Miroslav Červenka Ordre des livres

Publikace je přehledně a srozumitelně napsanou učebnicí rozpočtového práva, která čtenáři poskytne potřebnou orientaci v oblasti veřejných rozpočtů v České republice. Text je uspořádán do 20 kapitol; v úvodu je popsán vývoj rozpočtového hospodaření a současná legislativa. Důraz je kladen na rozpočtovou terminologii, která je přehledně zpracována formou slovníku definic. Stěžejní část je věnována veřejným rozpočtům, rozpočtovému procesu a finanční kontrole, závěrečné kapitoly se pak soustředí na aktuální otázky v oblasti veřejných rozpočtů. V příloze kniha obsahuje rozpočtové zákony, což jistě usnadní čtenářům práci s učebním textem, a vzor rozpočtu obce a rozpočtových opatření obce. Autor dlouhodobě přednáší na vysokých školách předmět Soustava veřejných rozpočtů. Je uznávaným odborníkem, který dokáže vhodně skloubit teoretická východiska s praktickou aplikací při sestavování, projednávání a schvalování rozpočtu. Ačkoliv je kniha především učebním textem pro posluchače vysokých škol ekonomického směru, nejsou opomenuty ani informace, které mohou ve své praxi využít pracovníci obecních, popř. krajských úřadů a dalších veřejných institucí. Těm by měla publikace napomoci věcně argumentovat proti různým zažitým stereotypům i proti některým názorům představitelů místních volených orgánů v oblasti rozpočtu a nakládání s veřejnými financemi.

Přítomný výbor představuje textologické práce a řadu studií, článků, které se s touto oblastí prolínají, především odráží půlstoletí autorovy odborné činnosti na tomto poli, a to od významné polemiky a textologického zkoumání Bezručových Slezských písní, Halasova Ladění ve světle jeho rukopisů, nebo studie věnované Textologii a sémiotice, která je souhrnem dosavadního textologického zkoumání a současně prezentuje svébytný koncept. Závěrečná studie představuje Miroslava Červenku - textologa a editora, jeho pojetí textologie v dobovém horizontu od Michala Kosáka a Jiřího Flaišmana. Uvedený soubor je prvním svazkem Edice Varianty, která si klade za cíl zpřístupňovat texty z oblasti textologie české, později i zahraniční.

V letech 1985–1989 si Miroslav Červenka zaznamenával jakýsi „duchovní deník“, v němž se vyrovnával s událostmi přicházejícími zvenčí i s událostmi svého vlastního osobnostního zrání. V deníku se podivuhodně smísilo bytostné zaujetí otázkami poezie a umění vůbec, poetologická a versologická erudice s vyhraněným postojem občanským, nepřipouštějícím žádné kompromisy s panující mocí. To vše a ještě mnohé jiné, komentované podněty z široké oblasti kultury, filozofie, náboženství, z historie i současnosti, a ovšem též nezanedbatelné živé a přesné dojmy z přírody, to vše se v Červenkově Záznamníku prolnulo s nevšední bezprostředností. (...) Záznamy z konce osmdesátých let nabývají na dramatičnosti. K „péči o duši“ přibyla potřeba jednat. Rozjíždějí se mnohé aktivity, samozřejmě neoficiální, přednášky, diskuse na kroužcích pořádaných po bytech, večerní univerzita pro ty, kterým by byla za daných poměrů odepřena. O tom všem a také o chování lidí v té pohnuté době, o smýšlení a chování statečném i nízkém zanechal Červenkův Záznamník přísné, ale spravedlivé svědectví. Událostmi na podzim roku 1989 Červenkovy záznamy končí.

Edice původní podoby sbírky - faksimile ručně psaného textu doprovozeného fotografiemi zbytků dřevin, nalezených na dně vypuštěné přehrady na Černé Nise.

Soubor pěti studií věnovaných Březinově dílu v kontextu české a světové literatury přelomu 19.a 20. století. Soubor obsahuje tři časopisecky vydané studie věnované Březinovu verši (1967), Březinově próze (1969) a vlivu Vrchlického překladů belgického básníka M. Maeterlincka na konstituci Březinova volného verše (1999) a dvě studie – interpretaci Březinova vlastního výkladu sbírky Svítání na západě a interpretaci Březinovy básně Modlitba za nepřátele –, které byly zařazeny do knižního výboru Červenkových studií Styl a význam (1991) .

Kniha Kapitoly o českém verši shrnuje autorův celoživotní výzkum českého verše. První část se zabývá obecnými principy a v návaznosti i polemice vůči dosavadním koncepcím (včetně Romana Jakobsona a Červenkova učitele Jana Mukařovského) formuluje nově některé podstatné rysy českého verše. Druhou část tvoří průvodce základními metry novočeské poezie, od počátku obrození až do poloviny 20. století. Knihu, která vznikla na základě rozsáhlého excepčního materiálu a na které Miroslav Červenka pracoval do posledních dnů svého života, připravili k vydání Květa Sgallová a Jiří Holý.

Kniha Fikční světy lyriky je věnována tématu z oboru teorie umělecké fikce, přinášející v současnosti nové zásadní poznatky pro zkoumání literární teorie. M. Červenka tentokrát svůj zájem o význam a jeho výstavbu v literárním textu zaměřil na konstrukt fikčního světa, jemuž je v současné době ve světě věnována velká pozornost. Většina takto zaměřených teorií se ovšem věnuje především epice a románu. Autor se proto orientoval na konfrontaci těchto pohledů s vlastním zkoumáním oblasti lyriky, především z hlediska fikčních subjektů, jejich světů a komunikace. Výsledkem takových úvah je závěr, že teorie fikčních světů je pro lyriku stejně nosným východiskem jako pro epiku. Studie je cenná nejen představením autorových úvah, ale i širokým kontextem, daným citacemi ze současné, u nás nepříliš přístupné literatury, jejíž autoři mají přitom zásadní vliv na vývoj literární teorie.

Okolnosti vzniku sbírek poezie zůstávají obvykle zahaleny záhadou, jen málokterý básník se svěřuje s tím, v jakou minutu a svou inspirace našel a v jaké situaci ji složil na papír či na strukturované magnetické pole svého harddisku. V případě kolekce textů “Vyšívaný vlnama” však víme přesně, kdy a jak básně vznikly. A dokonce i kde: pod statusem číslo 10153693349165147 na sociální síti Facebook, v němž rodící se básník Tomáš Baldýnský odkazoval na pozoruhodné vystoupení literárního kritika P. A. Bílka v pořadu České televize z cyklu Náš venkov – Nutrie jako životní krédo. Během diskuse, která se z počátku týkala hlavně zjevu a způsobu argumentace P. A. Bílka, si TB povšiml, že textová podoba celého pořadu, zachycená v titulcích pro hluchoněmé v transkripci Jaroslava Švagra má emocionálně nesmírně silná místa a nepopiratelnou poetickou kvalitu. A že není nutno je NIJAK upravovat, editovat. Jen najít – a nazvat. V záchvatu inspirace vzniklo první české dílo – slovy překladatele Ladislava Nagye – „bleskové poezie“. Během necelých tří hodin byla kniha nejen napsána, ale též graficky upravena předním českým grafikem Martinem T. Pecinou a v redakci Petra Onufera publikována. Jako e-knihu ve formátu PDF si ji můžete stáhnout na těchto stránkách.