Making his way to Prague for the opening of Don Giovanni, Mozart playfully tries to steal an orange from a family garden but he is caught. Soon, he finds himself forgiven and welcomed by the family, and when they reveal it is their daughter's wedding, there can only be one guest of honour - Mozart himself.
Moby Dick (1851), le chef-d'oeuvre de Melville, est l'histoire d'une obsession : depuis qu'un féroce cachalot a emporté la jambe du capitaine Achab, celui-ci le poursuit sans relâche de sa haine. Ismaël, matelot embarqué à bord du baleinier le Péquod, se trouve pris peu à peu dans le tourbillon de cette folle vengeance : c'est par sa voix que se fera entendre l'affrontement final de l'homme et du grand Léviathan blanc. Somme encyclopédique érigeant la baleine en un véritable mythe, récit hanté par l'énigme du bien et du mal, Moby Dick nous fait naviguer sur des mers interdites et accoster sur des rivages inhumains. Jamais on n'épuisera la science des baleines, suggère Melville. Jamais non plus on ne viendra à bout de la fascination qu'inspire ce roman sombre et puissant.
Nouvelle approche, C'est : Un nouvel art de lire... Ou de relire. Un nouvel art d'aborder les textes, même les plus intimidants. Un prince transformé en grenouille, un cercueil de verre où une délicate jeune fille vit en hibernation, un enfant si petit si petit qu'on l'avale par mégarde...dix-sept histoires de surnaturelle-fiction qui commencent très, très mal...
Románová tetralogie (Pod jilmy, Proutěná panna, Ametystový prsten, Pan Bergeret v Paříži), společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života (zradí ho manželka s jeho nejmilejším žákem). Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie.
„Úsměvná pohádka pro dospělé Kocourek Sklíčko (1856) je vyňata z prvního svazku Lidí seldwylských. Má všechny příznačné rysy kellerovské ražby: kresbu realistickou, obrazivost romanticky bujnou a šelmovskou jiskřivost.“ Takto charakterizuje překladatelka první pohádku z pera švýcarského klasika, pohádku o dvorném kocourkovi Sklíčkovi a jeho dobrodružných cestách po střechách a půdách starobylých domů, filosoficky laděné vyprávění o lásce a životě. Ve druhé pohádce Sova Pálenka překladatelka podle dochovaného autorova náčrtu vypráví, jak se kocourek dostal k spisovateli Brkoslavovi, a rozvádí trpký příběh kocourkovy přítelkyně sovy.
Přepracované vydání knih Svatební jízda a Proměny pod společným názvem Trůny milostné i kruté si podmaní silou obraznosti, epikou příběhu a hořkým chvějivým podtextem milostného zaslíbení Elišky Přemyslovny.