Milan Jančo Livres

Seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro osoby se sníženou schopností pohybu je třetím, aktualizovaným a doplněným vydáním. Národní památkový ústav spravuje 104 významných kulturních památek České republiky, včetně hradů, zámků, klášterů, kostelů a technických památek. Většina z nich je veřejnosti přístupná, i když některé jsou dočasně uzavřené kvůli rekonstrukcím, avšak otevírají se alespoň příležitostně během Dnů kulturního dědictví. Historicky platilo, že tyto památky byly považovány za dostupné pouze pro fyzicky zdatné. Publikace "Jak dobýt hrad. Památky takřka bez bariér" se snaží tuto představu změnit. Upozorňuje však, že některé památky nejsou bezbariérově přístupné, a to může vyžadovat pomoc. Tyto informace by neměly být vnímány jako překážka pro návštěvníky na vozíku nebo osoby s pohybovými problémy, ale spíše jako doporučení, jak si užít návštěvu s blízkými. Textová část průvodce je klíčová, zatímco obrazová část je omezena na ilustrativní kresby vybraných památek. Historie jednotlivých památek není zahrnuta. Pro zájemce o detailnější informace a obrazové ztvárnění památek doporučujeme jinou publikaci, která se zaměřuje na historii a mobiliární fondy těchto kulturních památek.

Jak dobýt hrad není žádná beletrie či historický román - ač by se na první pohled mohlo zdát, ale spíše, návod, manuál, kuchařka, či rukověť (chcete-li): jak překonat a překonávat překážky ne nepodoben středověkému rytíři, na kterého za každým rohem čekalo nebezpečí... (z úvodu knihy)

Katalog je věnován dosud velmi málo zkoumaným tématům umělecky ztvárněných parament a významu ruční práce v životě urozených žen. V katalogu prezentované kasule a pluviály představují nejkrásnější díla vyšívačské práce od baroka po secesi ze sbírek Národního památkového ústavu a pražského arcibiskupství, která byla darována či přímo zhotovena českými šlechtičnami nebo členkami rodu Habsburků. V úvodní části je téma zasazeno do co nejširších souvislostí. Pozornost je věnována každodennímu životu aristokratických žen i tomu, jak se ruční práce odrazily v zámeckých interiérech. Pozornost je upřena také na vývoj vyšívacích technik a vzorů. Další studie se zaměřují na spojení šlechty a církve: církevním obřadům a svátkům v životě šlechticů, jejich vztahu k zámeckým kaplím i kostelům na panství či kariéře šlechticů v církvi.

Metodika Národního památkového ústavu, Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži vznikla v rámci projektu „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“ Národního památkového ústavu, jenž byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Národní památkový ústav jako odborná organizace státní památkové péče v České republice vydává metodiku v zájmu zabezpečení jednoty metodických hledisek pro danou oblast ochrany, dokumentace a evidence kulturních památek, památkových území a dalších kulturně-historických hodnot na základě svých kompetencí podle § 32 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Metodika je určena pro široký okruh zájemců o historické zahrady a parky, ať již jsou to vlastníci památek zahradního umění, projektanti, pracovníci památkové péče, různí specialisté, studenti a další zájemci o historické zahrady. Pochopitelně je práce určena i pro archeology, kteří zde naleznou příklady již realizovaných akcí. Památkáři, pracovníci památkové péče a projektanti zde získají základní souhrnný přehled o možnostech a limitech archeologického výzkumu a tím se podpoří kvalitnější využití multidisciplinárního přístup v procesu poznání, obnovy nebo monitoringu stavu památek zahradního umění.