Vasilij Jan Livres

Závěrečný díl trilogie „Vpád Mongolů“ sovětského spisovatele Vasilije Jana, zemřelého v srpnu 1954, vyšel rusky v r. 1955. pestrý a napínavý děj tohoto románu se rozvijí zprvu u chalífova dvora v Bagdádě, pak v tatarském táboře na dolní Volze a v městech Novgorodu i Kyjevě, poté (vletech 1239-42) na Bátúově výpravě přes jižní Rus do Polska, Uher, Moravy i Dalmácie a končí v džihángírově hlavním stanu Keči-Saraji. Čtenář tu pozná – kromě jeho žínky chátúny Jyldyz, vojevůdce Sübéteje, letopisce Hádžího Rabína a čínského stavitele Li Tchung-pcho – ještě mnohé rázovité postavy: chalífu Mansúra, rytce pečetítek Dúdu Spravedlivého, arabského vyslance Abdarrahmána, novgorodského posla Gavrilu Olexiče, kyjevského vojvodu Mitra, voraře Andreje, malířského učně Vadima, smělého chána Jesuna Nogaje, řeckou princeznu Dafné, maďarského krále Bélu IV. a německého císaře Fridricha II. Hohenštaufa, jakož i množství drobných postaviček bojovníků, šlechty, věštců, pěvců, mnichů, klášternic i prostého lidu, statečně bránícího své domovy proti uchvatitelům. Líčení tehdejší kulturní úrovně různých národů činí tuto knihu neméně zajímavou, než byly oba díly předešlé.

Historický román zachycující tažení mongolských kočovníků, vedených legendárním Čingischánem. Výboje, kterými vzaly za své desítky orientálních říší a nakonec i obrovské nejednotné Rusko. Vzrušující scény z krutých bitev, lstivých úkladů a milostných pletek, naplněných pestrousměsicí postav.

V rušném ději je zachycena dramatická část tažení Alexandra Makedonského do střední Asie, kdy vojevůdce poprvé na svém vítězném pochodu narazí na odpor statečných skythských kmenů. Čtenář poznává i druhou tvář Alexandrovy osobnosti, tvář nešťastného, zoufalého člověka, který nikomu nemůže věřit a ničí proto i své nejbližší přátele.

Alexander Velký alebo Macedónsky prešiel do dejín ako jeden z povestných dobyvateľov sveta, pričom na váhe jeho zásluh sú aj slzy porobených národov. Nepremožiteľný vojvodca narazí v ázijských stepiach po prvý raz na skutočný odpor udatných bojovníkov, príslušníkov kočovných skýtskychkmeňov. Slobodymilovných Skýtov reprezentuje bohatý, mocný a vplyvný knieža Budaken so synom Skolotom. V nerovnom boji musia udatní, ale nedostatočne vyzbrojení Skýti ustúpiť pred dobre vyzbrojenou, skúsenou a počtom prevažujúcou Alexandrovou armádou, pre ktorú je vojna remeslom. Pravda, o sebe dáva vedieť ešte aj tretia sila — sila ľudu, ktorý už odmieta pracovať na kniežatá. Skupiny ozbrojených domorodcov napádajú Alexandrove posádky na každom mieste a v každom čase. Na čele odvážlivcov je Spitamen, bojovník, ktorý vie vykĺznuť z pasce. Tento hrdina stredoázijského ľudu zosobňuje jeho túžbu po slobode a spravodlivosti. Alexander chce symbolizovať jednotu Ázie a Európy sobášom s krásnou perzskou kňažnou Rokšanek, na jeho dvore sa pohybujú aj skutočne hodnotní ľudia, napríklad filozof Kallistenes, no veľký dobyvateľ, hoci je Aristotelovým žiakom, nectí si ani krásu tela, ani silu ducha a všetko podriaďuje svojim svetovládnym plánom a chúťkam. 3. slovenské vydanie.

Samostatné pokračování románu "Čingischán", v němž autor líčí barbarské činy Bátúa, vnuka Čingischánova, který se v roce 1236 vydal s ohromnými vojsky do Evropy, pálil ruská města a podmaňoval si velkoknížecí sídla. V kapitolách nabitých rušným dějem krutých, nelítostných bojůa hrdinských činů je však též poutavě zobrazen život v tehdejších městech, v pevnostech i na vsích. "Bátú" je tedy mohutným obrazem celé epochy, kterou autor skromně nazval "vypravování z XIII. století".