande bisher abseits.°°Michel Stüeler (1583–1656), ein Gerber aus der böhmischen Stadt Graupen (tsch. Krupka), führte zeitlebens ein Tagebuch, das in großen Teilen als Abschrift erhalten ist. Damit überlieferte er eine einzigartige Informationsfülle zum Alltag eines kleineren Ortes, die von anderen böhmischen Städten für diesen Zeitraum kaum zur Verfügung steht. Jan Kilián stellt hier die Biographie Stüelers vor, der nicht nur ein scharfsinniger Beobachter und Protokollant der Ereignisse, sondern auch Träger vieler sozialer Rollen war. So tritt er z. B. als Untertan, Beamter oder Bergmeister auf, aber auch als Vater und Ehemann, Chronist und Kriegsopfer, Gerber und Landwirt, Gläubiger oder Sterblicher.°°