This unsparing portrait of a childhood in 1939 Hungary--told in the voice of a brave and unforgettable nine-year-old Jewish girl--is "the best sort of memoir, revealing not only a compelling story, but also the bruised yet still bold self which bears the weight of its story in memory" ("The New York Times Book Review").
When her family goes into hiding from the fascist Arrow-Cross, she is torn from the "castle" of intimacies shared with her adored and adoring older brother and plunged into a world of incomprehensible deprivation, separation, and loss. Her rage, and her ability to feel devastating sorrow and still to insist on life, will reach every reader at the core.
Život dítěte za války Autorčiny vzpomínky na dětská léta prožitá v době fašismu v Maďarsku a po válce v emigraci v Německu, Paříži a nakonec na Kubě. Vyprávění autorka začíná v březnu 1944, kdy je jí deset let a kdy nacistické Německo obsadí její vlast. Zahájí deportaci židů, nejprve z venkova a od října 1944 i z Budapešti, kde malá Magda s rodinou žije. Její otec emigroval již dříve a zanechal ji s matkou a bratrem osudu. Museli se nejen skrývat, ale každý den tvrdě bojovat o přežití, a právě toto období je osou příběhu. Válka Magdě vzala nejen bratra, ale i další příbuzné. Po válce mnoho lidí z Maďarska utíkalo a pro odchod se rozhodl i zbytek její rodiny. V další části líčí těžkou cestu tzv. toulavých židů poválečnou Evropou, včetně německých běženeckých táborů a krátkého pobytu v Paříži. Odtud se přeplavili na Kubu a zde také autorčino vzpomínání končí.