Výklad Evangelia Markova

Výklad Evangelia Markova je klíčovým dílem Františka Kováře, které se zaměřuje na nejstarší synoptické evangelium. Kniha, cenzurovaná fašisty při prvním vydání v roce 1941 a později zapomenutá církví, nyní vychází v necenzurované podobě. Původně napsaná v teologickém kroužku CČS(H) během první poloviny 20. století, je nyní určena všem čtenářům. Ačkoliv se jedná o exegetickou studii, zachycuje hloubku Ježíšova učení. Autor odděluje Kristovy výroky od historických vlivů a apologetiky prvních křesťanů, a to bez antisemitismu, přičemž objasňuje Ježíšovo učení o Životě. Analýza synoptických evangelií a znalost jazyků odhalují podstatu Ježíšových slov. Kniha se vyhýbá tělesnému vzkříšení a folklóru a zaměřuje se na učení o království Božím v nás. I když byla kniha vydána v době, kdy byly objeveny svitky v Nag Hammádí, její osud byl opačný. Kovářův spis, i když nezávisle dospěl k podobným závěrům jako Tomášovo evangelium, zůstal neznámý. Kniha by měla být povinnou četbou pro každého, kdo se zajímá o křesťanství. Vydání zohledňuje jazykový posun a je strukturováno podle Markova Evangelia, přičemž zachovává původní rozvržení a plynulost. Čtenář zde nalezne také seznam paralelních míst pro maximální komfort.