Zdeněk Nejedlý Livres

288pages. poche. broché. Le 24 avril 1944, le maréchal Rommel disait à son aide de camp: La guerre sera gagnée ou perdue sur ces plages. Les premières vingt-quatre heures de l'invasion seront décisives. Pour les Alliés comme pour nous, ce sera le plus long jour. Moins de deux mois plus tard, dans son bunker dominant Omaha Beach, le major Werner Pluskat, qui avait veillé toute la nuit, scrutait une dernière fois le ciel qui pâlissait à l'approche de l'aube. Alors, ses jumelles s'arrêtèrent. Il regarda attentivement. A travers les lambeaux de brume qui se dissipaient, l'horizon s'emplissait de navires, comme par enchantement. On aurait dit qu'il y en avait des milliers. C'était une armada spectrale, surgie de nulle part. Le souffle coupé, figé sur place, le guetteur comprit à cet instant, avec calme et certitude, que c'était la fin de l'Allemagne.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

Prodaná nevěsta : komická zpěvohra o 3 jednáních / Karel Sabina a Bedřich Smetana ; k tisku upravil a doslov napsal Dr. Miloslav Novotný ; původní litografie nakreslil Karel Svolinský

F. L. Věk je historický román Aloise Jiráska odehrávající se v době národního obrození v 2. polovině 18. století a na začátku 19. století. Je to nejdelší (5 svazků) a nejdůležitější Jiráskovo dílo.Postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Román také zobrazuje herce a spisovatele Václava Tháma a vydavatele Václava Matěje Kraméria.

Ukazuje pravdivě násilnou rekatolizaci, v čele s odborníky - jezuity. Hlavní protagonisté - skalský regent a rodina myslivce Machovce, trestaného jezuity za přechovávání českých knih. Z jejich rozhodnutí je Helenka Machovcová dána na převýchovu do domu pražského sedláka, kde se zamiluje do jeho syna. Láska mladých lidí narazí na odpor bohaté katolické rodiny a dívka se posléze vrací k otci, aby ho provázele do emigrace. Pochmurný závěr je v souladu s celkovým zaměřením knihy, v níž se autor soustředil na vysledování vnitřního stavu české společnosti v době baroka a zobrazil její morální krizi.

Knížete Piccolominiho zastihne na cestě sněhová vichřice a proto hledá přístřeší ve vesnici. Zastaví Na skalce, kde již dlouho žije rodina Skaláků, kteří jsou vzdělanými vyznavači církve bratrské. Kníže zahlédne mladé děvče a jde za ní...

Historický obraz s ilustracemi A. Strnadela. Román o historii statečných chodských vesničanů, kteří v 17. stol bojovali za svá historická práva, sociální spravedlnost a národní svobodu. Nevýraznější jsou postavy německého šlechtice Lammingera, krutého utiskovatele poddaných a osobnost revolučního bojovníka Jana Sladkého-Koziny, obhájce a mluvčího lidu, který své přesvědčení zaplatil životem.

Staré pověsti české vycházejí ve dvojím vydání, jak s původním Jiráskovým textem a Trnkovými ilustracemi a tak s obrázky z Trnkova stejnojmenného filmu s krátkými slovesnými pasážemi. Staré pověsti české, inspirované Kosmovou kronikou a Kronikou českou Václava Hájka z Libočan, napsalAlois Jirásek v roce 1894 již jako zralý autor a knihu věnoval Františku Bartošovi. Česká mytologie je i významnou součástí tvorby filmového tvůrce, ilustrátora a malíře Jiřího Trnky. Loutkový film Staré pověsti české z roku 1952 se těšil velkému mezinárodnímu ohlasu a získal mnohá zahraniční i domácí ocenění. O devět let později pak vznikly ilustrace k Jiráskovým pověstem a knížka se dočkala několika českých i cizojazyčných vydání. Poprvé vyšla v roce 1961 v SNDK. Film se stal součástí poslední výstavy v hlavní budově Národního muzea v Praze, které zde končí svou činnost před dlouholetou rekonstrukcí a při příležitosti této výstavy vychází nyní i kniha konečně v takové podobě, jakou si zaslouží. 01-037-70

Povídka vyšla po prvé v brněnském kalendáři "Koleda" v r. 1857 a je vyvrcholením projevů a literárních děl Němcové, v nichž kritisuje soudobou buržoasní společnost. Dva rozdílné světy tu žijí vedle sebe a proti sobě. Na jedné straně svět zámožných měšťanů a majitelů dvorců a druhý svět chudých řemeslníků a především městské chudiny, dělníků, podruhů a podruhyň. Jim také věnuje ve svém uměleckém zpracování největší pozornost, prokreslujíc je prostými prostředky jazykovými do reálných živých postav.

Studie z r. 1926, zařazená pak do 13. sv. Sebraných spisů, načrtává nejprve sociologickou základnu let 60.-80. min. stol., z níž Jiráskovo dílo vyrůstá. Dokazuje, jak Jirásek vlastně dobýval svého obecenstva směrem zdola nahoru. Příčiny toho byly třídní: široké vrstvy porozuměly Jiráskovi ihned a přilnuly k němu, protože je s ním pojilo společné sociální vědomí a cítění. Naproti tomu naše buržoasie nikdy Jiráska za svého umělce nepokládala, jeho spisy četla povrchně, byl pro ni spisovatelem méněcenným a tendenci jeho spisů pak naprosto nepřijímala. V kapitolách "Hronov", "Litomyšl", "Historie" a "Epopeje" ukazuje Nejedlý, jak Jiráskovo umění je založeno na posile slabých proti mocným a objasňuje, proč v každé době zůstávají spisy Jiráskovy lidovým vrstvám milou a užitečnou četbou.

Čtvrtý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany, kterým autor završil svou práci o tomhle národním skladateli.

Menší monografie o významném národním skladateli.

Na padolské faře se objevuje bratr faráře Havlovického, Vincenc. Ten se chce časem vrátit do Padolí a začít zde těžit uhlí - je totiž přesvědčen, že je v kraji mnoho neobjevených zásob. Mezi místními pašeráky se objeví starý známý Málek s malým sirotkem, Hilmou, kterého našel cestou. Sirotka se ujímá tkadlec a pašerák Lhoták. Hilma si sice polepšil, musí však těžce pracovat a dokonce i Lhotákovi pomáhat při pašování - za jedné zimní cesty silně promrzne a těžce onemocní. Od té toby je velmi slabý. Faráře Havlovického zaujme nejen jeho osud, ale i jeho malířské nadání. Zařídí mu místo na umělecké škole a ubytování v Praze. Láska učitelského mládence v Poříči Kalisty k Anně Dušánkové z Padolí, nedopadne šťastně - rodiče Anny, zpyšnělí náhlým blahobytem, vyberou své dceři jiného ženicha - bohatého sedláka Dománě, kterého si Anna nakonec oblíbí.Začátkem roku 1840 dorazí do Padolí nový komisař - přísný a nekompromisní...

Druhý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. Masaryk docent 1877-1882

Lidová knihovna Musea B. Smetany v Praze; sv. 2

Tato práce byla napsána r. 1913 a vyšla v České kultuře téhož roku. V nové úpravě knižní vydána v prosinci 1926 jako 5. kniha Dobré edice, kterou vydal Bedřich Bělohlávek.

Druhy svazek "Kritik" obsahuje stati, jimiž Zdeněk Nejedlý komentoval v Rudém právu kulturní a především hudební život v letech 1923-1935.

Nejde pouze o zápisky milostného rázu k druhému pohlaví z pohledu Zdeńka Fibicha, ale především co měl rád, co naplňovalo tím kladným život skladatele.

Čtvrtý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. První výboje

Kniha Nejedlého statí, recenze i pasáže o spisovatelích a dílech.

Třetí svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.

První svazek o životě a díle Bedřicha Smetany. S 30 obrazovými přílohami a 21 facsimily.

Druhý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.

K čemu potřebuje kulturu? A kdo ji potřebuje a kdo ne? I o tom je tato kniha. Tedy kdo a kolik je ochoten věnovat druhým, neb kultura je především výsledkem práce skladatelů, stavitelů, pisatelů, sochařů a jiných odvětví umění. Z. Nejedlý pochopitelně psal tuto knihu z pohledu své doby, avšak uvedené otázky řeší lidi v každé době a to každý sám za sebe.

Přednáška vystihuje, jak velkou úlohu hraje v J. dílech místo, na němž se vyprávění odehrává. Jde hloub než obvyklé "literární průvodce", jde za smyslem líčených míst a krajů, sleduje nejen Jiráskovo vciťování se v přírodní ráz jednotných oblastí, ale i jeho prociťování kulturních, společenských a lidových jevů kraje. Jsou-li mu náchodský zámek s kláštery a kostely sídlem zlé moci, pak pravé Jiráskovo Náchodsko je mezi lidem, v prostých staveních, malých vesnických chaloupkách a roztroušených samotách.

Menší monografie o významném národním skladateli.

Druhý svazek od Z. Nejedlého na téma dějin hudby. První vyšel v r. 1918.

Vzpomínky předních prvorepublikových politiků osobností na návštěvu u Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně a rozhovory s ním. Vzpomínají T. G Masaryk, K. Kramář, D. P. Makovický, Z. Nejedlý a K. Velemínský.