This innovative study views the aftermath of ethnic cleansing, as it examines the transformation of Czechoslovakia's Sudetenland from the end of the Second World War, through the Cold War, and into the twenty-first century.
Česká šlechta, přesněji šlechta vlastnící majetek na území Koruny české, řešila národnostní otázku v první polovině 20. století dvakrát krátce po sobě. Poprvé v roce 1918, kdy byla postavena před nově vzniklou situaci související se vznikem Československé republiky a její novou politikou vůči šlechtě a podruhé ve třicátých letech v souvislosti s německou, pro šlechtu velmi lákavou, vizí panevropské unie a později s nástupem národního socialismu a nacismu v Německu. Kniha profesora na British Columbia University studuje dramatické změny, s nimiž se musely vypořádat jak tradiční rody usedlé na území Koruny české již po staletí, tak nové příchozí šlechta vlastnící majetek, ale ne již těsný vztah k zemi.
Oblast Sudet v Československu před 2. světovou válkou obývala početná německy mluvící menšina. Tito lidé tam žili stovky let a různě se mísili s českými obyvateli. Soužití nebylo vždy jednoduché, přesto se obě skupiny propojily složitými vazbami lokálních identit. Poválečný vývoj v Československu znamenal pro národnostní menšiny jediné – musely opustit Československo, které si kladlo za cíl vybudovat národní stát bez příslušníků jiných národů. Českoslovenští představitelé pro odsuny získali souhlas Spojenců a němečtí obyvatelé se museli nuceně odstěhovat. Jak odsuny probíhaly a jaké byly osudy vysídlených Němců? Jaký osud čekal uprázdněné oblasti v pohraničí, v bývalých Sudetech, a to nejen z hlediska osídlení, ale také jako průmyslové a hornické oblasti? Jaké vlastně byly důvody odsunů, jaká byla historie soužití různých národů na území meziválečného Československa? Jak se dokázalo Československo vypořádat s ekologickými problémy v severních Čechách od války až po současnost a jak se projevily přesuny obyvatel na kulturní krajině? Dá se paměť krajiny ještě zachránit? Na všechny tyto otázky hledá odpovědi americký historik Eagle Glassheim.