Josef Macek Livres

Professor Josef Macek (1887-1972) was an important inter-war period economist, a leading personality of Czech Keynesianism. He became famous thanks to his polemics with the economist and minister of finance Karel Engliš on the questions of monetary and budget policy at the time of the economic crisis. After his emigration in 1948, he taught economics at the University of Pittsburg. This essay from the end of Macek's career, published for the first time, deals with the social-science methodology with special emphasis on the education to critical thinking. The work is published in the original English version.

Na podzim 1968 vyšla v Československu nákladem 3 000 výtisků pětisetstránková kniha s takřka stovkou ilustrací. Měla prozaický název: "Sedm pražských dnů. 21. - 27. srpen 1968. Dokumentace". Byla označena jako studijní materiál pro vnitřní potřebu a nebyla k dostání v žádném knihkupectví. přesto se zpráva o její existenci záhy rozšířila po celé zemi a do poloviny prosince 1968 prošly informace o vydání "Sedmi pražských dnů" celým světovým tiskem s výjimkou Sovětského svazu a jeho tehdejších satelitů. Osudy této knihy, přetištěné ze strojopisné předlohy bez další vazby rovnou na nekvalitní hrubý papír, byly mimořádné. Je to jediná kniha v novodobých československých dějinách, kvůli níž došlo k diplomatické mezistátní korespondenci. Kvůli ní obešli uniformovaní policisté několik málo měsíců po jejím vydání 800 československých institucí, jimž byla kniha zaslána, převážně archivů a knihoven, s příkazem, aby ji "zatkli" a postarali se o splnění sovětského požadavku, aby byla kniha "stažena z oběhu".... celý text

Syntetická práce o náboženských a duchovních dějinách Čech v období vlády Jagellonců (1471–1526). Macek v této knize zkoumal mnohovrstevnatý náboženský, kulturní a společenský život dvojího lidu (katolíků a utrakvistů) ve vírou rozdělené české společnosti, jíž vládli katoličtí králové, podporovaní husitskou většinou. Náboženské dějiny zahrnují v Mackově pojetí dějiny každodenních politických střetů, historii učené i laicke, nábožensky ovlivněné literatury, intelektuálních univerzitních debat, lidové zbožnosti, konfesní tolerance a hledání nových vizí uspořádání společnosti (humanismus, asketismus Jednoty bratrské).

Ve třech částech třetího dílu (Města a měšťané, Sociálně-politické zápasy ve městech, Spory a boje královských měst se šlechtou) popsal autor politické, ekonomické i kulturní klima v českých městech přelomu 15. a 16. století. Ve čtvrtém dílu Macek bohatě využívá archivní materiál i výsledky výzkumů archeologických, etnografických, lékařských a dalších. Kapitoly o otázkách právních či kulturních, o postavení ženy a manželských svazcích nebo o pověrách a magii se v Mackově podání stávají strhující četbou.

Název části: Hospodářská základna a královská moc Politické dějiny, hospodářská situace, královský dvůr a portréty panovníků.

Faktograficky bohatá a čtenářsky přitažlivá kniha podává ucelený obraz pozdního středověku v českých zemích. Česká šlechta, privilegovaná vrstva, charakterizovaná urozeností, mocí a majetkem, je námětem druhé části. Kniha je součástí čtyřdílného cyklu "Jagellonský věk v českých zemích".

Faktograficky bohatá a čtenářsky přitažlivá kniha podává ucelený obraz pozdního středověku v českých zemích. První část Mackovy čtyřdílné syntézy je věnovaná obecným poměrům v zemi, zejména hospodářským, královskému dvoru a panovníkům. Česká šlechta, privilegovaná vrstva, charakterizovaná urozeností, mocí a majetkem, je námětem druhé části.

Podtitul: Města. Ve třech částech třetího dílu (Města a měšťané, Sociálně-politické zápasy ve městech, Spory a boje královských měst se šlechtou) popsal autor politické, ekonomické i kulturní klima v českých městech přelomu 15. a 16. století.

Podtitul: Venkovský lid, národnostní otázka. Ve čtvrtém dílu Macek bohatě využívá archivní materiál i výsledky výzkumů archeologických, etnografických, lékařských a dalších. Kapitoly o otázkách právních či kulturních, o postavení ženy a manželských svazcích nebo o pověrách a magii se v Mackově podání stávají strhující četbou.

Vyprávění o králi Vladislavovi II. a jeho třech ženách.

Soubor studií, které byly v průběhu 70. a 80. let publikovány v Čechách i v zahraničí, prezentuje jedinečný pohled na historii české šlechty.

Přehledné populární vylíčení prvního čes. revolučního výbuchu proti feudalismu, k němuž vedly na poč. 15. stol. neustále se zostřující třídní rozpory za všeobecné krize feudalismu. 204 stran, 14 obrazových příloh, 4 mapky

Monografie úvodem kreslí tělesný i duševní portrét "husitského krále". Poté osvětluje projevy jeho vrozeného politického nadání. Ukazuje, jak smýšlením aristokrat osnoval dlouhodobou politickou koncepci, jak si dovedl vybíratschopné rádce i v zahraničí, jak budoval proti papežskému universialismu centralizovanou národní monarchii, v níž se rozvíjely nové společenské síly, zvláště měšťanstva, jak prováděl samostatnou zahraniční politiku i jak navrhlmírový projekt křesťanských států

Kniha se soustřeďuje zhruba na období 1300-1530 ve střední a severní Itálii. Zahrnuje všechny vzájemné souvislosti a vztahy. Zkoumá jak sociální a ekonomické podmínky renesance, v jádře hnutí protifeudálního, tak její kulturní projevy. Humanismus chápe jako protifeudální ideologii měšťanstva, ne však ještě jako ideologii buržoazní.

Ktož jsú boží bojovníci : čtení o Táboře v husitském revolučním hnutí. Výbor ukázek ze soudobých projevů, kronikářských zpráv, listů a jiných pramenů. Knížka má podobu montáže ukázek, proložených spojovacím textem, "... je určena všem, kdo se nespokojují výčtem a popisem vrcholné epochy našich dějin, nýbrž chtějí se dotknout a přímo cítit odkaz naší minulosti. Není tu na světlo vydáváno pro odborníka nic nového. Jen z nejrůznějších - leckdy nepřístupných, dávno rozebraných a i zapadlých - edic byla vybrána a přeložena hrst pramenů, splétajících se dohromady v živou představu Tábora. Zvláštní pozornost byla věnována dosud opomíjenému hospodářskému a sociálnímu pozadí tohoto vývoje, proto také traktátová, náboženská literatura ustupuje poměrně do pozadí." Výboru je předeslána úvodní kapitola o hospodářské a sociální situaci v Čechách na počátku 15. století. Snahou vydavatele bylo především, "aby čtenáři mohli v jedné knížce pohodlně sledovat nejdůležitější události, vojevůdce, politiky, kněze a vůbec život a vývoj na Táboře od bouřlivých počátků až k tragickému rozmezí lipanskému". Sestavil, k tisku připravil, předmluvu a poznámky napsal Josef Macek. Latinské texty přeložila Anna Pavlů.

První, úvodní svazek knižnice Odkazy pokrokových osobností naší minulosti podává obraz života, díla a myšlenek Jana Husa. Mackova kniha zavádí do konce 14. a počátku 15. století, kde sleduje stopy Jana z Husince od dětství až po kostnickou hranici. Kniha je doplněna četnými ukázkami z Husova díla.

Autor seznamuje čtenáře se způsobem vzdělávání především na vysokých školách před 1. světovou válkou. V jednotlivých kapitolách upozorňuje na nedostatky tehdejšího vzdělávacího systému, které vycházely jak ze zažitých stereotypů dob minulých, tak i profesorů, kteří odmítali nové myšlenky a metody vzdělávání. Vše dokládá na příkladech ze svých vlastních studií práv a filozofie. Autor se přiklání k popularizaci vědy jako způsobu vzdělávání obyčejného lidu a klade důraz na ověřování si teoretických znalostí v praxi místo prostého memorování.

Monografie úvodem kreslí tělesný i duševní portrét "husitského krále". Poté osvětluje projevy jeho vrozeného politického nadání. Ukazuje, jak smýšlením aristokrat osnoval dlouhodobou politickou koncepci, jak si dovedl vybíratschopné rádce i v zahraničí, jak budoval proti papežskému universialismu centralizovanou národní monarchii, v níž se rozvíjely nové společenské síly, zvláště měšťanstva, jak prováděl samostatnou zahraniční politiku i jak navrhlmírový projekt křesťanských států

Kniha přináší dvě historické studie. První pojednává o "spanilé jízdě" husitských vojsk k Baltu r. 1433 pod vedením Jana Čapka ze Sán. Na základě materiálu z polských archivů i z četných jiných pramenů jsou vylíčeny sympatie, s nimiž polský lid vítal pokrokové husitské hnutí, ujednání spolku mezi polským královským dvorem a husity, k němuž byly podnětem útočné plány Řádu německých rytířů, a vítězné tažení husitských i polských vojsk proti baště feudalismu, Řádové zemi. Druhá studie pojednává o velkém rozšíření husitského hnutí ve Velkopolsku a na Kujavsku, o zuřivém boji polské hierarchie proti husitskému revolučnímu hnutí. Ukazuje, že husitská revoluční tradice stála u počátků vřelého bratrského svazku mezi lidem polským, ruským a československým.

Tábor, který je vrcholem husitského revol. hnutí a jedním z nejvýznamnějších úseků našich i svět. dějin, nemá až dosud vědecké monografie, jež by zachytila jeho zrození, růst a význam. Poněvadž bez monografie o Táboře není možno podat hlubší vylíčení dějin husitství, pokouší seJ.M. v této práci shrnout hl. problémy pojící se k táborským dějinám. Východiskem studie byla autorovi kniha B. Engelse Německá selská válka, jejíž metodologických podnětů tu použil. Základem práce je rozbor nejstarší táborské městské knihy (1432-50), který autorovi umožnil poznat sociální strukturu Tábora v době Lipan a po nich a odtud se J.M. soustředil na rekonstrukci vývoje společ. rozvrstvení Tábora od jeho založení (1420) až do třicátých let. Přítomná kniha je úvod. částí monografie Tábora a objasňuje kořeny, z nichž rostlo u nás na sklonku 14. stol. a na poč. 15. stol. revoluční hnutí vrcholící r. 1420 založením Tábora. V 1. kap. je podáno kritické hodnocení dosavadní nejdůležitější literatury.

Husitství v době smrti Jana Žižky z Trocnova, Mládí a zrání Prokopa Velikého, První velké úspěchy, Prokopovy spanilé jízdy, Basilej a Lipany, Prokop Veliký a husitská tradice.

Původně latinsky psaný "Deník" zaznamenává celý průběh basilejského jednání r. 1433. I když nevyniká slohem, je přesto jedním z nejcennějších dokumentů husitské revoluce, věrným obrazem statečného postupu husitského poselstva, vášnivě hájícího revoluční program, čtyři pražskéartikuly. Vystihuje vysokou morálku a osobní profily husitských vůdců a pro poznání Prokopa velikého je kronika sirotčího kněze Petra Žateckého pramenem prvořadým.

Monografie o typické osobnosti počátků italské renesance, revolucionáři, ideologu a uskutečňovateli republikánského programu. Jeho vlastenectví inspirovaly ideály a podněty antiky. Opíral se o řemeslnické měšťanstvo a lidové vrstvy. Zmocnil se proti šlechtě dvakráte vlády v Římě. Usiloval nejen o sjednocení Itálie, ale i o mravní obrodu církve a celého světa. Pro jeho snahy, v některých aspektech dosud moderní, doba však ještě neuzrála. Proto jeho pokusy - snažil se pro své plány získat i našeho Karla IV. - ztroskotaly a sám bídně zahynul. V druhé části jsou jednak otištěny výňatky z programu, listů, manifestů a výnosů humanisty Nicolly di Lorenzo Gabrini, jednak soudy a ohlasy jeho díla. 1. vydání.

Obsah: J. Macek: Národnostní otázka v husitství; P. Ratkoš: Husitské revolučné hnutie a Slovensko; E. Maleczyńska: Vliv husitského hnutí na Polsko; Z J. Kopysskij, V.V. Čepko: Ohlas husitství na Bílé Rusi; G.Székély:Husitstvíamaďarský lid; J. Šidak: Kacířské hnutí a ohlas husitství na slovanském jihu; L. Démeny, I. Pataki: Husitské revoluční hnutí na území Lidové republiky rumunské; H. Köpstein: Ohlasy husitského revolučního hnutí vNěmecku;A.I.Ozolin:Ohlas husitství v některých zemích střední a západní Evropy; J. Durdík: Husitské válečnictví a jeho mezinárodní ohlas.

Kniha "Vůně čínské medicíny" spadá do žánru Životní styl. Autorem je Maček Josef. Obsahuje 52 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Maček Josef" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.