Rušný dům

Rušný dům, poprvé vydaný v roce 1963, obsahuje dopis od Ivana Klímy, který objasňuje důvody, proč rukopis nebyl vydán. Autor se setkal s redaktory, kteří mu sdělili, že jeho text popírá stranickou politiku výchovy a obhajuje osobní ideje. Během čekání na vyjádření se setkal s Adolfem Branaldem, který podpořil jeho téma a navrhl mu stipendium na Literárním fondu. Autorova další díla však také neprošla bez problémů, což dokumentuje Klímův dopis. Při opětovném čtení knihy se autor cítil úzkostně a vzpomněl si na hrůzy doby, které text odráží. Paní Vaculíková má potíže číst tento text, protože ji dusí atmosféra doby. Přesto byla kniha kritikou přijata pozitivně jako signál změn. Autor věří, že jeho dílo, na rozdíl od jiných, bylo psáno zevnitř a autenticky reflektuje realitu té doby. Na konci svazku jsou dobové recenze, které potvrzují jeho význam v literárním kontextu.