Paramètres
- 162pages
- 6 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie. Na základě značně odlišných textů – Aristotelovy Poetiky, Vallova prokázání nepravosti Konstantinovy donace, jezuitských historiografických záznamů z počátku 18. století a Proustova komentáře k Flaubertovu stylu – ukazuje, že rétorika se vztahuje nejen k ornamentu, ale i k historickému porozumění a pravdě. Spolu s autorem tak čtenář objevuje oblast na pomezí klasické pozitivistické historiografie a postmoderního přístupu, pro nějž je historický popis pouze jedním z nekonečného množství možných příběhů, vyprávěním opírajícím se spíše než o pravdu o rétorickou dovednost vypravěče.
Achat du livre
Mocenské vztahy: Historie, rétorika, důkaz, Carlo Ginzburg
- Langue
- Année de publication
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Mocenské vztahy: Historie, rétorika, důkaz
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Carlo Ginzburg
- Éditeur
- Karolinum
- Publié
- 2013
- Format
- souple
- Pages
- 162
- ISBN10
- 8024620790
- ISBN13
- 9788024620794
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Histoire, Thématique philosophique, Philosophie, Littérature italienne, Narration, Historiographie, Rhétorique, Philosophie de l'histoire, Limes
- Première publication
- 1999
- Titre original
- History, Rhetoric, and Proof: The Menachem Stern Jerusalem Lectures
- Évaluation
- 4,35 sur 5
- Description
- Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie. Na základě značně odlišných textů – Aristotelovy Poetiky, Vallova prokázání nepravosti Konstantinovy donace, jezuitských historiografických záznamů z počátku 18. století a Proustova komentáře k Flaubertovu stylu – ukazuje, že rétorika se vztahuje nejen k ornamentu, ale i k historickému porozumění a pravdě. Spolu s autorem tak čtenář objevuje oblast na pomezí klasické pozitivistické historiografie a postmoderního přístupu, pro nějž je historický popis pouze jedním z nekonečného množství možných příběhů, vyprávěním opírajícím se spíše než o pravdu o rétorickou dovednost vypravěče.