Ivan Medek Livres

Kniha vzpomínek významné osobnosti českého veřejného života, hudebního publicisty a organizátora, jednoho z prvních signatářů Charty 77, v 80. letech spolupracovníka vídeňské redakce Hlasu Ameriky, v 90. letech vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Ivan Medek (* 1925) vzpomíná na své prarodiče, rodiče (jeho babička byla ženou malířů Antonína Slavíčka a Herberta Masaryka, tatínek, generál Rudolf Medek, byl významný legionář, básník a prozaik) a bratra Mikuláše, jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 20. století. Poutavě líčí své dětství a mládí, zachycuje setkání s T. G. Masarykem, vyslovuje se k osobnosti Emila Háchy, líčí své zážitky z pražského květnového povstání 1945 a svá setkání s Edvardem Benešem a Zdeňkem Nejedlým. Podstatná část vzpomínek je věnována české hudbě, zejména osobnosti dirigenta Václava Talicha. Poté Medek líčí svůj vztah k okruhu katolických kněží, vězněných v 50. letech (Antonín Mandl, Anastáz Opasek), zrod Charty 77, práci sanitáře v nemocnici Na Františku, exil v Rakousku a svou tamní intenzivní novinářskou práci. Vzpomínky se uzavírají shrnutím zkušeností z 90. let až do současnosti, kde autor načrtává drobné portréty řady významných osobností (Pavel Tigrid, Václav Havel). Knihu, doplněnou unikátní fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem, předmluvou uvedl spisovatel Ivan Binar.

Výběr rozhlasových komentářů, proslovených od dubna 2000 do prosince 2002, jejichž náměty vycházejí z každodenních problémů, které tehdy nesl život naší společnosti. Medkovy nedělní komentáře představují autentická svědectví diktovaná etickým postojem autora samého. Jeho vidění skutečnosti se nevztahuje pouze k současným dějům na společenské scéně, ale často je prolnuto souvislostmi vzdálenější i nedávné historie, jíž je autor pamětníkem. V časovém sledu defilují společenské i politické události u nás i ve světě, svátky, výročí. Každý jednotlivý komentář je výrazem autorova pokorného vlastenectví a noblesního evropanství, nechce být ideologický ani politický, apeluje spíše na mravnost.

Jednoho dne k nám přišel na návštěvu koncertní mistr České filharmonie, vynikající houslista a skvělý pedagog Stanislav Novák, a řekl: "Zahraj!" Vzal jsem housle a "takzvaně" hrál. Mistr Novák říkal: "Výš! Níž! Výš! Níž!" Ale u každého tónu! Nakonec mi housle vzal: "To nemá smysl!" O tom jsem byl přesvědčený i já. Podíval se na piáno, které jsme měli tenkrát půjčené, a povídá: "Vidím, že píšeš. Jdi se učit k profesoru Jaroslavu Řídkému, když se něco přiučíš, dostaneš se na konzervatoř." Později profesor Řídký, když mě posílal z učení do terénu, řekl: "Kdyby ti to komponování nešlo, tak můžeš dirigovat." Zděsil jsem se! A dodal: "Ale kdyby ti nešlo ani dirigování, můžeš psát do novin, to svede každý." Ivan Medek Ivan Medek (13. července 1925 Praha - 6. ledna 2010 Praha), český novinář, původně muzikolog, člen Talichova Českého komorního orchestru a spolupracovník České filharmonie, hudební publicista, teoretik a kritik, syn spisovatele Rudolfa Medka, bratr malíře Mikuláše Medka. Po roce