Otakar Nahodil Livres

Etnografický cestopis českého cestovatele Alberto Vojtěcha Friče. Jsou v něm shrnuty poznatky o životě indiánských kmenů, žijících na území jihoamerických států Paraquaye, Argentiny, Bolivie a Brasilie, s nimiž se Frič setkal na svých četných cestách po Jižní Americe v letech 1901-1912 ajejichž zvyky, jazyk a kulturu studoval.

Dobrodružný příběh, odehrávající se v jihoamerické divočině na počátku 20. století. Kniha navazuje na předchozí 2 příběhy - Strýček Indián a Hadí ostrov. Tenkrát byli indiánští náčelníci odhodláni bránit svoji zem a slovo lovce platilo víc než zákon. Ilustroval Zdeněk Burian.

Populárně vědecké pojednání vysvětluje, že náboženství není věčné, že vzniklo teprve po dlouhých tisíciletích života prvobytných lidí a že původní náboženské představy mají svůj základ v bezmocnosti pravěkého člověka v boji s přírodou a v jeho strachu. Ten vyvolal fantastickévidiny, pověry a primitivní představy o uspořádání světa a nadpřirozených bytostech. Později, ve vykořisťovatelské společnosti, se náboženských představ zmocňuje vládnoucí třída, aby jimi spoutala věřící a uchránila své výsady.

Kolektivní práce zaměřená na propagaci vědeckého ateismu pojednává o vzniku náboženských představ, vývoji křesťanství, úloze katolicismu v dějinách českých zemí a o současné politice Vatikánu. Autoři: O. Nahodil, I. Gregor, V. Prokela, A. Robek, J. Tureček, L. Valchář, M. Zubek.

Bohatý etnografický materiál, marxisticky interpretovaný a historicky zdůvodněný, je uspořádán v celky, které se zabývají pověrami v zemědělství, v otázkách života a smrti, v názorech o přírodě, lidskémštěstí,práci,společnosti,kalendáři a katolickém náboženství. Autoři ukazují, že naše pověry jsou namnoze velmi archaické, se složitým prorůstáním kultů a církevního křesťanství.

V knize je všeobecně dostupným způsobem vysvětlen vznik a vývoj náboženské ideologie. Výklad je doložen četnými příklady z archeologie a ethnografie. Autor dovozuje, že epocha nejstarších představitelů lidstva, opičích lidí a neandertálců, která trvala alespoň 900.000 let, byla přednáboženská. Teprve v mladším paleolitu, u pravěkých lovců, jsou zjištěny první projevy náboženství, magie a fetišismus pramenící z bezmocnosti prvobytného člověka v boji s přírodou. V utvářející se rodové společnosti vzniká kult ženy-prarodičky a uctívání totemů. Proces rozvoje mozkové činnosti je provázen vznikem představ o duších a záhrobním životě, vírou v duchy a jinými zvrácenými představami o světě. V době rozkladu rodového řádu vznikaji první privilegovaní představitelé náboženského kultu, vyvíjí se mnohobožství a na jeho troskách, v třídní společnosti, jednobožství. « Méně

Důsledná aplikace marxismu na komplex otázek o původu náboženství, provedená pomocí bohatého faktického materiálu a vyhrocená do polemiky s buržoazními idealistickými teoriemi.