Předmětem knihy je neoficiální česká literatura epochy stalinismu. Obecná část práce přibližuje kulturní politiku po roce 1948 a podmínky literární tvorby, a na základě literárních dokumentů též situaci autorů, kteří nebyli přijatelní pro oficiální literární scénu. Představuje Edici Půlnoc, jeden z mála neoficiálních edičních projektů v období let 1948 až 1953; v centru pozornosti jsou zejména literární počátky autorů této edice, především programy „totálního realismu“ Egona Bondyho a „trapné poezie“ Ivo Vodseďálka.
Kolektivní monografie navazuje na publikaci Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění z roku 2011. Mezioborovou perspektivu získává především díky pohledům estetika Karla Stibrala, antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, obrazy industriálního Ostravska sousedí s krajinami reprezentujícími Beskydy a Jeseníky.
Kniha se zabývá působením a vlivem jezuitského řádu v českých zemích. Různorodé tematické a metodologické přístupy přinášejí nové perspektivy filologické, literárněvědné a kulturněhistorické. Jednotícím prvkem všech studií je věcný pohled na dané téma, nepodléhající dlouholeté ideologicky podložené debatě o Tovaryšstvu Ježíšovu. Autoři a autorky jsou přední zástupci české, německé a rakouské bohemistiky a kulturních věd.
Dieser Band enthält Beiträge in tschechischer und deutscher Sprache. In diesem Band sind wissenschaftliche Beiträge versammelt, die ein gemeinsames Interesse für die Sprache, Literatur und Kultur des tschechischen Barock im mitteleuropäischen Kontext verbindet. Das Barock wird hier nicht nur als eine kulturhistorische Epoche unter anderen verstanden, sondern auch als Ausdruck einer immer noch aktuellen Geisteshaltung. Die Autoren des Bandes gehören unterschiedlichen Generationen, Nationen und wissenschaftlichen Orientierungen an. Gerade dieses breite Spektrum, die unvoreingenommene Diskussion sowie die gegenseitige Verträglichkeit verschiedener Standpunkte und Methoden tragen in gewissem Sinne zur Herausbildung eines toleranten Europäertums bei, das sich seiner historischen und kulturellen Wurzeln bewußt bleibt. Tento soborník prinásí vedecké studie, které spojuje zájem o jazyk, literaturu akulturu ceského baroka ve stredoevropskych souvislostech. Baroko zde není chápáno jako jedna kulturnehistorická epocha mezi jinymi, ale také jako vyraz duchovního postoje, jenz je stále aktuální. Autori svazku patrí k ruznym generacím, národnostem a jsou ruzné vedecké orientace. Práve takové siroké spektrum, nezaujaté diskuse a vzájemná snásenlivost ruznych stanovisek i metod v jistém smyslu prispívají k vytvárení tolerantního evropanství, které si je vedomo svych historickych i kulturních korenu.
Das Buch beschäftigt sich mit der tschechischen Literatur unter den Bedingungen der stalinistischen Kulturpolitik, insbesondere mit der Situation und dem Schaffen der offiziell nicht geduldeten Autoren. Im Zentrum stehen die Eigenverlagsreihe Edice Pulnoc und die poetischen Konzepte ihrer Autoren, vor allem der Totale Realismus von Egon Bondy und die Peinliche Poesie von Ivo Vodsed'álek. Sie sind sowohl als künstlerische Reaktion auf den Totalitarismus bedeutsam als auch als Vorläufer des tschechischen Underground der 70er und 80er Jahre. Das Werk der Pulnoc-Autoren wird mit theoretischen Fragen wie etwa nach den Grenzen der Literarizität verbunden und in eine Vielzahl von kulturellen und historischen Kontexten eingebettet.
Tento svazek se zabývá tématem, které je právě tak aktuální jako kontroverzní: poprvé je zde vědecky zpracována problematika vyhnání / vysídlení / odsunu Němců z Československa v kontextu české literatury. Zabývá se rovněž historickými, antropologickými a psychologickými aspekty transferu a nucené migrace. Některé příspěvky analyzují téma v dalších středoevropských literaturách - v německojazyčné, polské, slovenské resp. maďarské.
Jednotlivé studie byly předneseny v rámci mezinárodního symposia, jež se konalo v květnu 2004 ve Vídni a bylo stejně jako tento svazek dvojjazyčné (česko-německé). Na závěr každého příspěvku proto otiskujeme resumé ve druhém jazyce.
