Zdeněk Nejedlý Livres

Uno de los libros mas amenos, sugestivos y conmovedores que se han escrito sobre la Segunda Guerra Mundial. Una obra maestra en la que conocemos a los personajes que intervinieron en la hazana mas decisiva de la guerra, que es lo que pensaban los soldados de ambos bandos, cual era su estado de animo y como lucharon aquel 6 de junio de 1944.

F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.

Prodaná nevěsta : komická zpěvohra o 3 jednáních / Karel Sabina a Bedřich Smetana ; k tisku upravil a doslov napsal Dr. Miloslav Novotný ; původní litografie nakreslil Karel Svolinský

F. L. Věk je historický román Aloise Jiráska odehrávající se v době národního obrození v 2. polovině 18. století a na začátku 19. století. Je to nejdelší (5 svazků) a nejdůležitější Jiráskovo dílo.Postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Román také zobrazuje herce a spisovatele Václava Tháma a vydavatele Václava Matěje Kraméria.

Klasické dílo české literatury detailně líčí dramatické období vrcholící protireformační moci ve 20. letech 18. století v Praze a na Skalce u Opočna.

Historický obraz z druhé polovice XVIII.století. Roku 1628 přišel na statek “na Skalce” nový sedlák. Byl jím Jíra Skalák, který se zúčastnil selského povstání na Opočensku. Po neúspěchu povstání byl tělesně potrestán. Nakonec uprchl a usadil se na statku na Náchodsku, kde si založil rodinu. Dějiny šly dál, ale rod Skaláků i přes všechny útrapy stále žil na “skalce”. Vlastní děj se odehrává v polovině 18.století, za vlády Marie Terezie. Jednoho zimního dne dorazí “na skalku” dva jezdci žádají nocleh. Jsou to mladý kníže Piccolomini a jeho sluha. Kníže si najednou povšimne Skalákovy dcery Marie a pokusí se ji znásilnit. Marii se však podaří uprchnout. Na útěku se ovšem těžce zraní. V tom na statek dorazí Mikuláš Skalák, který knížete napadne. Pranici ukončí Baltazar Uždan, voják z pluku dragounů královny Marie Terezie, který náhodou jede kolem. Skaláci musí ještě téhož večera ze statku uprchnout, protože jim hrozí smrt za napadení knížete...

Nepřátelství mezi Volfem Vilémem Lamingerem, svobodným pánem Albenreuthu a Sladkým-Kozinou.

Vydejte se s námi do časů, kdy praotec Čech poprvé stanul na hoře Říp, kdy kněžna Libuše vyřkla svá proroctví a kdy se rodily samotné dějiny. Zažijte dobrodružství spolu s udatným Bivojem, moudrým králem Václavem či romantickým Břetislavem. Přečtěte si legendy a mýty psané jazykem srozumitelným dnešním dětem, a přitom uchovávajícím tajemství dávných věků.

Toto vydání jest třetím v "Národní četbě" otištěným podle původního vydání z r. 1862. Chyby tiskové a pravopisné jsou opraveny.

Studie z r. 1926, zařazená pak do 13. sv. Sebraných spisů, načrtává nejprve sociologickou základnu let 60.-80. min. stol., z níž Jiráskovo dílo vyrůstá. Dokazuje, jak Jirásek vlastně dobýval svého obecenstva směrem zdola nahoru. Příčiny toho byly třídní: široké vrstvy porozuměly Jiráskovi ihned a přilnuly k němu, protože je s ním pojilo společné sociální vědomí a cítění. Naproti tomu naše buržoasie nikdy Jiráska za svého umělce nepokládala, jeho spisy četla povrchně, byl pro ni spisovatelem méněcenným a tendenci jeho spisů pak naprosto nepřijímala. V kapitolách "Hronov", "Litomyšl", "Historie" a "Epopeje" ukazuje Nejedlý, jak Jiráskovo umění je založeno na posile slabých proti mocným a objasňuje, proč v každé době zůstávají spisy Jiráskovy lidovým vrstvám milou a užitečnou četbou.

Čtvrtý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany, kterým autor završil svou práci o tomhle národním skladateli.

Menší monografie o významném národním skladateli.

Alois Jirásek: U NÁS. Románová čtyřdílná kronika. Kniha třetí - OSETEK.

Druhý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. Masaryk docent 1877-1882

Lidová knihovna Musea B. Smetany v Praze; sv. 2

Tato práce byla napsána r. 1913 a vyšla v České kultuře téhož roku. V nové úpravě knižní vydána v prosinci 1926 jako 5. kniha Dobré edice, kterou vydal Bedřich Bělohlávek.

Druhy svazek "Kritik" obsahuje stati, jimiž Zdeněk Nejedlý komentoval v Rudém právu kulturní a především hudební život v letech 1923-1935.

Nejde pouze o zápisky milostného rázu k druhému pohlaví z pohledu Zdeńka Fibicha, ale především co měl rád, co naplňovalo tím kladným život skladatele.

Čtvrtý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. První výboje

Kniha Nejedlého statí, recenze i pasáže o spisovatelích a dílech.

Třetí svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.

První svazek o životě a díle Bedřicha Smetany. S 30 obrazovými přílohami a 21 facsimily.

Druhý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.

K čemu potřebuje kulturu? A kdo ji potřebuje a kdo ne? I o tom je tato kniha. Tedy kdo a kolik je ochoten věnovat druhým, neb kultura je především výsledkem práce skladatelů, stavitelů, pisatelů, sochařů a jiných odvětví umění. Z. Nejedlý pochopitelně psal tuto knihu z pohledu své doby, avšak uvedené otázky řeší lidi v každé době a to každý sám za sebe.

Přednáška vystihuje, jak velkou úlohu hraje v J. dílech místo, na němž se vyprávění odehrává. Jde hloub než obvyklé "literární průvodce", jde za smyslem líčených míst a krajů, sleduje nejen Jiráskovo vciťování se v přírodní ráz jednotných oblastí, ale i jeho prociťování kulturních, společenských a lidových jevů kraje. Jsou-li mu náchodský zámek s kláštery a kostely sídlem zlé moci, pak pravé Jiráskovo Náchodsko je mezi lidem, v prostých staveních, malých vesnických chaloupkách a roztroušených samotách.

Menší monografie o významném národním skladateli.

Druhý svazek od Z. Nejedlého na téma dějin hudby. První vyšel v r. 1918.

Vzpomínky předních prvorepublikových politiků osobností na návštěvu u Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně a rozhovory s ním. Vzpomínají T. G Masaryk, K. Kramář, D. P. Makovický, Z. Nejedlý a K. Velemínský.