Lubomír Typlt Livres

Objemná monografie, která mapuje rozsáhlou uměleckou tvorbu Lubomíra Typlta od 90. let až po současnost. Vedle velkého množství reprodukcí, které podrobně dokumentují malířskou linii Typltova díla, je zde autor představen v mnoha textových a vizuálních odkazech i jako zakládající a stálý člen kultovní skupiny WWW. Ta si vydobyla respekt u hudební kritiky i publika svou originální tvorbou na pomezí experimentálního hip hopu a elektroniky. Typlt je jejím hlavním textařem a právě z jednoho jeho textu pochází i titul knihy Tikající muž. Pod koncepcí publikace je podepsán teoretik umění a kurátor Karel Srp, který textovou část knihy otevírá postřehem: „Obrazy Lubomíra Typlta pu°sobí neˇkdy jako ostré hobliny, jako skrojky neveˇdomí, jež si nese každý zasuté v sobeˇ, avšak obává se je verˇejneˇ vyjádrˇit, dokonce se strachuje, aby se neˇkde samovolneˇ nevynorˇily a nevynesly na povrch, co meˇlo zu°stat skryté v soukromí.“ Knihu graficky zpracovalo renomované studio 2015 Designers, jmenovitě Petr Bosák a Robert Jansa. Nejedná se o čistě náhodnou spolupráci, jelikož vedle několika koncertních plakátů spolupracovali 2015 Designers s WWW například i na vizuálu jejich posledního alba Atomová včela.

Na textech se dále podílela Milesa Zrnič Anděra a Martin Mareček. Kniha je esteticky laděna ke dvoum dosavadním albům WWW, tedy desce Neurobeat a desce Tanec sekyr a třetí část knihy pak k aktualní desce Atomová včela. Kniha obsahuje texty ze všech 3 desek a také texty několika bonusových skladeb, které vyšly na kompilacích, objevily se ve filmové tvorbě apod. Texty WWW tak díky knize vycházejí poprvé a ve spojení s novou deskou potěší jistě každého fanouška této vyjímečné kapely. Fotografie na obálce Ivan Pinkava. Reprodukce Lubomír Typlt, Jiří Málek, Tomáš Souček, Lucie Stránská, David Vrbík.

Cílem výstavy je sledování tendence současné české malby, která se zaměřuje na figurální náměty a vychází z neoexpresionismu různých tradic, přičemž vnáší do malby obsesivní, existenciální a emocionální témata. Lubomír Typlt, který studoval na Kunstakademie v Düsseldorfu, přináší do své tvorby bohaté zkušenosti. Vladimír Skrepl, vedoucí ateliéru Malba II na AVU v Praze, reaguje na „Neue Wilde“ a jeho autentická a nepředvídatelná díla neustále překračují tematické a stylové hranice. Josef Bolf, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého, remixuje komiksová vyprávění a techniky z dětských knih, čímž vyjadřuje osobní emoce spojené s autodestrukcí a smrtí. Luděk Rathouský, člen umělecké skupiny Rafani, reflektuje aktuální společenskou situaci a dění na umělecké scéně v paradokumentární poloze. V dílech všech čtyř autorů se projevuje vzájemné postavení kresby a malby, obě média jsou na obrazové ploše vyvážená. Projekt se snaží propojit umělce z různých prostředí, kteří dosud spolu nevystavovali, a zároveň hledá spojení mezi českým a německým kulturním kontextem. Všichni autoři usilují o překračování vlastních limitů a hledání nových možností ve své tvorbě.

Katalog k výstavě kreseb a prací na papíře Jiřího Načeradského (1939 – 2014), Josefa Bolfa (1971) a Lubomíra Typlta (1975) je prezentací tvorby bývalého profesora a jeho dvou výrazných žáků. Námětem výstavy je zpřítomnění něčeho, co všechny tři autory zároveň propojuje a zároveň přesahuje. Jedná se tu o podchycení něčeho, co bychom mohli pojmenovat jako společný zájem všech tří umělců na rozvíjení určité vizuální tradice stejně jako zájem na jejím rozbití a tvůrčím překonání. “Výběr prací se záměrně nedrží žádných omezujících kritérií. Zahrnuje různě datované kresby (nejstarší kresba z roku 1962, nejmladší z roku 2014) různé povahy (skici, studie, kvaše, samostatné kresby apod.). Jediným kurátorským měřítkem výběru je důraz na příbuznou výrazovou rezonanci, která prostupuje jednotlivé práce. Směrodatný je přístup všech tří umělců k tvorbě. Prozrazuje příbuzné stanovisko ve vztahu k minulosti, kterou je třeba modifikovat a podrobit současnému výrazu. Nejde o to zříci se minulosti a malířské tradice, ale o to, získat z ní to, co rezonuje se současností. A naopak do demontovaných matric tradice integrovat cizorodé prvky současnosti, aby obraz neztratil kontakt se svou dobou a naplňoval svou základní funkci – prolomit se do svého času a učinit z něho tvar”, vysvětluje koncepci výstavy i katalogu kurátor Petr Vaňous.