En savoir plus sur le livre
Kniha Vladimíra Macury přináší nové pohledy na českou obrozeneckou kulturu a její ideologii, jak se vyhranily v prvním, druhém a třetím desetiletí 19. století. Metodologicky podnětná práce se snaží uchopit obrozeneckou kulturu jako celek, řídící se svými vnitřními zákonitostmi, zároveňvšak usiluje určit ji v její typovosti a srovnatelnosti s analogickými kulturními formacemi „obrozenectví” u některých jiných národů. Svůj výklad opírá Macura při tom o reprezentativní, avšak obšírný dokumentační materiál, který mu ukázal vývojové a sebetvořivé aspekty obrozenecké kultury, umožnil mu určit její povahopis (Tvarosloví) i výrazové prostředky (Pojmosloví), jichž užívala při svém konstituování v historickém (i fiktivním) čase a prostoru, i to, jak se jevila tato činnost obrozenecké reflexi a sebereflexi v dialektice jejích prvků pravdivého poznání i „falešného vědomí” o sobě samé. Marxisticky pojatá práce rozptyluje namnoze fixované představy o jednotném (třídně nerozděleném) hnutí, dává klíč k pochopení dalšího kulturního vývoje, pokusem o komplexní uchopení problematiky obrozenecké kultury otevírá dvířka i širšímu čtenářskému zájmu.
Achat du livre
Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ, Vladimír Macura
- Langue
- Année de publication
- 1983,
- État du livre
- Bon
- Prix
- 21,99 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Vladimír Macura
- Éditeur
- Československý spisovatel
- Publié
- 1983
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Art / Culture, Thème historique, Histoire, Études littéraires, Littérature tchèque, Histoire tchèque & slovaque, L'école, Littérature spécialisée, Histoire tchèque, Publications de vulgarisation, Renaissance nationale, Renaissance nationale tchèque
- Évaluation
- 3,3 sur 5
- Description
- Kniha Vladimíra Macury přináší nové pohledy na českou obrozeneckou kulturu a její ideologii, jak se vyhranily v prvním, druhém a třetím desetiletí 19. století. Metodologicky podnětná práce se snaží uchopit obrozeneckou kulturu jako celek, řídící se svými vnitřními zákonitostmi, zároveňvšak usiluje určit ji v její typovosti a srovnatelnosti s analogickými kulturními formacemi „obrozenectví” u některých jiných národů. Svůj výklad opírá Macura při tom o reprezentativní, avšak obšírný dokumentační materiál, který mu ukázal vývojové a sebetvořivé aspekty obrozenecké kultury, umožnil mu určit její povahopis (Tvarosloví) i výrazové prostředky (Pojmosloví), jichž užívala při svém konstituování v historickém (i fiktivním) čase a prostoru, i to, jak se jevila tato činnost obrozenecké reflexi a sebereflexi v dialektice jejích prvků pravdivého poznání i „falešného vědomí” o sobě samé. Marxisticky pojatá práce rozptyluje namnoze fixované představy o jednotném (třídně nerozděleném) hnutí, dává klíč k pochopení dalšího kulturního vývoje, pokusem o komplexní uchopení problematiky obrozenecké kultury otevírá dvířka i širšímu čtenářskému zájmu.