Milena Hübschmannová Livres

Elena Lacková ako jedna z prvých začala hovoriť o rómskom holokauste – resp. o utrpení Rómov počas druhej svetovej vojny, a to takmer hneď po jeho konci. Už v roku 1949 napísala a so svojimi blízkymi z rómskej osady vo Veľkom Šariši naštudovala divadelnú hru Horiaci cigánsky tábor, s ktorou obišli takmer celé Československo a mali viac ako sto repríz. Elena Lacková o utrpení Rómov počas druhej svetovej vojny začala hovoriť a písať o niekoľko desaťročí skôr, ako sa o tejto téme začalo verejne hovoriť v Európe. Bola to jedinečná rozprávačka s obrovským citom pre príbeh, ale aj pre detail a presvedčila nás o tom najmä v knihe Narodila som sa pod šťastnou Hviezdou. Ide o unikátne literárne dielo, ku ktorému by sme len veľmi ťažko hľadali v rómskej literatúre prirovnanie. Text, ktorý sa nielen veľmi dobre číta, ale poskytuje jedinečný pohľad na rómsku kultúru, dejiny Rómov na Slovensku v 20. storočí, rómske tradície, myslenie, hodnoty či spôsob života. Ako vraví zostavovateľka knihy Milena Hübschmannová: „Jej meno pôsobilo ako hviezda nádeje, ktorá vyvedie rómsky ľud z nepochopenia medzi Rómami a gadži. Lacková napísala prvú rómsku hru, nacvičila ju so svojimi príbuznými v chatrči cigánskej osady; písalo sa o nej s obdivom v novinách, pozdvihla romipen z blata ignorantského opovrhnutia.“

Kniha duchovního učitele, zakladatele systému Jóga v denním životě, podle něhož cvičí lidé po celém světě, nás podrobně seznamuje s působením našich energetických center a v nich obsažených skrytých sil, které určují náš osud. Praktikováním jeho systému jógy se mohou probudit a otevřít naše vnitřní silová centra. S jejich pomocí se nám podaří to, co si tak usilovně přejeme - žít smysluplným životem v harmonii, míru a štěstí. Autor nás v této knize seznamuje s charakteristikou osmi hlavních lidských energetických center (čaker) a nabízí nám hluboký vhled do pochopení jejich funkce a významu pro náš život. Vede nás krok za krokem na cestě dovnitř nás samých a popisuje nám, jak nalézt a využít skryté síly dřímající v energetických centrech k duchovnímu rozvoji a ke sjednocení s naším skutečným Já. Kniha popisuje také jinak málo zmiňovanou bindu čakru, jedno z nejpozoruhodnějších a nejdůležitějších energetických center v lidské bytosti. Lidé vždy snili o objevení "elixíru mládí". Tento elixír mládí, vitality a zdraví se skrývá v Bindu čakře a pomocí určitých cvičení může být objeven a využit.

Sedmileté romské dívence neříkají doma Velká hlavo pro nic za nic. Je zvídavá, tvrdošíjná, nápaditá. V rodné osadě na Slovensku, kde ve třicátých letech 20. století prožívá své spokojené dětství, je proto neobyčejnou a nepřehlédnutelnou figurkou. Jak ale uspět ve škole, když chudírodiče nemají ani na tužku a pro romské děti je ve třídě přísně vyčleněna zadní lavice? Kde vzít při tom všem na drahý lístek do cirkusu? Pomůže svatý Jeníček, nebo vlastní vynalézavost? Souběžný romský text. Tera Fabiánová (1930–2007) ve své autobiografické próze přibližuje život na slovenském venkově před druhou světovou válkou. Pohledem neposedné a věčně pozitivní hrdinky citlivě dětem přibližuje, jaké to je, když vás okolí nevnímá jako sobě rovného a vy toužíte být stejný, protože všichni jsme přece především lidé.

Autorka ve své knížce hovoří o ochotě a schopnosti se dorozumět, o síle stereotypu, o nehumánních a humánních reakcích na odlišnost o mylné iluzi civilizační nadřazenosti a o tom, jak se začala učt romsky.

Od sedmdesátých let minulého století vznikal pod vedením Mileny Hübschmannové dosud nejrozsáhlejší a nejsouvislejší soubor vzpomínek Romů na období druhé světové války. Jeho vydání, nazvané podle dobového gardistického hesla „Po židoch cigáni“ a rozdělené do dvou dílů, uvádějí předmluvy věnované historickému nástinu pronásledování Romů za nacismu, situaci na Slovensku v letech 1939–1945, objasňující postup při sbírání a redakci jednotlivých memorátů a uvádějící možnosti odškodnění romských obětí nacistické totality. První díl obsahuje výpovědi více než šedesáti převážně romských pamětníků ze Slovenska o letech 1939–1944 (do Slovenského národního povstání), tematicky rozčleněné na šest oddílů: I. Ghettizace a ostrakizace Romů, II. Romové v armádě, III. Romové v pracovních táborech, IV. Romové za jihomoravskou hranicí, V. Vztahy mezi Romy a Židy na východoslovenské vesnici před druhou světovou válkou a dopad genocidy Židů na Romy, a VI. Romové v partyzánském hnutí a ve Slovenském národním povstání. Hodnotu souboru nejen jako zdroje pro historické, ale i etnologické a jazykovědné poznání zvyšuje skutečnost, že většina rozhovorů s pamětníky byla vedena v romštině a kniha obsahuje jak výpovědi v originále, tak jejich překlady.

Život božského Mistra šrí Maháprabhudžího Životopis božského Mistra šrí Maháprabhudžího napsal jeden z jeho nejbližších žáků. Ti, kdo měli možnost se s ním setkat, ho nazývali „vtělením vesmírné lásky a moudrosti“. Byl to jogín z Rádžastanu, jehož život byl naplněn událostmi, které přesahují lidské chápání. Autor popisuje v knize projevy Maháprabhudžího jasnozřivosti, telepatie, uzdravování nemocných, přivolávání deště a další zázraky, jichž byl za 23 let, kdy pobýval v jeho blízkosti svědkem. Lidé sobečtí, domýšliví a vzpupní se po setkání s Mistrem měnili v bytosti, které si začaly uvědomovat, co to znamená být člověkem

Čavargoš / Tulák je souběžný romský a český text o psovi Tulákovi, který hledá své dětské kamarády z romské osady.

Tulák je voříšek. Od nikoho si nenechá poroučet, zato má fištrón a dobré srdce. Svému malému kamarádovi Míšovi vypráví o tuláckých dobrodružstvích, která ho z rodného statku přivedla třeba do romské osady nebo k cirkusu. Právě u Romů se cítil jako doma, možná proto, že se jim v mnohém podobá. Jeho důvtipné rozhovory s fenkou Bindou, holubem Cyrilem nebo kozou Beži hodně vypovídají o zvířatech i o lidech. Dnes už klasické dílo ikony romské literatury Tery Fabiánové, které promlouvá jak k dětem, tak k jejich rodičům, oslavuje odvahu, vynalézavost, svobodu a v neposlední řadě soucit s bližním.

Tato barevně ilustrovaná publikace prezentuje bohatost romského folkloru. Sebrané hádanky a hádankové příběhy vybrala, do olašské i slovenské romštiny přeložila a předmluvou opatřila Milena Hübschmannová.

Deset povídek, jejichž náměty autorka čerpá z prostředí severočeského povrchového dolu. Usiluje v nich o zachycení pravé podoby dnešních lidí bez zveličování jak světel, tak stínů a o postižení, v čem nalézají smysl a pravdu

Soubor tří realistických povídek z pera romského autora, který se věnuje záchraně romského folklóru.

Sbírka lidových pohádek a povídek příslušníků etnické skupiny, které tradičně nazýváme Cikány a kteří se sami nazývají Romy. Texty, vyznačující se živostí, dramatičností, důvtipem, samostatným využíváním mezinárodních folklórních motivů, touhou po spravedlnosti a snahou o překonávání životních útrap, byly zaznamenány mezi Romy slovenské a maďarské etnické skupiny. Kniha, která je utříděna podle běžných zvyklostí na zvířecí a kouzelné pohádky, lidové povídky, humorky a anekdoty a legendu, je dílem autorky, jež život a jazyk Romů studuje téměř dvacet let.

Přísloví sebrala, přeložila a uspořádala Milena Hübschmannová, přispěla Marta Bandyová. 2., rozšířené vydání, v nakladatelství Apeiron 1. vydání.

Knížka Amari abeceda, knížka plná písmenek, básniček, písniček a krátkých pohádek není určená dětem, které nedovedou číst, ale těm, které si svou znalost chtějí ověřit. Mohou to udělat spolu s rodiči či učiteli na krásných textech, které v knize najdou.