En savoir plus sur le livre
Zásadní román nositele Nobelovy ceny za literaturu o zkáze, prázdnotě a beznaději. Satanské tango nás sugestivně vtahuje do pochmurné, deštivé atmosféry maďarské pusty jako sociální reality. Čtenář se tu setkává s vizí univerzální zkázy, která propojuje aktuální i nadčasové. Prolíná se tu dvojí řád věcí: neustálý zánik a snaha tento proces staticky zachytit a popsat. Věci se nám často jeví jako nadpozemsky neracionální, aby se zpětně ukázala jejich pozemská racionalita. Román ani po čtyřiceti letech neztrácí na aktuálnosti: otázky lidské důstojnosti, svobody, respektive chudoby, závislosti, možnost vymanění se a úniku patří k těm hlavním, s nimiž se postavy románu ve světě metafyzické všednosti a vizionářského realismu potýkají. Motto z Kafkova Zámku připomíná všudypřítomnou absurditu a beznaděj, ale také ironii a nadsázku. Děj a struktura románu se odvíjejí v rytmu tanga, v kruhu, závěr románu nás vrací opět na začátek. Opravdu není úniku?
Achat du livre
Satanské tango, László Krasznahorkai, Simona Kolmanová
- Langue
- Année de publication
- 2026
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Satanské tango
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- László Krasznahorkai, Simona Kolmanová
- Publié
- 2026
- Pages
- 240
- ISBN13
- 9788027529889
- Séries
- Mots clés
- Fiction, Thème historique, Classiques, Roman social, Adapté au cinéma, Sombre, obscur, Satire, Rêves, Contemporain, Dépression, Narration, Apocalypse, Villages, Campagne, Hongrie, Littérature hongroise, Manipulation
- Première publication
- 1985
- Titre original
- Sátántangó
- Évaluation
- 4,3 sur 5
- Description
- Zásadní román nositele Nobelovy ceny za literaturu o zkáze, prázdnotě a beznaději. Satanské tango nás sugestivně vtahuje do pochmurné, deštivé atmosféry maďarské pusty jako sociální reality. Čtenář se tu setkává s vizí univerzální zkázy, která propojuje aktuální i nadčasové. Prolíná se tu dvojí řád věcí: neustálý zánik a snaha tento proces staticky zachytit a popsat. Věci se nám často jeví jako nadpozemsky neracionální, aby se zpětně ukázala jejich pozemská racionalita. Román ani po čtyřiceti letech neztrácí na aktuálnosti: otázky lidské důstojnosti, svobody, respektive chudoby, závislosti, možnost vymanění se a úniku patří k těm hlavním, s nimiž se postavy románu ve světě metafyzické všednosti a vizionářského realismu potýkají. Motto z Kafkova Zámku připomíná všudypřítomnou absurditu a beznaděj, ale také ironii a nadsázku. Děj a struktura románu se odvíjejí v rytmu tanga, v kruhu, závěr románu nás vrací opět na začátek. Opravdu není úniku?