Arizace české kinematografie

Text se zaměřuje na arizaci české kinematografie v letech 1938-1942, což je téma dosud nezpracované. První kapitola se věnuje období druhé republiky, kdy se projevila vlna antisemitismu, která zasáhla i filmový průmysl. Diskuse o vyloučení židovských podnikatelů a tvůrců z kinematografie se objevila v kontextu národní kultury. Další části se soustředí na období Protektorátu Čechy a Morava, přičemž druhá kapitola popisuje změny v kinematografii po vzniku protektorátu, včetně pokusu českých fašistů o obsazení barrandovských ateliérů. Třetí kapitola se zaměřuje na barrandovské ateliéry a tlak, který Němci vyvíjeli na akcionáře, a zahrnuje i další ateliéry, kde došlo k podobným situacím. Čtvrtá kapitola se věnuje arizaci filmových společností a kin, zejména firem Elektrafilm a Slaviafilm, které byly podrobeny největšímu tlaku. Pátá kapitola přináší profily německých arizátorů a jejich kariérní vývoj v protektorátu. V přílohách jsou podkapitoly o antisemitských filmech a poválečném vývoji firmy Elektafilm. Součástí je také seznam židovských podnikatelů a tvůrců v české kinematografii před vznikem protektorátu.