Dušan Šlosar Livres

Soubor krátkých esejů pobaví i poučí každého uživatele češtiny, či aspoň každého, kdo ke svému komunikačnímu prostředku není lhostejný. Autor vám vylíčí bezmála dobrodružný vznik některých slov a jejich cesty časem (touš, šumafuk, pofiderní), vyřeší vaše tvaroslovné či stylistické rozpaky (katastrofický či katastrofální, vrcholný či vrcholový, jak správně skloňovat slova rukojmí či piraňa), poradí se správnou výslovností (skansen či skanzen) a podělí se o své úvahy o svébytném životě jazyka, aniž by moralizoval, káral, nařizoval či zakazoval.

Tisícileté dějiny češtiny i různé perličky a kuriozity s nimi spojené vypráví jeden z odborníků v tomto oboru.

Kniha přináší výklady o původu zajímavých slov, v nichž se otiskly stopy jejich původu a jejich historie.

Profesor Dušan Šlosar je výrazná brněnská osobnost, která vychovala několik generací bohemistů a za nechala nesmazatelnou stopu v oblasti historického vývoje jazyka a dialektologie. Nadto mu není cizí přemítání o jazyce způsobem přístupným pro širší publikum: napsal tři popularizační knihy, které se setkaly s velmi vřelým ohlasem. Téměř celým svým odborným životem je spjat s brněnskou filozofickou fakultou. Rozhovor, který s ním vedou dva jeho bývalí žáci, se drží životopisné linie: dětství ve Staříči a sousedním Sviadnově u Frýdku-Místku, studia v Brně, první zaměstnání v Akademii věd, brněnská fakulta v 60. letech, srpnová invaze v Brně, normalizace, listopad 1989 a to, co přišlo po něm. Závěrečná kapitola je věnována otázkám jazyka a jazykové kultury, zejména té současné. Dušan Šlosar se v rozhovoru ukazuje jako osobnost všestranných zájmů, jasných a neuhýbavých názorů a velmi plastické paměti, která je schopna vynést na světlo dávno zapomenuté lidi i události. Kniha je vybavena bohatým doprovodným materiálem (fotografie, kopie zajímavých dokumentů ad.), soupisem hlavních prací Dušana Šlosara a životopisným kalendáriem.

Dlouho očekávané, doplněné a upravené vydání důležité učebnice pro vysoké školy a také pro zájemce o vývoj češtiny. Kniha autorů z brněnské Filozofické fakulty mapuje cesty spisovného jazyka na našem území a ukazuje také na vlivy staroslověnské, německé a latinské. Třetí vydání bylo podstatně přepracováno a doplněno o soudobé údaje (od posledního vydání uplynulo 27 let) a biografický apendix, který je koncipován jako stručné představení osob v knize zmíněných. Dílo svou srozumitelností a přehledností nabízí poučení nejen zájemcům z řad odborníků, nýbrž i široké veřejnosti.

Učebnice pro filosofické fakulty se zabývá historickým vývojem češtiny.

Výprava je zvláštní slovo. Voní dálkami, je v něm napětí i dobrodružství. A což teprve výpravy z osmého poschodí! Ty jsou osmkrát dobrodružné, osmkrát napínavé, je v nich zem i tráva, je v nich také nebe a slunce a hvězdy. A jaký že ty výpravy mají cíl? (Výprava přece musí mít nějaký cíl, ať už je to výlet, expedice, nebo jen obyčejná cesta.) Cíl mají naše výpravy různý, jedno jim však je společné; jsou to vždy výpravy do neznámých krajů, které začínají na chodníku pod oknem osmiposchoďového paneláku a končí tu v Laponsku, tu v Tichém oceánu, nebo taky mezi hvězdami Velkého vozu. Jsou to ale i výpravy do světa fantazie, do světa krásných představ a snů. (Například do říše krále Nařídila.) Na výpravy se vydávají malá Zuzanka se svým tatínkem, s cestovatelem Chicestrem Manchesterem, s panem spisovatelem Fábulem, s čertem, co nikdy nespí, i s čertem, který občas spí a mnoha a mnoha dalšími hrdiny i nehrdiny.

Edice Studie osobností brněnské lingvistiky si klade za cíl zpřístupnit význačné texty lingvistů spojených s Brnem, které mapují výsledky bádání na tomto poli za několik posledních decennií a zároveň neztratily nic ze své inspirativnosti ani faktografické přesvědčivosti. Kritéria pro výběr publikovaných textů byla dvojího druhu: postihnout tvorbu daných autorů prostřednictvím jejich průřezových témat zpracovaných ve formě kratších příspěvků a respektovat podmínku, že se nejedná o texty, které slouží jako přímý základ pro následný vznik monografií. Editoři tohoto svazku byli vedeni snahou postihnout v maximální úplnosti odborný záběr lingvisty Dušana Šlosara a publikovat studie, které vyšly v rozpětí padesáti let v různých odborných periodicích a sbornících (leckdy dnešnímu čtenáři těžko dostupných) a dosud slouží jako základ pro moderní výzkum na tomto poli. Je to doloženo faktem, že mnohé z těchto textů jsou hojně citovány v příslušných heslech publikací jako Encyklopedický slovník češtiny nebo Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky