Zdeněk Doskočil Livres

Čtyřiadvacátý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Hem–Hi, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu, který vzniká ve spolupráci dnes už s více než stovkou autorů z akademických, univerzitních a dalších pracovišť pod vedením Biografického oddělení Historického ústavu AV ČR. V jeho rámci bude zpracováno na 25 000 biogramů osobností všech dob a oborů lidské činnosti spjatých s českými zeměmi (bez rozdílu etnického původu), jež se narodily, žily a pracovaly v uvedeném teritoriu, a to i pokud zde strávily jen část svého života.

Šestadvacátý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Hom–Hoz, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu, který vzniká ve spolupráci už s více než stovkou autorů z akademických, univerzitních a dalších pracovišť pod vedením biografického týmu Historického ústavu AV ČR. V rámci projektu bude zpracováno na 25 000 biogramů osobností všech dob a oborů lidské činnosti spjatých s českými zeměmi (bez rozdílu etnického původu), jež se narodily, žily a pracovaly v uvedeném teritoriu, a to i pokud zde strávily jen část svého života.

Slovenský básník, novinář a politik Ladislav Novomeský (1904–1976) náležel do okruhu marxistických intelektuálů, kteří byli krutě postiženi stalinskými represemi v padesátých letech. Monografie klade důraz na objasnění příčin Novomeského obvinění z tzv. slovenského buržoazního nacionalismu, jeho vyšetřování, odsouzení a věznění, dále se zabývá básníkovým dlouholetým nuceným pobytem v Praze spojeným se zákazem publikování a přežíváním na okraji společnosti, jeho pozdější politickou rehabilitací a postupným návratem do veřejného dění. Vykresluje Novomeského politický i lidský portrét a zamýšlí se nad motivy jednání levicového tvůrce, který službě komunistické ideji zasvětil celý život a po únoru 1948 za ni zaplatil pronásledováním, ztrátou osobní integrity a hlubokými pocity viny, znovu probuzenými a opětovně zklamanými nadějemi i zničeným zdravím, ale přesto se nikdy nedokázal s komunistickou stranou a její ideologií rozejít.

Pražské jaro neskončilo vstupem pěti armád na území Československa v srpnu 1968. Tento významný zlomový bod nejen v dějinách komunistické éry symbolicky ukončil až potlačený protest obživlé občanské společnosti o rok později. Vládnoucí režim se tehdy postavil proti vlastnímu lidu. Až poté se začalo šířit „Husákovo ticho“. Autor poprvé podrobně popsal zlomové okamžiky, končící nástupem bývalého politického vězně do čela KSČ v dubnu 1969, který tento zvrat umožnil.