Lidia Amejko Livres

Gott scheint die Einwohner einer polnischen Plattenbausiedlung vergessen zu haben. Deshalb müssen sie sich selbst um ihre Seelen kümmern. Während sie alle vor dem Schnapsladen Jericho herumhängen, erzählt eine von ihnen die Lebensgeschichten der Trinker, Huren und Nichtstuer des Viertels als Heiligenlegenden. Unsentimental und einfallsreich beschreibt Lidia Amejko Gefallene, wie man sie in jeder Vorstadt trifft: Menschen, die ohne sinnstiftenden Gott auskommen müssen. Da ist die Mutter Duchamp, die über alle und jeden zu schwatzen versteht, oder der heilige Haïdegger, ein obdachloser Wohltäter der Worte, der der profanen Gegenwart ein Fünkchen Metaphysik entlockt. Sie alle schlagen sich die Nächte um die Ohren und stellen sich tapfer der Leere, mit nichts als ein paar Promille Alkohol im Blut.

Hrdinové šestnácti povídek Lidie Amejko (1955) žijí v realitě převrácené naruby, často pocházejí ze spodních společenských vrstev a nejsou si jisti svou identitou, časem ani prostorem. Každý z nich se snaží v chaosu najít obrysy světa a hledá Boha, smrt či pravdu. Povídky jsou provázány tenkou fabulární nití a zkoumají lidský osud a smrt, reflektují samotu a existenciální otázky. Díky autorčině citu pro jazyk, humoru a filosofické hloubce mohou být považovány za učebnici grotesky a eschatologie počátku 21. století. Lidia Amejko, polská prozaička a dramatička, debutovala v roce 1987 v časopise Odra. Od roku 1993 jsou její dramata pravidelně publikována v měsíčníku Dialog a byla hrána v několika městech, včetně Varšavy a Londýna. Její texty byly přeloženy do několika jazyků a zdramatizovaná povídka Pan Dvoudřívko se objevila v souboru čtyř současných polských dramatiků. Úvodní povídka nese stejné téma jako autorčina hra Přeměna z roku 1999. Za druhou povídkovou knihu Životy sídlištních svatých získala cenu Stříbrný kalamář Hermenegildy Kociubińské.