Plus d’un million de livres, à portée de main !
Bookbot

Ludmila Janáková

    1 janvier 1969
    Dary se přece nevracejí : příběh atypické pěstounské rodiny
    Ve stínu neviditelných draků
    Sama bych se v nebi bála... Příběh dítěte s Aspergerovým syndromem v náhradní rodině
    • O prvních dvou dětech, které přišly do její rodiny, napsala Ludmila Janáková knihu Dary se přece nevracejí. Volné pokračování této knihy je o třetí holčičce, která přišla do rodiny ve svých pěti letech. Eliška byla od začátku dítětem se zvláštními projevy a trvalo dlouho, než jí byla stanovena diagnóza. Právě o hledání diagnózy, o sžívání s Eliškou a o tom, jak se dítě s deprivací a s handicapem může projevovat a jak může obohacovat své blízké, je kniha Sama bych se v nebi bála.

      Sama bych se v nebi bála... Příběh dítěte s Aspergerovým syndromem v náhradní rodině
    • Ve stínu neviditelných draků

      • 240pages
      • 9 heures de lecture
      4,3(28)Évaluer

      Zvenku normální rodina – vysokoškolsky vzdělaní rodiče, dvě děti, majetkové poměry přiměřené době totality. Jen ta holčička pořád dělá problémy… Ona sama však předkládá čtenáři úplně jiný pohled: pohled dítěte, které se matce nemůže za žádnou cenu zavděčit, které matčiny nevyzpytatelné nálady i manipulativní, mnohdy až bezcitné chování deptají, likvidují jeho sebedůvěru i víru v druhé, odsuzují ho k pocitu osamění a ohrožení. Autentické vyprávění o tom, že rodiče si nevybíráme a dětství nemusí být vždy harmonické, ale přesto nás vůle, odvaha i srdce mohou v dospělosti, kdy už máme život ve svých rukou, vést cestami vycházejícími z naší podstaty.

      Ve stínu neviditelných draků
    • Podtitul: Příběh atypické pěstounské rodiny Působivé vyprávění o dvou dívkách ze sociálně slabé rodiny a jejich následné péči v rodině náhradní. Náhodné setkání s desetiletou zanedbanou dívkou přivedlo autorku do její rodiny. Matka zemřela, o Báru a o její, o osm let starší, mentálně postiženou sestru Kateřinu, se staral jejich otec, těžký alkoholik. Otřesné podmínky v rodině, kde dětem chyběly základní hygienické a stravovací návyky a citové zázemí se ani přes její roční výpomoc nepodařilo zlepšit. Snažila se dívky získat do své péče, což se jí nakonec, i přes obtížná jednání s jejich agresivním otcem, podařilo. Autorka popisuje velmi složitou a náročnou výchovu dívek - silně pasivní Kačky, která neuměla číst ani psát, a hyperaktivní, agresivní a nesoustředěné Báry. Musela čelit jejich zkratovému jednání ve stresových situacích. Přesto se snažila dát jim maximum lásky a pocit jistoty domova. Potýkala se s nedostatkem financí i nepříznivou reakcí lidí ze svého okolí, když se rozhodla vzít si děti do vlastní péče. Knihu provází ilustrace obou dívek.

      Dary se přece nevracejí : příběh atypické pěstounské rodiny