Spisovatel Čestmír Jeřábek začíná své záznamy právě v únoru 1948. Téměř den po dni sleduje politické události v naší republice i ve světě. Pravidelně glosuje domácí kulturní scénu a brněnské dění. Po odchodu do předčasného důchodu se ještě intenzivněji věnuje práci na trilogii o knížeti Václavovi. Velmi často cituje zprávy z tisku (zpočátku hlavně z Lidových novin) a ze zahraničního rozhlasu. Publikace je doplněna jmenným rejstříkem.
O divadle, literatuře, výtvarném umění a významných osobnostech univerzity v letech 1928–1948.
Jste brněnští patrioti? Nebo je pro vás Brno jen jedno z blízkých či vzdálených měst v naší republice? Nebo snad sdílíte názor, že je Brno jen poslední obydlená zatáčka před Vídní? Vám všem je určena publikace mapující s osobním zaujetím kulturní a historický místopis nejen milovaného rodného města. Chcete vědět, jak původně vypadaly a jmenovaly se ulice a uličky, paláce a vily, kdo chodil se špacírkou a cigárkem po kavárnách, kdo znovu a znovu umíral a klaněl se na divadelních prknech, kdo zaníceně skládal a s nasazením vyhrával, kdo přednášel a vyučoval, kdo maloval a kreslil, psal a básnil do roztrhání těla? Jak se žilo Brnu a v Brně v umění přejících a pomíjivě krásných letech první republiky, jak těžce se dýchalo před válkou a přežívalo za války. A co se dělo v letech po ní, která završil Vítězný únor.
Obrazy doby dokládají četné cenné dobové fotografie míst i lidí.
Encyklopedické dílo sleduje českou literární tvorbu od nejstarších dob až do r. 1946 v souvislosti s politickým a sociálním životem. Zaměřuje se především na zjevy klíčového významu, přičemž se je snaží přiblížit i čtenářsky, takže se na jeho stránkách setkáváme i s vybranýmiukázkami z děl našich nejvýznamnějších básníků, prozaiků i literárních teoretiků.
O bakaláři Janovi, který se znesvářil s lakomými měšťany. Dílo je mistrným psychologickým portrétem vsazeným do historicky věrného společenského rámce.
Román vydaný knižně po prvé r. 1921 byl inspirován 1. světovou válkou. Hlavní dějovou osnovu tvoří životní příběh dvou Jindrů, otce a syna. Jako ve všech svých dílech volí spisovatel i zde postavy výjimečné, poznamenané bizarními osudy. Jinošská romantická láska Jindry staršího k proletářce Božence Nekušové, bědné dětství Jindrova nemanželského syna Jindry mladšího a jeho další osudy, ztráta matky, shledání s otcem, láska k proletářské intelektuálce Jiřině, válečné hrůzy, oslepnutí, strašlivé milostné nedorozumění Jindrů a Jiřiny - to vše tvoří nepřetržitý řetěz groteskních životních trageií, jež dává autor…
