Jiří Woitsch Livres

Svazek je pokračováním tematické řady, která navázala na patnáct dílů Velkých dějin zemí Koruny české. Tým vědeckých pracovníků Etnologického ústavu AV ČR v něm pojednává téma lidové kultury v českých zemích od raného středověku po současnost komplexně a v evropských souvislostech, v unikátním záběru, jakého dosáhla česká etnografie naposled v šedesátých letech minulého století. Kniha se zabývá kulturou zemědělského venkova a jeho vztahy k tradiční kultuře města, dotýká se zkoumání lidové kultury národnostních menšin a vedle kultury hmotné – architektury, lidových řemesel, stravy či oděvu – zachycuje projevy tradiční nehmotné kultury, jako jsou například výroční obyčeje, zbožnost, slovesnost, píseň, hudba nebo tanec.

Monografické zpracování problematiky výroby a obchodu s potaší (uhličitan draselný) v Čechách v 18. a 19. stol. s výhledy do doby předchozí i následné. Odvětví je chápáno jako součást širší skupiny tzv. lesních řemesel, což je v úvodu práce teoreticko-metodologicky zdůvodněno.

Monografie se zabývá dějinami středoevropské etnologie ve druhé polovině 20. století.

Kniha nese podtitul: Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500-1900) : národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny

Šestý svazek řady Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska s podtitulem Okruhy kultů poutních madon jezuitského řádu Textová část se zabývá charakteristikou kultů poutních madon jezuitského řádu ( poutní místa Bohosudov, Golčův Jeníkov apod.). Autorka sleduje okolnosti vzniku a založení jednotlivých poutních míst a sociální strukturu členů řádu. Stranou pozornosti nezůstala ani problematika náboženských korporací a rozbor poutní tradice v pobělohorském období. Soubor 11 map zachycuje lokaci jezuitských poutních míst v Čechách a na Moravě a geografický rádius všech zkoumaných kultů poutních madon.

Víceoborová publikace vydaná v rámci programu Strategie AV21 přibližuje aktuální problematiku sesuvů a skalních řícení a představuje tento sice lokální, ale vysoce nebezpečný a obtížně předvídatelný fenomén z perspektivy vědních oborů geologie, historie, sociologie a práva. Nabízí vysvětlení, jak, proč a kde nejspíše vznikají svahové pohyby (půdní nebo skalní sesuvy či zřícení), a seznamuje čtenáře s konkrétními historickými událostmi na příkladu Hřenska a okolí včetně jejich společenských a dalších souvislostí. V tomto kontextu publikace poukazuje na otázku péče o rizikové lokality z hlediska sociologického - z pohledu vztahu obyvatel k 'jejich' krajině a k rizikům, která jsou s životem v takové lokalitě spojena. Právní část konečně umožňuje vhled do legislativních souvislostí problematiky sesuvů se zřetelem k územnímu plánování a rozhodování, posuzování vlivů na životní prostředí a k prevenci a řešení škod způsobených sesuvy.

Výpravná fotografická kniha zachycuje na černobílých analogových snímcích parní lokomotivy především v době, kdy až překotně mizely z našich tratí a končily na šrotištích. Některé měly to štěstí, že se na koleje opět vrátily jako třeba filmová rekvizita, nebo jen pro potěšení malých i velkých příznivců páry. železnice se ale rychle proměňovala, zmizely vodní jeřáby, telegrafní sloupy i lokomotivní depa s hromadami uhlí. Podobně na přelomu 20. a 21. století téměř zmizela i analogová fotografie. 337 stran černobílých fotografií s popisem v českém a německém jazyce.

Kniha přináší první ucelený pokus o aplikaci přístupů tzv. kritického studia dědictví (Critical Heritage Studies, CHS) v České republice. V teoreticko-metodologické kapitole zaměřené na konceptuální aparát CHS a v sérii empirických studií prezentuje kolektiv autorů z Etno­logického ústavu Akademie věd inovativní způsoby výzkumu našeho vztahování se k minulosti. Dědictví autoři a autorky konceptualizují jako živé a neustále přetvářené médium, jako spolutvůrce paměti a identity. Autorský kolektiv si pro terénní i archivní výzkumy zvolil oblast tzv. Sudet, která ve 20. století prodělala řadu dramatických proměn, a je tedy ideálním prostředím pro sledování krajiny, sídel, památek a lidských osudů v historických i současných kontextech. Prostřednictvím výzkumu zdejšího dědictví v nejširším slova smyslu – od folkloru, přes obnovování sakrálních památek a poutí, vyjednávání „práva“ na stavbu pomníků připomínajících ne vždy pozitivní události, zdola iniciované snahy o revitalizaci lázeňských pramenů až po soužití trampů a ochránců přírody – kniha otevírá nové možnosti teoreticky fundovaného poznání pozůstatků minulosti.