Ota Dub Livres

Podtitul: Josef Thomayer - lékař a spisovatel Vyprávění o velkém českém lékaři, který položil základy českému vnitřnímu lékařství.

Co potřebujete vědět o cukrovce, jednoduše a srozumitelně.

Román lékaře a spisovatele Oty Duba zachycuje poválečnou realitu na severu Čech, kam přichází hrdina, lékař Albert, aby zde začal nový život. Chce pouze nezištně a obětavě plnit závažný lékařský slib, jehož formuli nese tento román v názvu. Jako primář interního oddělení však záhypoznává strázně, bolesti, úskalí a problémy doby a nutně se dostává do víru společenských a politických událostí. Hluboké osobní prožitky a zkušenosti dovolily autorovi napsat čtenářsky přitažlivou knihu, v níž postihl etiku lékařské práce a současně podal i věrný obraz poválečných let a svědectví o tom, z čeho se rodila moderní zdravotnická služba a jaké problémy musela překonávat.

Ota Dub se v tomto románu výrazně odchýlil od své dosavadní tvorby, kdy čerpal látku pro své knihy z lékařského prostředí. Svým dílem Byt na Vinohradech vytvořil zcela nečekaně skvělý "podnikatelský" román, kde plasticky vykreslil osudy schopného řemeslníka (a neúspěšného podnikatele) v období Rakousko-Uherska a první republiky od nadějných začátků až po úplný krach. Kniha byla v roce 1986, kdy vyšla poprvé, označena za osobitý návrat do nedávné historie. Málokdo tehdy tušil, že o pár let později bude toto dílo tak aktuální, jako kdyby popisovalo naši dnešní realitu.... celý text

Známý autor románů z lékařského prostředí Ota Dub soustředil do této knížky některé své krátké prózy, publikované doposud časopisecky nebo vysílané rozhlasem, a uspořádal je do oddílů nazvaných Doktorské příběhy, Zlá doba okupace, Dobrá doba míru a Ohlédnutí do daleké historie. Hlavními hrdiny příběhů tentokrát nejsou pouze lékaři. Ota Dub dobře zná nejen odbornou stránku medicíny, ale také složitou psychiku člověka, a dovede ji ve svých prózách přesvědčivě vyjádřit. Společným znakem všech povídek sbírky je jejich pevné zakotvení v reálném světě. Neodehrávají se ve vzduchoprázdnu, nýbrž ve výstižně charakterizované době a prostředí. A tak se v nich setkáváme s osudy lidí, kteří žijí svůj život a řeší své problémy za první republiky, v těžké době okupace i v současnosti. Poslední povídka nás zavádí dokonce do velmi vzdálené minulosti. Autor jí uzavírá soubor svých próz zcela záměrně, neboť v ní na příběhu pasáka Grimberta vyjadřuje to, co se v jiném dobovém kontextu a za jiných konkrétních okolností promítá i v ostatních povídkách: teprve při bezprostředním střetnutí s realitou dospěje člověk k správnému chápání svého místa ve světě i v životě.

Královéhradecký rodák, spisovatel a docent medicíny Ota Dub patří k těm lékařům, kteří ve svém životě i práci spojili ušlechtilost lékařského povolání s uměleckou dovedností a schopností sdělit své pocity a názory pomocí autorského pera. Profesoři, vycházející nyní ve třetím vydání, dávají nahlédnout do zákulisí nemocnic v současném stadiu vývoje medicíny. Na hlavních postavách dvou přednostů pražských interních klinik – profesorů Emila Grunda a Karla Krejčího – ukazuje autor rozdílné pojetí v pohledu na medicínu i život. Obraz charakterů obou hrdinů je velmi poutavě dokreslen osudy v soukromém a společenském životě. Hlavní příběh je obohacen zachycením četných vedlejších postav a jejich osudů, i vystižením atmosféry v nemocničním provozu. Kniha tak spojuje v dokonalé harmonii čtenářský zážitek z románového děje s ponaučením z medicíny.... celý text

Román z roku 1982 se odehrává v časovém období od prvních poválečných let až do začátku let osmdesátých. Děj, situovaný zčásti do venkovské nemocnice, zčásti do pražského prostředí, nás provází životními osudy jedné z mnoha lékařek.

Pojednává o dosud nerealizovatelných metodách transplantace lidských orgánů a o možnosti jejich zneužití v souvislosti s novodobým nacismem. Autor nás vede do vymyšlených dějů na exotická místa, kde se chirurgovi daří plnit dávný sen lidstva o prodloužení života a uvažuje už, jak odstranit "hloupý zvyk umírání". Nevyhýbá se obětem ani konfliktům, ve kterých se střetávají zájmy jedněch s právy druhých, kde se tvrdě utkává sobecká bezohlednost s poctivou službou člověka. V podstatě nejde o chirurgickou problematiku, ta je pouze prostředkem, který ukazuje na podstatnější problém: Jak může být krásný výsledek bádání, jež má sledovat prospěch lidstva, zneužit přímo proti člověku. FT varují také před nemístně přehnanými nadějemi, které jsou do této metody vkládány.