Sylva Sklenářová Livres

Kniha předkládá přepisy zásadních dokumentů formujících dějiny 20. století.

Kolektivní monografie České, slovenské a československé dějiny 20. století VI. je v pořadí šestým příspěvkem k soudobým českým, slovenským a československým dějinám z dílny mladé vědecké generace, která se v reprezentativním zastoupení setkala na počátku dubna roku 2012 na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. O svých výzkumech a jejich výsledcích zde diskutovali posluchači doktorského studia a historikové mladších generací.

Vydáno s Univerzitou Hradec Králové. Tato publikace je výstupem Institucionálního výzkumu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové roku 2010.

Mladší bratr císaře Napoleona Bonaparta Ludvík Bonaparte patří k málo známým postavám evropské historie. Císař Napoleon určoval politické kroky svých rodinných příslušníků, avšak Ludvík se pokoušel provádět samostatnou politiku. Ta ovšem vedla k jeho pádu. Do evropských dějin se zapsal čtyřletou vládou v Holandském království, jež pro něj císař Napoleon vytvořil. Ludvík Bonaparte vstupem do nizozemských dějin položil základy dnešního Nizozemského království.

Kniha z pera mladé historičky představuje dějiny Nizozemského království od dob nejstarších po současnost. Neomezuje se pouze na dějiny polické, ale přináší základní údaje i o kultuře a hospodářství. V historii této nevelké země přitom vyčnívá 17. století, které je samotnými Nizozemci nazýváno Zlatým stoletím; je to doba, kdy Holanďané dominovali na moři, na poli obchodním i ve sféře kolonií, ale také patří k vrcholu kulturních dějin Nizozemska. Jména jako Rembrandt a Rubens toto jen dokreslují. Text však klade důraz i na dějiny moderní doby, které jsou českému čtenáři v podstatě neznámé. Knížka navíc představuje první český přehled dějin Nizozemska a zabývá se stručně i historií našich vzájemných vztahů.

Spojené království nizozemské existovalo v letech 1815-1830. Vzniklo z rozhodnutí Vídeňského kongresu a spojilo v sobě dnešní Nizozemské království a Belgické království, personální unií bylo spojeno s Lucemburskem. Království vládl syn posledního nizozemského místodržícího Viléma V., Vilém I., který se snažil z království vytvořit jednotný stát. To se nepodařilo, a po 15 letech se belgickou revolucí rozdělilo na dnešní Nizozemsko a Belgii.

Monografie se věnuje československým krajanům v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku v meziválečném období. Nejpočetněji byli zastoupeni krajané, kteří pracovali v hornictví , jak v Belgii tak v Nizozemsku. Krajanská kolonie ve městech byla ve srovnání s horníky nepočetná, avšak měla delší tradici. Kniha popisuje jejich příchod do Beneluxu, pracovní podmínky v dolech, život po práci, vzdělávání dětí a organizaci krajanských spolků a jejich vztah k domácímu obyvatelstvu a jiným cizincům žijícím v Beneluxu.