Quel est ce dernier et célèbre roman de Dostoïevski ? C'est un roman criminel, socio-philosophique, religieux-mystique, familial, polémique, accusateur, ou quelque chose comme un traité ecclésiastique ? Les débats à ce sujet se poursuivent, et tous ces attributs peuvent recevoir une réponse affirmative. Mais il serait encore plus juste de dire que c'est tout cela à la fois, et de plus, c'est un livre terrible, cruel, presque effroyable, dont les problèmes et les questions, surtout à l'époque de sa création, ont tourmenté la vie et continuent d'émaner dans la littérature moderne. On y trouve tout un monde de types russes, un large tableau de la vie russe, un roman sur le destin de l'homme, de la Russie, de l'humanité, mais aussi l'ensemble de la pensée et de la quête de Dostoïevski, son conflit avec le matérialisme philosophique et le socialisme, ainsi que toutes ses propres doutes, son protest contre l'injustice et la cruauté du monde et son ordre divin et humain. L'intrigue du roman reflète les pensées torturées, les passions ardentes et les doutes cruels de Dostoïevski, avançant avec une tension et un drame irrésistibles, pleins de rebondissements ; les personnages des frères Karamazov et de leur père resteront à jamais gravés dans la mémoire du lecteur.
Břetislav Hůla Livres
Jaký je tento poslední a proslulý Dostojevského román? Je to román kriminální, sociálně filosofický, nábožensko-mystický, rodinný, polemický, obžalobný, nebo je to něco na způsob církevního traktátu? Dodnes o tom pokračují spory a na všechny tyto atributy je možno odpovědět kladně. Ale ještě správnější bude, řekneme-li, že je to vše v jednom, a navíc, že je to strašná, krutá, až úděsná kniha, jejíž problémy a otázky, zvláště v době jejího vzniku, zmítaly životem a v jiných podobách nepřestaly vyzařovat do moderní literatury. Je v ní celý svět ruských typů, široký obraz ruského života, román osudu člověka, Ruska, lidstva, ale také všechen souhrn myšlení a hledačství Dostojevského, jeho svár s filosofickým materialismem a se socialismem, ale také i všecka míra jeho vlastních pochybností, protest proti nespravedlnosti a krutosti světa a jeho božského i lidského řádu. Děj románu je očividně obrazem mučivých myšlenek, vášnivých citů a krutých pochybností Dostojevského, řítí se kupředu s nezadržitelným napětím a dramatismem, plným zvratů; postavy bratrů Karamazových i jejich otce navždy utkví v paměti čtenáře.
Kniha přibližuje široké čtenářské veřejnosti problémy tvorby uměleckého díla, srozumitelné i mimo odborníky a umělce. V oblastech architektury, stavitelství a sochařství, plastiky i malířství. Napříč historií a časem.
Bratři Karamazovi jsou jedním z vrcholných románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové. Pětičlennárodina je pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu: otec Fjodor je realita smyslného nevykoupeného těla, bratři Ivan - čirý rozum, Dmitrij je vášeň a Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem století, dítětem nevíry a pochybností. Tato monumentální syntéza autorových náboženských, filosofických a etických názorů Dostojevského je zároveň i vyvrcholením jeho spisovatelské a duchovní cesty.