Bookbot

Dějiny světa 1

Évaluation du livre

En savoir plus sur le livre

První svazek šestidílné edice zpracovává nejstarší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor archeologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civilizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplatňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.

Édition

Achat du livre

Dějiny světa 1, Albrecht Jockenhövel

Langue
Année de publication
2024
Reliure
(rigide)
Cet exemplaire n’est plus disponible.
ou
Voir l'édition disponible

Modes de paiement

3,5
Très bien !
26 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Langue
Tchèque
Éditeur
Vyšehrad
Publié
2024
Format
rigide
Pages
480
ISBN10
8076019966
ISBN13
9788076019966
Première publication
2009
Titre original
WBG Weltgeschichte 1
Évaluation
3,45 sur 5
Description
První svazek šestidílné edice zpracovává nejstarší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor archeologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civilizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplatňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.