Plus d’un million de livres, à portée de main !
Bookbot

Dominique Marie Dauzet

    Dominique Marie Dauzet
    Biju se jak lev, tančím radostí
    Krátký životopis svatého Norberta
    L’ ordre de Prémontré au XVIIIe siècle
    • Organisé par le Centre d’Études et de Recherches Prémontrées (CERP), un colloque international, accueilli dans sa belle abbaye de Mondaye (Calvados) par la communauté des chanoines réguliers de Saint-Martin, ordre de Prémontré, et présidé par le professeur Dominique Dinet, a permis d’entendre plus d’une vingtaine de communications scientifiques sur le thème de l’ordre de Prémontré au XVIIIe siècle . La plupart sont ici réunies et témoignent de la richesse des sources écrites et monumentales accessibles aux historiens d’aujourd’hui. Ces études, consacrées à l’architecture, l’histoire de l’art, l’enseignement, la vie intellectuelle, la spiritualité, comme aux maisons et aux personnalités qui ont marqué une époque aussi brillante que fragile, contribuent à apporter un éclairage nuancé sur l’ordre de Prémontré. La fondation de Norbert de Xanten, moins connue que Cluny et Cîteaux, n’en a pas moins marqué bien des régions de France et la plupart des pays d’Europe.

      L’ ordre de Prémontré au XVIIIe siècle
    • Krátký životopis svatého Norberta

      • 136pages
      • 5 heures de lecture
      4,0(2)Évaluer

      Propracovaný životopis sv. Norberta, zakladatele řádu premonstrátů, nejen čtivým způsobem seznamuje s životem tohoto velkého světce, ale svými odkazy na historické prameny je i výtečným zdrojem pro bádání v tomto okruhu.

      Krátký životopis svatého Norberta
    • Biju se jak lev, tančím radostí

      • 187pages
      • 7 heures de lecture
      4,0(2)Évaluer

      slím, že si mě Bůh vyvolil, abych byla nejšťastnější ze své generace…“ Klára de Castelbajac (1953–1975) byla šťastná dívka s radostnou až nezkrotnou povahu, s hudebním i výtvarným nadáním. Hledala poctivě Boha i smysl svého života. Když jí je dvacet, odchází do Říma studovat restaurování obrazů. Prvotní nadšení ze studia záhy vyprchá a začne hodně času trávit s přáteli z uměleckého prostředí. Ze školy ji málem vyhodí, její víra zvlažní. Stále se ale ptá, jak má vypadat její život. Na podzim 1974 se vydá na pouť po Svaté zemi, jež vede k prohloubení jejího duchovního života: „Objevila jsem Boží lásku. Ohromnou, podivuhodnou, prostou.“ Když následně restauruje fresky v Assisi, je radostí celá bez sebe. O Vánocích však onemocní meningoencefalitidou a v lednu 1975 umírá. Příběh vrcholí jejím setkáním s Ním – na prahu života a smrti –, kdy se Klára konečně a navždy stává sama sebou.

      Biju se jak lev, tančím radostí