En savoir plus sur le livre
Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Páni z Kunštátu, nesoucí ve svém erbovním znamení tři černé pruhy na stříbrném poli, byli typicky moravským panským rodem, a to jak svým původem (nepředpokládáme u nich jako u většiny ostatní moravské aristokracie příbuzenství s nějakým českým šlechtickým rozrodem), tak i geografickým rozmístěním svých sídel jeho četných větví a pošlostí, s nimiž se setkáváme od 13. století do konce století šestnáctého. Konec konců tuto skutečnost ilustruje i výčet jejich sídel, které jeho příslušníci v průběhu staletí vystavěli či které obývali: Obřany, Kunštát, Bouzov, Lysice, Jevišovice, Bolerady, Lukov, Polná, Lestnice, Plumlov… S jedinou výjimkou, kterou byla větev přesídlivší v polovině 14. století do středočeských Poděbrad, která se pak jako páni z Poděbrad nejvíc zapsala do českých dějin.
Achat du livre
Páni z Kunštátu, Miroslav Plaček, Peter Futák
- Langue
- Année de publication
- 2006
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Páni z Kunštátu
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Miroslav Plaček, Peter Futák
- Publié
- 2006
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8071066834
- ISBN13
- 9788071066835
- Séries
- Évaluation
- 4,5 sur 5
- Description
- Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Páni z Kunštátu, nesoucí ve svém erbovním znamení tři černé pruhy na stříbrném poli, byli typicky moravským panským rodem, a to jak svým původem (nepředpokládáme u nich jako u většiny ostatní moravské aristokracie příbuzenství s nějakým českým šlechtickým rozrodem), tak i geografickým rozmístěním svých sídel jeho četných větví a pošlostí, s nimiž se setkáváme od 13. století do konce století šestnáctého. Konec konců tuto skutečnost ilustruje i výčet jejich sídel, které jeho příslušníci v průběhu staletí vystavěli či které obývali: Obřany, Kunštát, Bouzov, Lysice, Jevišovice, Bolerady, Lukov, Polná, Lestnice, Plumlov… S jedinou výjimkou, kterou byla větev přesídlivší v polovině 14. století do středočeských Poděbrad, která se pak jako páni z Poděbrad nejvíc zapsala do českých dějin.