Erskine Caldwell était un auteur américain dont les écrits se concentraient sur la pauvreté, le racisme et les problèmes sociaux dans le Sud de sa région natale. Ses descriptions franches de la vie dans cette région lui ont valu des éloges de la critique, bien que son œuvre se soit également avérée controversée parmi ses compatriotes du Sud, qui estimaient qu'il exposait la région à la risée. Le style de Caldwell se caractérise par son honnêteté brute et sa capacité à exposer les tensions sous-jacentes au sein de la société américaine. Son écriture reste pertinente pour son analyse des défis sociaux durables.
With a true American voice, Caldwell presents a searing view of the tragic struggles of a black brother and sister in their attempt to survive the racism and perverse sexuality of their brutal Southern employers.
Semon Dye, prédicateur ambulant, parcourt la Géorgie " sur l'ordre du Seigneur " pour sauver les gens du péché. Il arrive un jour, au volant de sa vieille guimbarde, à Rocky Comfort, village perdu dans les terres, et descend chez Clay Horey, un paysan qui, comme tous ses voisins, se dessèche d'ennui. Clay pense que le prédicateur ambulant va le distraire. Mais Semon Dye se montre un hôte plutôt encombrant : il exige les faveurs de Sugar, la petite servante métisse, tire au revolver sur le mari de cette dernière, dépouille Clay d'une montre en or, de son auto et de sa femme en le roulant avec des dés pipés, s'enivre, se fait même le souteneur d'une prostituée, Lorene. Et pourtant, cet aventurier cynique n'en croit pas moins à sa mission évangélique.
Set during the Depression in the depleted farmlands surrounding Augusta, Georgia, this is the story of the Lesters, a family of destitute white sharecroppers. Debased by their poverty, they fear they will descend to a lower rung on the social ladder than the black families who live near them. číst celé
Tři romány (nevycházející v češtině poprvé) výrazného vypravěče amerického Jihu, který v letech třicátých patřil mezi průbojnou mladou generaci, představovanou jmény E. Hemingway, W. Faulkner, J. Dos Passos, J. Steinbeck. Zatímco v prvních dvou líčí se svět bílých, svět zemědělských chudáků amerického Jihu, ve třetím jde o svět černých, o jižanskou rasovou otázku. Trojice nejsilnějších próz.
Príbeh černošského chlapca a dievčaťa (súrodencov), ktorí v ťažkých službách u bielych pánov prežívajú strastiplnú, krutý život.
Světově proslulý Caldwellův román, který vyvolal nejživější zájem už při svém prvním vydání v roce 1933. Udržuje si jej podnes pravdivě drsnou kresbou jak hrdinů děje, rozvíjejícího se kolem podivínského farmáře, posedlého vírou v objevení zlata na svých pozemcích, tak proletarizaci propadajícího prostředí venkova amerického Jihu a lidských vztahů, ve kterých je mocnou hnací silou sexus, neuznávající a nedbající mravních ani jiných zábran. Předmluvu napsali Jaroslav Hornát a Eva Masnerová.
En los campos de Augusta, Georgia, el algodón ha dejado de cultivarse y los campesinos se han trasladado a la ciudad para trabajar en las hilanderías. Jeeter Lester, un blanco pobre y heredero arruinado de una extensa propiedad, se aferra a sus tierras, esperando que la llegada de la primavera le permita comprar semillas de algodón con un pequeño préstamo. Su mujer, Ada, enfrenta el hambre mascando tabaco, mientras que la abuela, ignorada, busca raíces y leña. Solo dos de sus diecisiete hijos, Ellie May y Dude, aún viven con ellos. Ellie May, con un labio leporino, ahuyenta a los hombres, y Dude es corto de entendimiento. La decadencia económica se entrelaza con la vileza moral, reflejada en actitudes mezquinas y racistas. Los paisanos de Caldwell, al igual que Faulkner, consideraron al autor un traidor por retratar a los personajes como seres primitivos, lo que llevó a que la obra fuera anatematizada por las bibliotecas locales. El escritor defendió su obra como un rechazo a la idealización de la vida sureña, mostrando la cruda realidad de la pobreza y la desesperación en la que viven los Lesters, quienes, consumidos por sus necesidades básicas, temen descender a un nivel social aún más bajo que el de las familias negras que viven cerca.
In this appealing collection of fourteen interrelated stories, twelve-year-old William Stroup recounts the ludicrous predicaments and often self-imposed hardships his family endures. Playing on the tension between Martha, his hardworking, sensible mother, and Morris, his disarmingly likable but shiftless and philandering father, William tells of Pa's flirtation with a widow, his swapping match with a band of gypsies, his battle of wits with a traveling silk-tie saleswoman, and his get-rich-quick schemes based on selling Ma's old love letters and collecting scrap iron.Often caught in the middle of the Stroups' bungles is Handsome Brown, their yard hand, as well as a number of animals with all-too-human Ida, the mule; Pretty Sooky, the runaway calf; College Boy, the fighting cock; a small flock of woodpeckers that favor Handsome's head over a tree; and goats who commandeer the roof of the Stroups' house.Georgia Boy was a special book to Caldwell, and its humor is less in the service of social criticism than in other works in which he dealt with poor white southerners. Beneath Georgia Boy's folksy lightheartedness, however, lie the problems of indigence, racism, and apathy that Caldwell confronted again and again in his fiction.
Výbor z povídkové tvorby jednoho z nejosobitějších vypravěčů amerického Jihu nazvaný podle úvodní povídky. Sociálně laděné povídky o hmotné a mravní bídě černých „svobodných“ otroků a bílé chudiny střídají se s povídkami o drobných osobních radostech a smutcích všedního života obyvatel Jihu. Doslov „Povídkář dusného Jihu“ napsal Vítězslav Kocourek.
Sociální román, sugestivní obraz hospodářsky zaostalého Jihu na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, kdy i tak těžkých životních podmínkách si našli lidi čas na lásku a nenávist, navazuje na autorův nejznámější román Taková cesta (1932).
Povídky známého autora vyprávějící o americkém Jihu a jeho obyvatelích.
Román z prostředí amerického Jihu ztvárňuje společenskou problematiku soužití bělochů s černochy a zpodobuje zápas o sociální spravedlnost a lidskou důstojnost.
