En savoir plus sur le livre
Jeden z předních judaistů shrnuje v tomto základním historickém přehledu židovské dějiny od doby Alexandra Velikého až po šesté století po Kristu, počátek rozmachu islámu. Soustředí se přitom na území Palestiny a kromě nejnutnějších dat „velkých“ dějin vojenských a politických tematizuje zejména podobu státní správy, hospodářství a vztahu státu a náboženství v jednotlivých obdobích a státních útvarech. Významným prvkem je i analýza vzájemných vztahů různých skupin místního obyvatelstva a ústřední moci. Postupně se tak předestírá plastický obraz poměrů v dobách cizí nadvlády (např. za Ptolemaiovců či Seleukovců) i za částečné či úplné samosprávy židovského národa (jako za Hasmoneovců nebo Heroda Velikého).
Nous avons un total de du titreDějiny Židů v antice (2003 ).
Achat du livre
Dějiny Židů v antice, Peter Schäfer
- Langue
- Année de publication
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Abîmé
- Prix
- 9,19 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Dějiny Židů v antice
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Peter Schäfer
- Éditeur
- Vyšehrad
- Publié
- 2003
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8070216336
- ISBN13
- 9788070216330
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Esotérisme & Religion, Histoire, Thèmes religieux, Religion, Époque antique, Juifs, Judaïsme, Histoire des Juifs, Époque romaine
- Première publication
- 1983
- Titre original
- Geschichte der Judešn in der Antike. Die Juden Palästinas vom Alexander dem Grossen bis zur arabischen Eroberung
- Évaluation
- 4,2 sur 5
- Description
- Jeden z předních judaistů shrnuje v tomto základním historickém přehledu židovské dějiny od doby Alexandra Velikého až po šesté století po Kristu, počátek rozmachu islámu. Soustředí se přitom na území Palestiny a kromě nejnutnějších dat „velkých“ dějin vojenských a politických tematizuje zejména podobu státní správy, hospodářství a vztahu státu a náboženství v jednotlivých obdobích a státních útvarech. Významným prvkem je i analýza vzájemných vztahů různých skupin místního obyvatelstva a ústřední moci. Postupně se tak předestírá plastický obraz poměrů v dobách cizí nadvlády (např. za Ptolemaiovců či Seleukovců) i za částečné či úplné samosprávy židovského národa (jako za Hasmoneovců nebo Heroda Velikého).