Životní příběh svobodomyslné dívky, která opustila v sedmdesátých letech šedivý svět úřednické Prahy a později, se svým partnerem „kovbojem“ Joem, i komunistické Československo, aby nalezla svůj další osud v širokých obzorech Kanady, a po letech se vrátila zpět do Čech. Klidné, příjemné a velmi čtivé vyprávění, doplněné mnoha vtipnými detaily a postřehy, ať už se týkají mužů, automobilů nebo typických prvků české, německé či americké povahy. Laskavá, ale i upřímně napsaná kniha o putování, milostných, rodinných i pracovních radostech a strastech moderní samostatné ženy, která prožila čtyři životy, aby nalezla lásku, štěstí a především — svobodu a nezávislost.
Pečlivě okomentované a podrobnými poznámkami opatřené vydání osobních záznamů významného českého hudebního publicisty, skladatele a - zejména - organizátora hudebního života 19. století i jeho manželky, operní zpěvačky.Podrobně komentované vydání deníků manželů Procházkových výrazně přispívá jak k nahlédnutí do jejich soukromého života, tak i k přiblížení a osvětlení hudebního dění šedesátých až osmdesátých let 19. století nejen v Praze, ale i v Hamburku a Drážďanech, kde také pěvkyně byla v angažmá. Pohled na osobnost Ludevíta Procházky doplňují informace jeho neteře Emilie Preissové, které získala z rozhovorů se členy rodiny a sepsala je do dvou vzpomínkových textů. Kniha je vybavena fotografiemi a podrobným jmenným rejstříkem.
V předchozích letech vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně dvě brožury, které se zaměřily na architekturu a dějiny tří významných brněnských ulic – Václavské, Hybešovy a Lidické. Kromě nových informací a čtivých textů o historii ulic i jednotlivých domů v nich čtenáři našli i desítky fotografií, archivních plánů, vedut a grafických listů, z nichž mnohé mohli vidět poprvé. Tentokrát se badatelský tým, složený z odborných pracovníků Národního památkového ústavu, zaměřil na ulici Pellicovu, považovanou mnohými Brňankami a Brňany za vůbec nejkrásnější ulici v blízkosti historického jádra města. Ulice, kdysi nazývaná Špilberská, byla nejdříve pouhou cestou na úpatí holého kopce Špilberku. Od druhé poloviny 19. století se však stala vyhledávaným místem, na kterém rychle vznikaly vily v historizujících a secesních formách, nájemní domy, zahrady, tenisový kurt a také evangelický Betlémský kostel, vystavěný podle projektu architekta Friedricha Gottloba Albera. Stavební rozvoj ulice pokračoval i po vzniku republiky, kdy vilové stavby doplnily developerské projekty brněnských stavebních podnikatelů Václava Dvořáka a Františka Hrdiny, pro které navrhovali domy a vily přední architekti brněnského funkcionalismu. Elegantní a poklidná ulice si svoji podobu z období první republiky ponechala dodnes. Každý procházející si zde může prohlédnout architekturu vycházející z historismu, vídeňské secese, kubismu, českého národního stylu, funkcionalismu i Bytový dům zaměstnanců podniku Silničního vývoje z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, který patří k tomu nejlepšímu, co v časech komunismu v Brně vzniklo. To vše a mnohem více zahrnuje i nově vydaná publikace Portrét ulice. Pellicova. Navzdory nevelkému formátu, který skvěle poslouží jako průvodce na cestu, je plná informací o Pellicově ulici, jejích stavbách, architektech, investorech i obyvatelích. Čtenáři se v ní seznámí s podnikatelskými záměry prvorepublikových stavitelů, dozví se mnoho informací o pronikání forem vídeňské secese do moravského prostředí a nahlédne do vkusu dávných investorů. Po přečtení brožury už ulice Pellicova nebude nikdy taková jako dříve. Skvělý počin pracovníků památkového ústavu, který odkryl pozoruhodný kousek brněnské historie.
