Kniha La Suite Vollard (Vášeň a vina) Pabla Picassa, je vydána při příležitosti stejnojmenné výstavy, která se bude konat v Museu Kampa od 15. září 2018 do 15. ledna 2019. Kniha představuje rozsáhlý grafický cyklus La Suite Vollard ze sbírek prestižního Musea Královny Sofie v Madridu. Picassova práce, jak sám přiznává, je deníkem, který odráží…
Katalog k výstavě Kateřiny Černé, Sny zaznamenané. Umělkyně, která v průběhu výstavy oslaví 86. narozeniny, na výtvarnou scénu vstoupila na začátku 60. let. Výstava v Museu Kampa se zaměřuje především právě na autorčinu ranou tvorbu.
Publikace mapuje historii a vývoj města Horní Cerekev.
Publikace obsahuje texty o průzkumech a restaurování ambitu a kostela, včetně výzkumu a dokumentace krypty, obnovy dlažby, dveří, interiérových omítek, rekonstrukce štukové a malířské výzdoby kopule a restaurování atributu sv. Jana Nepomuckého v kopuli kostela. V závěru knihy jsou zmíněny také vybrané památky v nejbližším okolí – tzv. Dolní hřbitov a barokní most ve Žďáru nad Sázavou. Kniha obsahuje velké množství převážně barevných fotografií a kreseb, které dokumentují minulý i současný stav této významné kulturní památky.
Pláž je produktivním prostředím pro reflexi různých společenských procesů a fenoménů. Není jen místem rekreace, ale osobitým sociálním prostorem, kde se projevuje odlišné vnímání tělesnosti a specifická pravidla chování. Slouží jako místo pro kumulaci sociálního kapitálu, prestiže, obživných aktivit a formy komunikace, ale také konfliktů. Vyznačuje se vysokou mírou komunikace, přičemž dominantní je neverbální projev, v němž hraje klíčovou roli lidské tělo. Pláž kombinuje environmentální a sociální aspekty, kde se prolínají osobní intimita a veřejně tolerované chování. Tento prostor přetváří vnímání kontroly sociálního jednání a pravidel, kdy to, co je jinde nepřípustné, může být zde akceptováno. Zatímco veřejný prostor funguje jako „scéna“ a soukromí jako „zákulisí“, pláž spojuje obě tyto charakteristiky. Autoři argumentují, že tyto myšlenky rozvíjí „etnologie pláže“, oborový příspěvek zaměřený na reflexi kultury všedního dne.
Alva Hajn patří do zapomenuté generace, která se nestihla prosadit v šedesátých letech a následující dvě desetiletí jí vyloženě nepřály.
Soupis grafického díla předního představitele současné české malby z let 1993–2014. Je rozdělen na dvě části: 1. Obrazovou část, která představuje grafické listy s odkazem na číslo opusu (slj xx), které je vždy uvedeno před názvem grafického listu. 2. Obrazový index s kompletním popisem grafického listu včetně čísla opusu. Jakub Špaňhel (1976) se narodil v Karviné. Studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Ostravě (1991–1995). V letech 1995–2002 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka a vizuální komunikace Jirího Davida. Byl členem skupiny Luxsus (1995–1998), kterou ovlivnil Jiří Georg Dokoupil. Vystavuje od roku 1994, jeho práce byla představena v rámci významných výstavních projektu, například Česká malba generace 90. let (2011), Po sametu (2009), Resetting (2007), Perfect tense (2003), Nejmladší (2002). V roce 2012 Galerie hlavního města Prahy uspořádala rozsáhlou Špaňhelovu výstavu v Městské knihovně pod názvem Slepice v pekle.
Publikace o starých psech je knihou převážně vzpomínkovou. Vznikla jako dluh generaci, které si evropské dějiny zvykly říkat generace ztracená. Skupina malířů Jiří Lacina, František Kyncl, Bedřich Novotný, Josef Procházka a Alva Hajn žili a tvořili v Pardubicích a byli hybateli pardubického kulturního života spolu s dalšími umělci, fotografy, básníky a spisovateli. Poslední žijící člen Josef Procházka vytvořil tuto knihu, dotlačil ji k vydání a za pomoci řady přátel a příznivců tato kniha vyšla v září 2020 jako završení velké souborné výstavy všech pěti umělců ve Východočeské Galerii na Pardubickém zámku. Bohatý fotografický doprovod od Bohdana Holomíčka a dalších fotografů činí z této knihy nádherný doklad o Starých psech, kteří žili a tvořili v nelehké době. Kniha obsahuje i životopisy a ukázky z děl všech pěti malířů.
Katalog k výstavě Klubu konkretistů v Topičově salonu a klubu.
Publikace věnovaná sochařskému ateliéru, který na Akademii výtvarných umění v Praze vedl v letech 1990-2002 Karel Nepraš. Praxe ateliéru, studenti, ukázky z jejich prací, výstavy.
Katalog k výstavě: Jan Zrzavý, ze sbírek soukromých sběratelů. Musem Kampa, 24. 3. - 1. 7. 2018
