Miloslav Stingl Livres

V knize se vydáme po stopách vzniku slavných indiánských říší Mayů, Zapotéků, Inků, Aztéků a dalších. Otvírá se nám zde pohled na způsob života těchto dávných říší, na jejich monumentální stavby, zahrady ze zlata i pohádkové poklady. Autor nás zavede také mezi Indiány Severní Ameriky, mezi prérijní Indiány. I jejich svobodný život skončil po objevení Ameriky, zbídačením, oloupením o veškerou půdu a zahnáním do rezervací. Přes barvitou historii se dostáváme až k přítomnosti dnešních Indiánů, která je stejně zajímavá a dramatická.

Autor v knihe pútavo opisuje nielen bohatú predkolumbovskú minulosť Indiánov, ich spôsob života, kultúry, bojov s conquistadormi, ale aj ich život v časoch vydania knihy. Popri čítaní sa s ním vydáte po stopách vzniku civilizácií Mayov, Inkov, Aztékov a ďalších slávnych civilizácií.

V knize o Nové Guinei se poprvé společně setkávají dvě významné cestovatelské osobnosti, inženýři Hanzelka – Zikmund a M. Stingl. Díky spojení tří materiálů z posledních 40 let nabízí kniha fascinující pohled na podivuhodnosti ostrova, doplněný o 300 zajímavých fotografií. Nová Guinea, považována za nejexotičtější oblast planety, skrývá neznámé kouty a lidi, kteří znají svou podobu pouze z odrazu vodní hladiny. Jejich největšími vymoženostmi jsou kostěný nůž, teslice a luky, přičemž nikdy neviděli kolo. Magická houština je protkána kouzly, vinou a mstou. Hanzelka – Zikmund se dostali na Guineu v klíčovém okamžiku historie, kdy vznikalo nové území Irian Jaya. Jejich citlivý materiál, dosud nepublikovaný, je doplněn unikátním rukopisem a historickými fotografiemi. Miloslav Stingl, uznávaný odborník a plodný český spisovatel, přináší etnologický pohled na východní část ostrova, zahrnující témata jako kanibalismus a umění. Současný projekt spojuje tyto legendy cestování a Rudolf Švaříček se zaměřuje na západní část ostrova. Kniha, uložená v elegantním pouzdře s dárky a kvalitním křídovým papírem, je zhmotněním snu. Exkluzivní balení obsahuje vonné tyčinky a kalendář z přírodních materiálů.

Kniha je poutavým vyprávěním předního českého cestovatele a spisovatele Miloslava Stingla o válkách indiánů Severní, Střední a Jižní Ameriky, které vedli proti bílým dobyvatelům. Setkáme se nejen s příběhy nejznámějších indiánských náčelníků, jako byli Sedící býk a Geronimo (který posloužil Karlu Mayovi jako předobraz Vinnetoua), a nejznámějších bitev, jako byla ta u Little Big Hornu, ale autor věnuje pozornost také méně známým válečným tažením jihoamerických indiánů. Kniha je strhujícím čtením o vyčerpávajících válkách, zradě, smrti i lásce, ale zejména o odvaze původních obyvatel Ameriky, kteří se často vrhali do předem prohraných a nevyrovnaných bitev, aby si zachovali svou hrdost a svobodu.

Život, zázraky a záhady říše Inků. Na území obou Amerik žily -- a dosud žijí -- desítky, ba stovky indiánských kmenů a národů. Žádný z nich však nevytvořil tak obrovskou říši, jako Inkové. Vnuci stavitelů této velkolepé říše jsou i dnes nejpočetnějším indiánským národem Ameriky. Tato kniha hovoří tedy o říši Inků a o těch, kdo ji vytvořili, kdo ji uctívali -- jako svého stvořitele a svého nejvyššího boha -- zlaté slunce. Hovoří o vládcích tohoto mocného indiánského státu -- vznešených panovnících i jejich ženách. a vypráví také o tom, co nám Inkové zanechali, zůstavili. O neuvěřitelně krásných dílech vytvořených takřka vždy z národního kovu Inků -- zlata. A vypráví i o nádherných městech, která tito Indáni ve své zemi vybudovali. V knize Indiáni zlatého slunce však nepotkáme jen vznešené panovníky říše Inků, ale i její prosté obyvatele, poznáme všechny stránky jejich života, dozvíme se, co tyto Indiány těšilo, čím se bavili, co a koho milovali a také -- proti komu bojovali. Projdeme dějinami indiánského státu od bájných časů jeho založení prvým Inkou Manco Capacem po časy jejího největšího rozkvětu a potom tragického zániku.... celý text

Čtyři dobrodružné povídky pro mládež (Ukradený totem, Ztracený Eskymák, Trosečníci australské pouště, Havajský princ). První vypráví příběh o ztraceném indiánském totemu, příběh z prostředí Indiánů na Ostrovech královnyCharlotty u západokanadského pobřeží v době Světové výstavy v Montrealu. Hrdinou druhé odehrávající se v Grónsku před několika desítkami let, je mladý eskymácký lovec. Třetí zavádí do vnitrozemí pátého světadílu a v poutavémději předvádí původní obyvatelstvo a seznamuje s lovem klokanů. Čtvrtá je zasazena do prostředí Havajských ostrovů a její ústřední epizodou je plavba havajského chlapce kolem jednotlivých ostrovů.

Miroslav Stingl, jeden z najznámejších českých cestovateľov nás v knihe zavedie do Melanézie, v ktorej navštívil množstvo ostrovov a ich obyvateľstvo. Kniha sa venuje štúdii spôsobu života jednoduchých, primitívnych kmeňov, zvykmi a ich kultúrou. Stingl navštívil poslednú "mincovňu" z dobykamennej, kde si domorodci vyrábajú platidlo z mušlí na ostrove Langa-Langa, ďalej ostrovy Fidži a ďalšie. Veľmi pútavo a autenticky napísaný cestopis s množstvom fotografií. Jedine slovenské vydanie vyšlo vo vydavateľstve Obzor v rámci edície "Svetom"

Miloslav Stingl, slavný český cestovatel, při své cestě kolem světa navštívil i divokou a neznámou Melanésii. Zažil tam věci neobyčejně zajímavé a pro nás téměř neuvěřitelné. Přihlížel, jak bojovníci na Fidži tančí na rozžhavených kamenech ohniště, a popíjel s nimi při náboženských obřadech omamnou yangonu, navštívil poslední mincovnu kamenné doby, kde vyrábějí na ostrovech Langa-Langa dosud používané mušlové peníze, pobyl ve vesnici Tasimboko, jejíž obyvatelé se živí výhradně vejci zvláštního ptáka. V neposlední řadě se autor zabýval různými formami lidojedství, které zde kdysi kvetlo a dalo dokonce ostrovům jméno.

Do povědomí současného světa vstoupila polynéská kultura skutečně v ne zcela přesné, nepravdivé podobě. Podobě formované jednou dezinformací, podruhé romantickými, avšak málo pravdě odpovídajícími představami. A stejně zkreslené představy, jaké mají mnozí naši současníci o této kultuře, mají o Polynésanech a Polynésii obecně. Je zcela nesporné, že polynéská kultura je takřka zcela neznámá. Konkrétní informace o ní nahradily opět jen představy. Představy o překrásných ženách Havaje a Tahiti, představy o sladké polynéské hudbě. Hudbě, jíž je přisuzována podoba, v jaké ji vysílají komerční rozhlasové stanice, představy o až exaltovaném erotickém životě na těchto "ostrovech lásky". Prostě - představy, představy a znovu představy - voňavé, lákavé, nádherné. Ale přinejmenším hodně nepřesné. Zajisté je polynéská hudba líbezná, zajisté jsou zdejší ženy krásné. A zajisté i lásce, erotickému životu se lidé v Polynésii oddávají vděčně a bez zbytečně předstíraného ostychu. Toto všechno však není samozřejmě celý úhrn, celý obraz polynéské kultury. V jejím mozaikovém obraze, stejně jako v mozaikovém obraze každé jiné kultury zeměkoule, a v obraze skupiny, která ji vytvořila, je celá řada sklíček. A teprve z desítek a stovek článků této mozaiky je možné složit celý obraz, který by se tedy mohl a měl jmenovat: "Polynésané, Polynésie, polynéská kultura".