Josef Sadil Livres

Kniha o zkoumání vesmíru dalekohledem, zajímavosti a velká fotografická příloha.

Obsáhlá monografie, shrnující přístupným způsobem astronomická a fyzikální data o Měsíci, podávající přehled jeho zeměpisu a hypotéz o vzniku jeho povrchových útvarů a přinášející aktuální poznatky plynoucí z nejnovějších pozorování a objevů sovětských raket. V době vydáníknihy se už vážně začalo mluvit o "dobytí Měsíce", a tato kniha byla příspěvkem k názorům na plánované lety na Měsíc. Mapu Měsíce nakreslil Pavel Příhoda.

40 velmi působivých obrazů akademického malíře Luďka Peška doprovází text astronoma Josefa Sadila. Kniha je pokusem o vylíčení vzniku a geologického vývoje naší planety. Na dobu svého vydání zcela mimořádná publikace.

Hutný výklad nynějších vědomostí o Měsíci podává jeho charakteristiku jakožto kosmického tělesa a popisuje jeho fyzický vzhled, fyzikální poměry a geologii. Knížku pak uzavírá kapitola o výsledcích i plánech vesmírnýchvýzkumů, jejichž cílem je Měsíc, dodatky, které informují o nejnovějších objevech z konce roku 1969 a počátku ledna 1970, a chronologický přehled měsíčních sond a družic, jenž se neomezuje na pouhou dataci a lokalizaci, alezaznamenává i povahu pokusů a jejich vědecký program.

Populárně naučná kniha přibližující vesmír a historii jeho objevování.

Pojednání o různých druzích mravenců a o jejich postavení v zoologickém systému i o jejich rozeznávání, anatomii, fysiologii, polymorfismu, metamorfose, psychologii, životě a vztahu k okolním živočichům a rostlinám. Je věnována pozornost vzniku a zániku mraveniště a dějinám mravenců a myrmekologie. Ke konci připojuje autor klíč k určování našich nejběžnějších mravenců a zmiňuje se o chovu mravenců v umělých hnízdech (formikariích). Kniha je výsledkem autorova dlouholetého studia mravenců.

Autor, ne profesionální vědec, ale popularizátor, vysvětluje úvodem definici, planetární systém, zdánlivé a skutečné pohyby, aspekty a pozorování planet dalekohledem. Poté sděluje u každé planety všechny důležitější, dosud zjištěné poznatky, historii objevu, vzdálenost, dráhu, rozměry, hmotu, povrch, atmosféru a případně i další. Přitom kriticky hodnotí různé hypotézy a teorie. Následují kapitoly o vzniku planetární soustavy, planetách cizích sluncí a kosmonautice. (1. vydání)

Populární spis, vydaný při příležitosti "oposičního" Marsova roku 1956, je rozšířená a přepracovaná publikace "Co víme o Marsu" z roku 1952. Pojednává na základě nejnovějších poznatků především o atmosféře, povrchu, vegetaci a podmínkách života na planetě Marsu a ve zvláštní stati se zabývá otázkou existence Marťanů.

Publikace obsahuje jednak základní astronomické údaje o Marsu a stručný přehled astrofysikálních výzkumů Marsova povrchu a Marsovy atmosféry, jednak přehled nejnovějších výzkumů, týkajících se otázky existence organického života na Marsu. Jádrem těchto výzkumů jsou u nás dosud málo známé práce zakladatele astrobotaniky, sovět. hvězdáře G.A. Tichova a jeho spolupracovníků.