Karel Čapek Livres

Les entretiens entre l'écrivain et le politicien capturent l'orientation de la vie, les positions éthiques, philosophiques, religieuses et politiques du premier président de la Tchécoslovaquie. La première partie des entretiens se concentre sur la vision de Masaryk concernant sa propre jeunesse, soulignant la simplicité et la popularité de l'environnement slovaque. La deuxième partie décrit son activité universitaire, sa participation aux luttes politiques et ses activités en exil pendant la Première Guerre mondiale, caractérisées par un esprit critique. La troisième partie contient des réflexions sur la philosophie (par exemple, la noétique, la métaphysique), la religion (comme Jésus), la politique (comme la démocratie) et la nation. La dernière partie interprète la manière dont cette œuvre a été créée. L'ouvrage cherche à rapprocher l'orientation de vie de Masaryk, ses fondements idéologiques, son engagement politique ainsi que sa perspective sur des thèmes philosophiques et religieux fondamentaux.

Dachenka : "vertébré de l’ordre des carnivores coquins et canins, sous-ordre des endiablés, genre des fureteurs, famille des farceurs, variété des facétieux à oreilles noires". Avec humour et tendresse, Karel Capek nous conte comment l’arrivée de cette petite boule de poils va changer le fil de son quotidien et de celui de son foyer. L’écrivain tchèque décide alors d’observer et d’étudier le développement de cette furie canine. Il la raconte, la décrit, la dessine et se mettra même au défi de parvenir à la photographier, allant jusqu’à lui inventer des contes afin qu’elle reste tranquille. Facéties, espiègleries et badineries s’enchaînent dans ce récit, prisé par plusieurs générations de lecteurs tchèques, qui séduira aussi bien les petits que les grands.

Quel est ce curieux spécimen humain aux mains vertes ? Sous forme d'almanach, Capek observe avec humour et tendresse les manies du jardinier, partageant son effort et ses émerveillements au gré des floraisons. Cette promenade poétique de janvier à décembre est devenue un classique.

"R.U.R. Rossum's Universal Robots", écrite en 1920, est l'œuvre théâtrale qui introduit dans la culture mondiale le terme "robot". Utopie planétaire qui implique le destin de l'humanité entière, elle propose une réflexion sur les peurs ancestrales que l'homme du XXe siècle ressent face à la rapidité sans précédent du progrès scientifique. La création d'un homme artificiel, son exploitation sur le marché du travail et même le déclenchement de guerres destructrices sont des thèmes déjà connus à l'époque ; la grande nouveauté du drame tragicomique de Karel Čapek réside dans la réduction de la distance entre créature artificielle et humaine. Le robot est un ouvrier artificiel non mécanique, une réplique simplifiée de l'homme : selon l'auteur, "R.U.R." est un cri d'alarme, un avertissement à la société technologique pour qu'elle prenne conscience à temps du gouffre dans lequel elle est en train de tomber. L'aspect spectaculaire et dramatique de la lutte entre hommes et robots captivera l'attention des spectateurs et inaugurera un courant qui connaîtra un grand succès littéraire et cinématographique tout au long du XXe siècle.

Les salamandres de Capek sont parvenues, parallèlement à l'homme, à un très haut degré d'évolution. Ce sont de braves créatures peuplant discrètement, à l'abri des requins, certains hauts-fonds de nos côtes maritimes. Apprivoisés par l'homme moderne qui les rencontre, fasciné, sur une petite île sauvage au large de l'Indonésie, nos charmants lézards, bientôt asservis, finiront cependant par se révolter. Emporté par son élan, l'Homo saurien découvrira à son tour l'impérialisme et le nationalisme, grignotant peu à peu l'habitat terrestre. Les salamandres succèderont-elles à l'homme, seules maîtresses d'un globe aquatique, imitant celui-ci jusque dans sa manie d'autodestruction ?

Karel Čapek psal své apokryfy od počátku 20. let až do krátce před svou smrtí. V těchto krátkých textech, inspirovaných známými příběhy z historie, Starého a Nového zákona i světové literatury, shrnuje svou životní filosofii. Jejím středobodem je malý, nehrdinský člověk, který se stává obětí velikášství, touhy po moci a absolutního přesvědčení o vlastní pravdě. V jednom z prvních apokryfů, Pilátovo krédo, pontský Pilát říká: « j'ai plus de sens pour les gens que pour leurs vérités », ce qui résume la philosophie de Čapek. Dans son dernier apocryphe, Smrt Archimédova, l'érudit grec Archimède refuse l'attrait du pouvoir romain et en paie le prix de sa vie. Le destin de Čapek et de ceux qui ont refusé de s'adapter à un monde fondé sur la volonté de puissance est ainsi profondément représenté. « Plus tard, il a été rapporté que l'érudit Archimède avait perdu la vie par accident. »

Autorova slavná báseň v překladu Karla Čapka a s ilustracemi Josefa Čapka.

Der große tschechische Poetist und Surrealist Vítězlav Nezval (1900–1958) ist ein Phänomen: Kaum jemand hat es geschafft, der Sprache zu einer solchen Schönheit zu verhelfen. Der Dichter und Übersetzer Ondřej Cikán hat diese Schönheit nun ins Deutsche gebracht. Das Zentrum der Anthologie „Ein Dichter bei Nacht“ bilden Nezvals virtuose Langgedichte „Für die Nacht“ und „Edison“, die in Tschechien bis heute populär sind. Vervollständigt werden sie durch Gedichte aus verschiedenen Schaffensperioden, z. B. „Cocktails“, „Totenglocke für Otokar Březina“, „Ein Tüchlein und Adieu“ und „Strophen über Prag“. Im Anhang findet sich einerseits ein Krimi mit dem Titel „Der Dichter“ von Karel Čapek, in dem Nezval liebevoll aufs Korn genommen wird; und andererseits das berühmte Gedicht „Zone“ von Guillaume Apollinaire, dessen tschechische Übersetzung Karel Čapeks die tschechischen Poetisten zur Entwicklung eines eigenen Genres, des „Zonengedichts“, inspiriert hat.

Tout juste fiancé à l'actrice Olga Scheinpflugova, Karel Capek fait la rencontre de Vera Hruzova, une jeune étudiante belle et brillante, fille d'un éminent professeur de l'université de Brno et elle-même mariée. Fasciné par la jeune femme, Capek entretiendra avec elle une longue correspondance. Dans ses lettres à la fois touchantes et pleines d'humour, il se confie et fait état de sa démarche littéraire, de son mal-être et de son désarroi face à la montée du fascisme. Un témoignage bouleversant.

Like traditional fairy tales, Capek's fantastic parables contain marvels and supernatural beings, fairies, elves, and talking animals; their plots stem from folk traditions where innocence triumphs. At the same time, Capek infuses these tales with dazzling wordplay, an abundant sense of the absurd, and surprising futuristic twists. Fact and imagination, satire and fantasy are blended so skillfully that the line between logic and plausible nonsense is nearly indiscernible. These are not just children's tales but modern parables.

A classic children's story by the noted Czech writer and his artist brother.

Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané ve dnech 11.10. - 26.11.2000 v Jídelnách Obecního domu v Praze

Capek mystery stories from the 1920s are among the most enjoyable and unusual ever written though only a few have previously appeared in English and then only in poor translations. This new collection - admirably translated from the Czech by Norma Comrada - should introduce a whole new legion of admirers to this leading fiction writer, playwright and columnist whose work includes 'War with the Newts'.

Karel Capek's 'Letters from England' have established themselves as masterpieces of observation. The letters and drawings are humorous, insightful and imbued by a profound humanity. They convey a bemused admiration for England and the English. First published in the nineteen twenties in Lidovc Noviny, the Czechoslovak national newspaper, Capek's Letters from England quickly established themselves as masterpieces of observation, and classics of modern Czech prose. The letters described Europe's oldest democracy for the benefit of the citizens of Europe's newest, and Capek was acutely aware of the deep-down affinity between his countrymen and the English. The same understated humour, the same unflappability, the same quiet search for peace, home and comfort, the same love of nature and animals, served to unite the two people, both then and now. Shortly after Letters from England appeared, Czechoslovakia was betrayed by Britain at Munich, and handed over to Hitler.

Written during and right after World War I, this volume pairs two short story collections from Karel Capek, considered one of the greatest Czech writers. The first collection, Wayside Crosses, presents an agonized and unsuccessful search for God and truth. These metaphysical tales are not about finding God as much as they are about discovering man s limitations, his terror and helplessness, and understanding the value of the ongoing search. The second collection, Painful Tales, contains more realistic stories of characters being forced to make choices in which one good conflicts with another.

This trilogy of novels was the culmination of Karel Capek's career. The novels share neither characters nor events; instead, they approach the problem of knowing people--of mutual understanding--in a variety of ways. Detectives faced with a murder reconstruct the crime, but not the character of the man who was murdered. Three people tell stories about a dying pilot they know almost nothing about; each story is as full of truth as it is devoid of facts. And one man looks back on his life and discovers all the people he might have been. Together, these three short novels form a readable philosophical novel unique in world literature.

Two dystopian satires from one of the most distinguished writers of 20th-century European science fiction. R.U.R. is the work that first introduced the word 'robot' into popular usage. Written against the background of the rise of Nazism, War With the Newts concerns the discovery in the South Pacific of a sea-dwelling race, which is enslaved and exploited by mankind. In time they rebel, laying siege to the strongholds of their former masters in a global war for supremacy. R.U.R., or Rossum's Universal Robots, seen by many as a modern interpretation of the 'golem' myth, is regarded as the most important play in the history of SF. It introduced the word 'robot' and gave the genre one of its most enduring tropes.

This selection of eCapek's writing, translated into English, contains his essential ideas. The pieces are animated by his passion for the ordinary and the everyday - from laundry to toothache, from cats to cleaning windows - his love of language, his lyrical observations of the world and above all his humanism."

Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po roce 1989. Nachází se v ní i Čapkova úvaha ,,Proč nejsem komunistou". Čtenář tak může poznat Čapkovy názory nejen na některé dobové problémy, ale i na nejzávažnější otázky.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

TGM ve fotografii: mimořádná publikace Světa v obrazech ke 140. výročí narození prvního prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka

Soubor fejetonů Karla Čapka z dvacátých a třicátých let.

Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.

Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.

Obrazová kniha s textem provádí čtenáře zajímavým životem velkého českého spisovatele a jeho rodiny.

Komedie Loupežník pojednává o sporu staré a mladé generace, ve které starý profesor nepřeje lásce své dcery a mladého studenta. Psychologické drama Věc Makropulos vypráví o nesmrtelné ženě, pro níž je věčný život spíše prokletím, než darem. Bílá Nemoc reaguje na blížící se hrozbu Druhé světové války a vypráví příběh lékaře, který nabídne fiktivnímu diktátorovi lék výměnou za mír. Drama Matka zase zdůrazňuje nutnost zapojení každého jednotlivce do boje proti fašismu. Nejslavnější drama RUR, ve kterém poprvé zaznělo slovo „robot“, zase varuje před riziky vyspělé techniky.... celý text

Ako vyzeral, ako hovoril, ako vystupoval... Ikonické snímky nášho prvého prezidenta Osvoboditeľa, ktoré nevšedne dokumentujú Masarykov život do vzniku Československej republiky až do jeho smrti. Karel Čapek odhaľuje, aký bol T. G. M. osobne. Snímky zo života T. G. M. zachytili spisovateľ Karel Čapek, fotograf Karel Plicka, osobný archivár prezidenta Vasil Škrach, oficiálny hradný fotograf Jano Šrámek, prezidentov tajomník Jaroslav Císař, profesionálne fotoateliéry ako Tomáš Vojta či architekt Jindřich Vaněk, ako aj neznámi fotografi pracujúci pre agentúry Centropress, ČTK, Legie, Tatra Trenčín alebo Ministerstvo národnej obrany.

Úvodní krásná slova obstaral Karel Čapek. Uspořádal Jaromír Hořec. Vydáno ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím.

Karel Čapek mluví mnoha hlasy. Některé se modlí, některé rouhají, některé řeší věci jakoby zcela neduchovní. Některé jsou hlasy postav, některé vypravěčů. Někdy mluví autor mladě bouřlivý, někdy dozrále usazený, někdy tragicky prohloubený blízkým koncem. Z těch hlasů by bylo možné sestavit mnoho knížek. Skoro modlitby jsou sebrány napříč hlasy, žánry i vývojovými etapami tak, aby se s nimi nemodliči mohli modlit a kostelní nechodiči si k nim chodit pro útěchu. Knihu sestavil a glosoval Martin C. Putna, který se zaobírá duchovními dějinami evropskými i českými, také napříč konfesemi a žánry.

Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život. Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.

Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život. Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.

Knížka obsahuje Čapkovy fotografie z let 1930-1932. Spisovatel zachytil na snímcích řadu významných osobností své doby: umělců, ale také politiků nebo vědců českých i z jiných zemí. Kromě portrétů jsou zařazeny i snímky zátiší a rostlin na zahradě, sbírky kaktusů a fotografií oravského venkova. Z Oravy je vloženo i několik kreseb.

Soubor Čapkových fejetonů rozdělených do tří samostatných oddílů - Jak se dělají noviny, Jak se dělá film a Jak vzniká divadelní hra - přináší čtenářům zajímavé informace o zákulisí tří profesí, které Čapek sám velmi důvěrně poznal.

Další svazek prací Karla Čapka přináší následující tituly: Hovory s T. G. Masarykem, Kniha apokryfů a O věcech obecných čili Zóon politikon.

Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky... (méně textu)

Moderní pohádka Karla Čapka o pošťáckých skřítcích a hledání adresáta milostného dopisu.

Výběr z Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy. Pro čtenáře od 9 let.

Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky...

První svazek edice Století České sci-fi. Válka s mloky - Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovali a tím pádem se spolupodíleli na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se „mloci" postaví jedni proti druhým a vzájemně se vyhubí. Čapek dokázal své poselství vyjádřit s nenapodobitelným vtipem, ironií a postřehem pro detail. Díky tomu je Válka s mloky i po více než šedesáti letech jeden z jeho nejčtivějších románů a právem patří do literárního odkazu dvacátého století. Továrna na absolutno - Čapka nepochybně zasáhl ohromující rozvoj válečné techniky ve čtyřicátých létech první světové války. Popularizovaná ba vulgarizovaná „atomistická teorie" ho přivedla k chestertonovskému nápadu, že po totálním spálení hmoty nezbude nic jiného než Bůh. Že se bůh nemusí nutně projevovat jako bytost dobrotivá a tvůrčí, to je zase myšlenka naveskrz čapkovská. Román končí nepříliš přesvědčivou vizí všeobecného smíření.

Soubor pohádek Karla Čapka z roku 1932. S milým, vstřícným humorem autor pomocí pohádkových příběhů objasňuje spoustu jevů běžného života a popisuje, co se děje ve chvílích a na místech, kam se člověk málokdy dostane. Dozvíte se spoustu faktů z psí a kočičí říše nebo z mnoha lidských profesí. Kniha obsahuje tyto pohádky: Velká kočičí pohádka, Psí pohádka, Pohádka ptačí, První loupežnická, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Tulácká pohádka, Velká policejní pohádka, Pošťácká pohádka, Velká pohádka doktorská.

Výbor z Čapkových sloupků, poznámek a úvah o osobnostech naší kultury z knihy Ratolest a vavřín z roku 1947, kterou uspořádal dr. Miroslav Halík a zahrnovala i osobnosti světové kultury. Připravil Jaroslav Šimůnek.

Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.

v tomto díle pomocí sloupků podrobil rozboru frázi a její zneužití

Výbor z díla. Záměrem pořadatelovým bylo nejen vystihnout osobitý Čapkův rys - jeho oslavu obyčejného, prostého člověka a láskyplný zájem o projevy každodenního všedního života - ale i zdůraznit pokrokové prvky jeho díla. Při seřazení próz bylo prohlédnuto jak k jejich chronologii,tak k tomu, aby se v nich odrážela vzestupná linie Čapkova ideového vývoje. Do výboru je pojata většina "Povídek z jedné kapsy" a "Povídek z druhé kapsy", na něž navazují dva pohledy na Prahu, vyňaté z "Obrázků z domova". Vedle úplného textu spisku "Jak se co dělá" najdou se zde ukázky z knih "Věci kolem nás" a "Měl jsem psa a kočku". Za drobnými prózami z "Apokryfů" a "Bajek a podpovídek" je připojen poslední Čapkův fejeton "Pozdravy". Vydavatel: Naše vojsko - Praha

Dopisy odrážejí peripetie milostného vztahu od počátečního okouzlení přes potlačovanou vášeň až k (po Věřině sňatku v r.1923) postupnému zklidnění a proměně ve vtipné přátelské glosy.

Nově objevené a nepublikované texty potvrzují již známá Čapkova sdělení o okolnostech jeho politického působení v období před a po Mnichovu. Vidíme v nich Karla Čapka jako výraznou postavu mezinárodního kongresu Penklubů v Praze, jako prostředníka jednání se zástupcem slovenských Maďarů nebo s německým vyslancem či jako spisovatele angažovaného ve službách na poslední chvíli zřízeného ministerstva propagandy. Tato spolupráce je doložena dosud neznámými rozhlasovými projevy a korespondencí s ministrem H. Vavrečkou – nedávným nálezem Knihovny Národního muzea. Antologii Tichý hlas, nazvanou podle jednoho z neznámých textů, uspořádal a komentářem doprovodil literární historik a čapkovský editor Jiří Opelík.

„Zasvěcené osoby tvrdí, že vlastním začátkem filmu jsou prachy; zkrátka nejdřív se musí najít někdo, kdo je ochoten vrazit do věci peníze, aby se mohl koupit a rozpracovat námět, uzavřít smlouvy s režisérem, herci a operatérem, najmout ateliéry a tak dále. To je sice pravda; ale aby se ten někdo našel, musí se zpravidla do něho naléhavě hučet, že tady je, pane, báječný umělecký námět na nejúspěšnější film sezóny.“ Klasika ze Zlatého fondu SME. Digitalizovaný výňatek z publikace: Karel Čapek. Jak se co dělá. Nakladatelství Olympia. Praha 2010. 128 s. Jan Zoul, technický redaktor.

Druhá protifašistická hra Karla Čapka z roku 1938 ukazuje drama matky, která již ve válce přišla o manžela a téměř všechny syny. Nejmladšímu synovi proto zakazuje narukovat, aby neztratila i jeho. Svůj názor změní, až když v rádiu zaslechne, že se nepřítel nerozpakuje vraždit malé děti a tehdy sama vloží synovi zbraň do ruky a vyšle ho, aby s nepřítelem bojoval.

Další svazek prací Karla Čapka přináší následující tituly: Továrna na absolutno, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna acestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever.

S 30 autorovými kresbami, obálku navrhl a upravil Zdenek Seydl , doslov napsal Vítězslav Kocourek

Tři nejproslulejší autorova dramata, jimiž promlouval k nejpalčivějším problémům meziválečné doby. Drama R.U.R. z roku 1920 ukazuje na nebezpečí jednostranně intelektuálního vývoje člověka, který v nerovnováze s citovým vývojem spěje přes přebujelou technickou civilizaci k zániku.Drama Bílá nemoc z roku 1937, z doby narůstajícího nebezpečí světového ohrožení nacismem, předvádí konflikt pacifistického lékaře a diktátora usilujícího o uchvácení světové moci. Drama Matka z roku 1938, z doby bezprostředního ohrožení naší vlasti nacismem, rozvíjí vnitřní konflikt matky, jež obětovala pro čest, vědu a politickou ideu čtyři syny a jež v době ohrožení země musí dát a nakonec dobrovolně dává i syna posledního, nejmilejšího. K vydání připravil: Miroslav Halík Doslov: František Buriánek

Kniha uspořádaná z různých Čapkových pozorování, postřehů a aforismů o kočce vůbec a o jeho kočce Pudlence zvlášť. Autor si zde všímá charakteru kočky, jejího vztahu k pánovi a k domu, líčí potíže s rozdáváním koťat známým a s humorem pozoruje i člověka očima kočky. Fotografie Karel Čapek. Ilustrace Josef Čapek. Doslov O Karlu Čapkovi a jeho zvířátkách Olga Scheinpflugová.

Černobílé fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta; vydáno k 60. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. První snímky zachycují smutnou zprávu o úmrtí prezidenta Masaryka - jak byla zveřejněna v novinách a na vývěskách. Dále vidíme zámek v Lánech i Václavské náměstí ve smuteční výzdobě. Na Pražském hradě čekaly zástupy lidí na poslední rozloučení s bývalým prezidentem. Další snímky zachycují pohřební průvod Prahou. Kniha končí převozem rakve zpět do Lán. V závěru seznam publikací s tématem úmrtí T. G. Masaryka.... celý text

Výbor z publicistických článků o kultuře jazyka a úvah o dobovém politickém a společenském dění.

• Pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy. V půvabných cestopisných záznamech z Dánska, Norska a Švédska kreslí autor severskou přírodu s tundrami, fjordy, ledovci, jezery, pralesy, život Seveřanů na usedlostech, ve městech a do tohoto líčení vkládá své osobité, často humorné postřehy a kulturní vědomosti. Obálka a vazba: Milan Hegar K vydání připravil a pozn. opatřil Miroslav Halík. 15. vydání 42000 výt.

V Čapkových politických statích najdeme kritické analýzy české malosti, provincialismu, kritiku špatného fungování spravedlnosti, pokleslé politické kultury a intrikování politických stran. Zároveň vytyčil Čapek jakési základní normy, které by ti, kdo se považují za duchovní elitu, nikdy neměli opustit. Výbor z publicistických prací uspořádal Ivan Klíma. Uspořádal: Ivan Klíma

Poslední svazek Spisů se vrací na počátek Čapkovy tvorby a uzavírá tak kruh, v němž lze v mnohém najít klíč pro pochopení Čapkova velkého tvůrčího zjevu pozdějšího. Jeho poezie je vázána především na rané období jeho tvorby. Čapek v ní řešil otázky svého mladého věku a jaksi sám pro sebe si ověřoval možnosti básnického výrazu. Mezi básněmi příznačnými pro mladého člověka, v nichž se mladík vyrovnává se svými láskami, zklamáními a v nichž reflektuje i časové události, se začínají objevovat momenty, signalizující nadanou uměleckou osobnost, posléze již samého Karla Čapka v jeho raném tvůrčím období. S Čapkovou poezií, která nakonec zůstala epizodou na počátku jeho tvorby, úzce souvisí jeho činnost překladatelská, zejména jeho rozsáhlý projekt překladů francouzské poezie, později vydávaný pod titulem Francouzská poezie nové doby. Karel Čapek v ní provedl překladatelský experiment - jeho přesný, civilně pojatý, na adekvátnost myšlenky náročný převod se stal zjevením i pro soudobou českou poezii a je dodnes respektován téměř jako kongeniální. Pro úplnost prezentace Čapkovy překladatelské činnosti je zařazen i jeho překlad Berta Harta Brown na Calaverách a Molierova Sganarella.

Содерж.: Война с саламандрами : роман ; рассказы: В замке ; Деньги ; Жестокий человек ; Рубашки ; Случай с доктором Мейзликом ; Голубая хризантема ; Гадалка, и др. ; апокрифы ; сказки

Kniha obsahuje dva soubory próz týkajících se ročních dob, zahradničení, přírody a člověka. Text Zahradníkova roku vznikal v letech 1925-1928. Čapek, sám náruživý zahradník, vypráví vtipně a zaujatě o práci, úspěších i nezdarech zahradníka v neměnném koloběhu ročních dob. Zaujme bystrými postřehy a objevnými pohledy na věci zdánlivě všední a dobře známé a nejen laického čtenáře, ale i odborníka udiví šíří a hloubkou svých zahradnických znalostí. Druhá část knihy obsahuje Kalendář, který vznikl z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí jen v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře.

Soubor fejetonů, causerií a drobných novinářských prací, věnovaný kritickému pozorování věcí kolem nás i lyrickému zasnění nad nimi, zároveň však i lidem a jejich poměru k věcem. Jádrem knihy, sestavené podle autorových poznámek k chystanému souboru spisů, je devět fejetonů z rané autorovy sbírky O nejbližších věcech a novinářské a časopisecké sloupky, jež Čapek shromažďoval v obálce s názvem Věci. Kniha je tematicky členěná do tří oddílů: O věcech, O vynálezech, O zálibách a malých vášních.

Předmluva: Vítězslav Nezval: Průvodce mladých básníků. - Stať: Jiří Levý: Čapkovy překlady ve vývoji českého překladatelství a českého verše. - Antologie moderní francouzské lyriky od Baudelaira po Apollinaira, Vildraca, Romainse aj., kterou Čapek podstatně přispěl k přeměně českého básnického jazyka i k obohacení českého verše.; jako ilustrace Čapkovy reformy českého alexandrinu je připojen Molièrův Sganarelle, jednak v překladu O. Fischera, jednak v upraveném překladu Čapkově, i příslušné theoretické vývody obou překladatelů.

1. O začarovaném tulákovi 2. Pohádka psí 3. Pohádka ptačí 4. Pohádka vodnická 5. Pohádka loupežnická 6. O šťastném chalupníkovi 7. Pohádka tulácká 8. Pohádka pošťácká 9. Velká pohádka doktorská

V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Ve svých cestopisech pozoruje Karel Čapek navštívené cizí země se zaujetím a úžasem téměř dětským, sleduje jejich podstatu a zvláštnosti, vybírá to nejcharakterističtější a s neuvěřitelnou lehkostí přenáší svůj dojem na čtenáře. Texty i ilustrace balancují na hranici vážnosti a nezvladatelného veselí a zachycují zemi výstižněji než zdlouhavé průvodce. Objevitelský instinkt autora vede, aby se vyhýbal nejobvyklejším turistickým místům a vyšlapaným cestám. Svým svěžím, hravým, vtipu nakloněným pohledem však dovede objevit překvapivé a kouzelné stránky i u věcí známých, zdánlivě všedních. Cesta do neznáma vyvolává v autorovi i v nás, kteří ho na jeho poutích následujeme, okouzlení rozmanitostí světa, euforický pocit bytí mimo určité místo a navrací nás k sobě samým – jsou to chvíle dokonalého štěstí… „Zahrady Alcázaru jsou svým způsobem typické pro španělské zahrady; je tam sice ledacos, co není nikde jinde, na příklad baňos čili klenutá koupací síň doni Marie de Padilla, milenky křesťanského krále Petra Ukrutného. Praví se, že tehdejší zdvořilost žádala, aby dvorští kavalíři pili vodu z její koupele; ale já tomu nevěřím, protože jsem viděl málokterého caballera v Seville pít vodu.“

„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918). Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných. Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911. Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.