Dvojjazyčná básnická sbírka. Básník Petr Čichoň vydává česko-německou básnickou sbírku Pruské balady/Preussische Balladen, ve které se tématicky prolíná prusko-slezská přítomnost s démonickýmii vstupy německých postav z druhé světové války...
Autor ve svém posledním díle, v meditacích, které přestal psát pár dnů před smrtí, kryptograficky charakterizuje zrod moderního odbožštělého světa. Je nelítostným kritikem tohoto nového uspořádání, z jehož kapitálu teče krev chudého a které postrádá krásu, bolest, za níž existuje věčnost.
Výbor ze tří rukopisných sbírek: Měsíc, jenž sluneční má paprsky (1993-1994), Zpupnost (1992) a Skořicový květ (1994-1995)
Čtvrtá sbírka Petra Čichoně po čtrnácti letech navazuje na předcházející, zejména na Pruský balad/Preussische Balladen, za které byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky. Obsahuje 57 básní a 13 překladů do různých jazyků, včetně němčiny, hebrejštiny a arabštiny. Nová sbírka je opět doplněna o zvukový nosič, tentokrát vinylovou desku s zhudebněnými básněmi. Obsahuje deset autorem zhudebněných a deklamovaných básní v dvojjazyčném provedení, jako například česko-hebrejsky. Nahrávky vznikaly ve studiu a nejsou pouze záznamem vystoupení. Tématicky se sbírka odlišuje od předchozích děl, neboť Čichoň opustil své typické česko-německé téma a nová poezie reflektuje existenci hranic v širších kontextech. Na gramofonové desce jsou zahrnuty básně jako "Lehl jsem do hnízda slov" a "V modlitbách pomůže archanděl Sandalfon", přičemž hudební produkci zajišťují Martin Kostaš a Jan Průcha.
Kniha obsahuje rozsáhlejší skladbu Villa diabolica (1996) a výbor z básní - lyriku Písně pro paní domu (1995 - 1997), báseň Princova večeře (1994), součástí knihy je CD se skladbami Vlčata, Princova večeře, Tygr, Sestra milenka, Sannio, Zasněžené Slezsko a Labutí let (zpívaná poezie za doprovodu strunného nástroje a hoboje).
Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandském studiu. Jeho život nemá pevné kontury. Přestože se v Praze cítí osamocený a vykořeněný, návrat do rodného kraje je pro něj nepředstavitelný. Do jisté míry se za svůj slezský původ i stydí. Podvědomě je však přitahován právě rozporuplnou německo-českou národností a pohnutou válečnou historií této části Slezska. Ve své disertační práci se zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej nakonec přesvědčí, aby se věnoval postavě Hanse Kamlera, hlavního architekta Heinricha Himmlera. Ví se o něm pouze to, že na konci války pobýval v Praze, pak jeho stopy mizí. Pátrání po jeho dalších osudech následně přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se pak odvíjí monolog samotného Kamlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera Klučky, který na začátku 90. let cestuje za prací do Německa. Všechny tři linie se nakonec protnou v malé slezské vesnici Ludgeřovice, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách wehrmachtu. Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Petr Čichoň odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.
Politicky motivovaná vražda poznamená život celé rodiny. Slévač Johan Kott a hornice Truda Lasso-vá žijí v domcích pod landeckou skálou na periferii Ostravy. Šle, slévačské kalhoty a obnošená košile, to je Johan. Je šťastný, když si může vyjít na zahradu, která spojuje jeho dům s Trudiným domem. Johan chová v rybníku zlaté rybky a chladí v něm pivo, které s Trudou popíjí.Jejich pokojný život je však narušen stavbou lanovky, která má spojovat bývalý průmyslový areál Dolních Vítkovic s Lan-dekem. Johanova dcera se po rozvodu vrací domů a častěji přijíždí také Trudin syn, jehož manželka, předsedkyně polské separatistické strany Liga Slezska, byla za záhadných okolností zavražděna.
Pod kopcem Landek ve slezské Ostravě žije ve dvou starých havířských domcích zvláštní pár – Johan a Truda, rázovití obyvatelé kraje formovaného hornickou tradicí. Navykli si pozorovat lanovku vozící turisty na vrchol kopce, na zahrádce popíjejí pivo a zdánlivě bezstarostně si užívají své obyčejné životy. V době lockdownu se Johan s Trudou ocitají v nezvyklé situaci: jsou čím dál víc odkázáni sami na sebe, Johanův syn Hannes žijící v sousedním Polsku se k nim obtížně dostává přes uzavřené hranice a Trudina dcera Maruška má svůj nový život v Praze. Radost ze setkání s dětmi a vnoučaty nahrazují nenadálé starosti, reflektované v osobitých rozhovorech a nápadech, jejichž atmosféru dotváří kouzelné hlučínské nářečí – prajzština. Zatímco Johan a Truda mudrují, jestli proti „činskemu virovi“ pomohou spíše „haderky přes pusinu“, nebo „trumpovska dezinfekcija“, nelítostná realita doráží až k nim na zahrádku. Na pozadí několika zdánlivě nedůležitých dějů a situací se rozvíjí příběh v jedné rovině humorný, zároveň ale v jádru vážný a tragický. Skrze často až groteskní vyprávění autor odkrývá absurditu a bizarnost doby pandemie, kterou oba hrdinové prožívají po svém – se svérázným pohledem na život a neméně svéráznými názory, jež nasvěcují nedávnou globální zkušenost z nových perspektiv.
Futurystyczno-nostalgiczna powieść z Ziemi Hulczyńskiej, śląskich przedmieść Ostrawy:Unia Europejska przekształca się w państwo federalne. W Polsce niespodziewanie ogromny sukces wyborczy odnoszą śląscy separatyści. Ich liderka zostaje w tajemniczych okolicznościach zamordowana. A co z tym wszystkim wspólnego ma stary Johan i jego oczko wodne na przedmieściach Ostrawy? Czy w cieniu wielkiej polityki i futurystycznej kolejki linowej jest miejsce dla huciŏrza, co ô żŏdnyj nŏrodowyj świadōmości nic niy wiy? Wciągająca transgraniczna śląska opowieść z niedalekiej przyszłości.Petr Čichoň – ur. 1969, poeta, prozaik i muzyk z ostrawskimi korzeniami, od lat mieszka w Brnie, gdzie prowadzi własne biuro architektoniczne. Chwytając za pióro wciąż powraca do hulczyńskiego hajmatu. Swoje wierze publikował m.in. w czasopismach Tvar, Host, Box, Nové knihy, Labyrint, Signum. Zapisał się na literackiej mapie regionu czesko-niemieckim tomikiem poetyckim Pruské balady – Preussische Balladen (2006), a także Slezským románem (Śląska powieść, 2011), w którym pochylił się nad skomplikowanymi losami Hulczynian w trakcie drugiej wojny światowej oraz wykorzystał wątki oparte na historii Hansa Kammlera, inżyniera w służbie SS odpowiedzialnego m.in. za prace nad Wunderwaffe. W wydanej w 2020 roku powieści Lanovka nad Landekem przenosi nas na peryferia ziemi hulczyńskiej, które wchłonęła Ostrawa.
