Novela o bývalém partyzánovi, který byl v padesátých letech nespravedlivě odsouzen do žaláře a vrací se po letech odloučení, kdy ho opustili nejbližší a známí, do života. Nový pohled do problematiky lidí nespravedlivě odsouzených, kladoucí otázky, jež překračují rámec jednoho justičního omylu.
Děj románu vrací čtenáře až do padesátých let, kdy pracovala již družstva, ale vnitřní poměry v nich byly neuspořádané.
Kniha o moravské archeologii, historii starověku a ranného středověku. 96 + obrazová fotopříloha.
Další reedice dvou úspěšných historických románů (Vyděděnci, Život pro živé) brněnského autora Jana Machoně, tentokrát v jediném knižním svazku. Děje obou románů totiž na sebe volně navazují a také hlavní postavy jsou společné. Autor se zaměřil na dobu vlády krále Václava IV. ana konflikty příslušníků lucemburského rodu, tedy na spory Václava IV. s bratrem Zikmundem, králem uherským, a bratrancem Joštem, markrabím moravským. Svou roli v příběhu hraje i druhý králův bratranec, moravský markrabí Prokop, a sumárně také rod Rožmberků. Z valné části jde autorovi o zvýraznění historické úlohy moravské sídelní šlechty, stojící při Prokopovi a tím také věrné králi Václavovi, šlechty, která má sice poměrně daleko k pražskému královskému dvoru a k intrikám, které se tam odehrávají, ke královským ctižádostem i jeho osobním slabostem (o tom všem se na moravských hradních sídlech dovídají zpožděně a zprostředkovaně) nicméně vždy, když pro krále Václava nastává čas nebezpečí a čas ohrožení, je tato šlechta ochotna osvědčit svou věrnost se zbraní v ruce. Takoví jsou páni Ješek Sokol z Lamberka, mladý Přibík, rokštejnský purkrabí Ziga a jiní a další. Je dobré, že nám autor s důvěrnou zasvěceností líčí osudy těchto "drobných" hrdinů, jejich bojové nasazení, ale i soukromé, rodinné a citové zázemí.
Beletristický záběr z historie Jihlavy líčí roztržku mezi jihlavskými měšťany a jejich městskou radou r. 1391. Příčinou vzbouření cechmistrů a řemeslníků byla neschopnost a úplatnost rychtáře a konšelů, kteří nehájili zájmy měšťanů proti markraběti, jenž vymáhal na Jihlavě veliké daně ve stříbře. Když však hrozilo nebezpečí, že vzbouření dá podnět k povstání havířů, uzavřeli měšťané s konšely mír, aby společně havíře "zkrotili".
Je zasazen do časového rozmezí z období bojů Václava IV. s panstvem a králova sporu s arcibiskupem Janem z Jenštejna až po střetnutí s bratrancem Joštem a Rožmberky. Zobrazuje život na moravských tvrzích a zemanských statcích
